Tiskové zprávy
Česká společnost ornitologická, Hnutí DUHA a WWF v Česku: Vláda dál hraje vabank se zemědělskými dotacemi
22. října 2024 | Česká společnost ornitologická, Hnutí DUHA a WWF v Česku
Ministr zemědělství Marek Výborný zaslal Evropské komisi i přes námitky ekologických organizací návrh na výrazné oslabení environmentálních ambic dotací ze Společné zemědělské politiky (SZP) na další roky. Stále je ve hře, že Evropská komise takový návrh oprávněně neschválí a zemědělci budou muset narychlo opět měnit plány. Jasno by mělo být dle informace zástupce komise do konce října. V odpovědi na otevřený dopis Zeleného kruhu, který oslabení podmínek kritizoval [1], pak Úřad vlády ČR uvedl, že nově navržený systém podpoří environmentální potřeby zemědělské krajiny účinněji než dosavadní systém šestimiliardové dobrovolné celofaremní ekoplatby. [2] Tomu však neodpovídají data.
V rámci procesu modifikace Strategického plánu SZP musí Evropská komise posvětit změny navržené ministerstvem zemědělství. Finální reakci ke změnám navrženým pro příští roky obdrží ministerstvo od Evropské komise do konce října, jak uvedl její zástupce na jednání pracovní skupiny Monitorovacího výboru SZP. Pokud bude reakce zamítavá, potvrdí se předchozí varování ekologických organizací, že ministr i zástupci zemědělských organizací prosazují neobhajitelné oslabení podmínek. To by nyní ohrozilo nejvíce samotné zemědělce.
Ministr Výborný se již několik měsíců snaží prosadit návrh, který by v důsledku vedl k tomu, že z krajiny oproti roku 2023 zmizí desetitisíce hektarů ploch pro přírodu, které vznikly díky podmínce vyčlenění minimálního podílu krajinných prvků nebo úhorů v rámci tzv. celofaremní ekoplatby. Podmínku chce nyní ministr změnit tak, že kromě ochranných pásů okolo vodních toků nebudou muset zemědělci dělat nic navíc oproti předchozímu období SZP před rokem 2023, jak ukazuje analýza Hnutí DUHA (viz tabulka v [3]).
Vláda podle odpovědi na otevřený dopis Zeleného kruhu jako dostačující náhradu za podmínku považuje nově navržené dotace na podporu vzniku nových a údržbu stávajících krajinných prvků. Jakkoli je tento záměr sám o sobě pozitivní, podle ekologických organizací se jednoznačně nejedná o relevantní alternativu z několika důvodů:
* Na nové ekoplatby bude vyčleněno jen 3,5 % rozpočtu ekoplateb, a to jen za předpokladu, že finance budou vyčerpány dle cílových hodnot. O tom lze přitom vzhledem k pozdnímu informování a stále nedotaženým podmínkám oprávněně pochybovat. Minimálně 90 % financí z rozpočtu ekoplateb má jít i nadále na environmentálně oslabenou celofaremní ekoplatbu (viz tabulka v [4]).
* Největší novou ekoplatbou má být dotace “na podporu údržby krajinných prvků”, která bude čerpána zejména již na existující plochy v krajině. Do krajiny však nové plochy přinese jen marginálně. Oproti tomu oslabení požadavku na vyčlenění ploch pro přírodu povede k rušení desetitisíců hektarů environmentálně podpůrných ploch. Celkový přínos pro krajinu tak bude bez pochyby negativní.
Podle ekologických organizací je proto vedle zavedení nových ekoplateb potřeba zachovat v rámci celofaremní ekoplatby požadavek na vyčlenění alespoň 2 % krajinných prvků a úhorů. Taková kombinace bude motivovat zemědělce k vytváření mezí, remízků či mokřadů mnohem lépe.
Neadekvátní využití vynaložených peněz ze SZP potvrdil v září Evropský účetní dvůr. Podle jeho závěrů národní Strategické plány “neodpovídají úrovni ambicí EU v oblasti klimatu a životního prostředí”. [5] Je zřejmé, že další oslabování ekologických požadavků tento stav ještě zhorší.
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Tohle Žeru Hnutí DUHA, říká: „Ministr Výborný ustoupil tlaku velkoagrární lobby bez ohledu na následky. Nyní se snaží přesvědčit Evropskou komisi, aby s návrhem oslabení ekologických požadavků souhlasila, a vytváří nová dotační opatření, ačkoli je jasné, že nejsou relevantní alternativou. Ví přitom, že by se nebylo čemu divit, kdyby Komise na tuto hru nepřistoupila. Přesto však dál hraje vabank.”
Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF v Česku, říká: „Stávající diskuse o modifikaci ekoschémat strategického plánu otevřela dlouho opomíjené téma péče o krajinné prvky. Ty často v naší krajině ztrácejí druhovou pestrost, zarůstají nebo ztrácejí adaptační a krajinotvornou hodnotu. Péče o ně by měla být do budoucna bez nejmenší pochyby součástí zemědělské politiky. Předkládaný návrh ale přichází velmi pozdě a jeho detailní nastavení stále není známé. Může se proto velmi dobře stát, že pokud by byl schválen Evropskou komisí, navrhovaná opatření si žádní zemědělci v příštím roce brát nebudou a nevyužité peníze se zpět rozmělní v celofaremní ekoplatbě. Jen s nenápadnou změnou, že je zemědělci dostanou, aniž by museli naplnit environmentální požadavky, na které byly finanční zdroje ekoplateb původně určeny.”
Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, říká: „Ministerstvo na jedné straně ruší jednoduché a přitom pro přírodu přínosné podmínky celofaremní ekoplatby, které do krajiny na úrovni celé České republiky vnáší tolik žádoucí podporu půdy i živé přírody. Místo toho zavádí péči o stávající krajinné prvky, což je určitě potřebná aktivita, ale úplně nezapadá do obvyklé zemědělské praxe. Stále přitom není jasné, jak se budou řešit místní specifické podmínky nebo rozdílná náročnost samotné péče podle typu krajinného prvku. Současně ani samotné ministerstvo nečeká, že se bude tato ekoplatba masivně využívat. Logickým krokem by proto mělo být odborné posouzení, co nové změny vlastně přinesou, k tomu ale ministerstvo zatím podnět nedalo.”
Poznámky:
[1] https://hnutiduha.cz/aktualne/rekordni-rok-eroze-pudy-extremni-teploty-ekologicke-organizace-vyzvaly-vladu-aby
[2] https://drive.google.com/file/d/1lmijNWSCMvEtWgmR9nJ7bOd-KXOjmk8O/view?usp=sharing
[3] Analýza tzv. neprodukčních ploch ukazuje, že návrh oslabení požadavku na vyčlenění tzv. neprodukčních ploch v rámci celofaremní ekoplatby (na 5 % neprodukčních ploch orné půdy včetně možnosti započítat plodiny vázající dusík s koeficientem 0,5 a meziplodiny s koeficientem 0,3) by většinově nevedl ke změně běžné praxe oproti předchozímu období SZP a naopak by vedl k rušení zejm. úhorových ploch vzniklých v roce 2023.
Podrobnosti na https://www.birdlife.cz/vlada-dal-hraje-vabank-se-zemedelskymi-dotacemi/
[4] Analýza rozpočtu ekoplateb ukazuje, že navrhované nové ekoplatby na podporu krajinných prvků tvoří pouze zlomek rozpočtu ekoplateb oproti celofaremní ekoplatbě, která tvoří přes 90 % rozpočtu. Analýza přitom ukazuje “ideální” stav využití financí při naplnění zacílení (“plánovaný roční výstup”), který nelze očekávat. Podrobnosti na https://www.birdlife.cz/vlada-dal-hraje-vabank-se-zemedelskymi-dotacemi/
[5] https://www.eca.europa.eu/ECAPublications/SR-2024-20/SR-2024-20_CS.pdf
V rámci procesu modifikace Strategického plánu SZP musí Evropská komise posvětit změny navržené ministerstvem zemědělství. Finální reakci ke změnám navrženým pro příští roky obdrží ministerstvo od Evropské komise do konce října, jak uvedl její zástupce na jednání pracovní skupiny Monitorovacího výboru SZP. Pokud bude reakce zamítavá, potvrdí se předchozí varování ekologických organizací, že ministr i zástupci zemědělských organizací prosazují neobhajitelné oslabení podmínek. To by nyní ohrozilo nejvíce samotné zemědělce.
Ministr Výborný se již několik měsíců snaží prosadit návrh, který by v důsledku vedl k tomu, že z krajiny oproti roku 2023 zmizí desetitisíce hektarů ploch pro přírodu, které vznikly díky podmínce vyčlenění minimálního podílu krajinných prvků nebo úhorů v rámci tzv. celofaremní ekoplatby. Podmínku chce nyní ministr změnit tak, že kromě ochranných pásů okolo vodních toků nebudou muset zemědělci dělat nic navíc oproti předchozímu období SZP před rokem 2023, jak ukazuje analýza Hnutí DUHA (viz tabulka v [3]).
Vláda podle odpovědi na otevřený dopis Zeleného kruhu jako dostačující náhradu za podmínku považuje nově navržené dotace na podporu vzniku nových a údržbu stávajících krajinných prvků. Jakkoli je tento záměr sám o sobě pozitivní, podle ekologických organizací se jednoznačně nejedná o relevantní alternativu z několika důvodů:
* Na nové ekoplatby bude vyčleněno jen 3,5 % rozpočtu ekoplateb, a to jen za předpokladu, že finance budou vyčerpány dle cílových hodnot. O tom lze přitom vzhledem k pozdnímu informování a stále nedotaženým podmínkám oprávněně pochybovat. Minimálně 90 % financí z rozpočtu ekoplateb má jít i nadále na environmentálně oslabenou celofaremní ekoplatbu (viz tabulka v [4]).
* Největší novou ekoplatbou má být dotace “na podporu údržby krajinných prvků”, která bude čerpána zejména již na existující plochy v krajině. Do krajiny však nové plochy přinese jen marginálně. Oproti tomu oslabení požadavku na vyčlenění ploch pro přírodu povede k rušení desetitisíců hektarů environmentálně podpůrných ploch. Celkový přínos pro krajinu tak bude bez pochyby negativní.
Podle ekologických organizací je proto vedle zavedení nových ekoplateb potřeba zachovat v rámci celofaremní ekoplatby požadavek na vyčlenění alespoň 2 % krajinných prvků a úhorů. Taková kombinace bude motivovat zemědělce k vytváření mezí, remízků či mokřadů mnohem lépe.
Neadekvátní využití vynaložených peněz ze SZP potvrdil v září Evropský účetní dvůr. Podle jeho závěrů národní Strategické plány “neodpovídají úrovni ambicí EU v oblasti klimatu a životního prostředí”. [5] Je zřejmé, že další oslabování ekologických požadavků tento stav ještě zhorší.
Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Tohle Žeru Hnutí DUHA, říká: „Ministr Výborný ustoupil tlaku velkoagrární lobby bez ohledu na následky. Nyní se snaží přesvědčit Evropskou komisi, aby s návrhem oslabení ekologických požadavků souhlasila, a vytváří nová dotační opatření, ačkoli je jasné, že nejsou relevantní alternativou. Ví přitom, že by se nebylo čemu divit, kdyby Komise na tuto hru nepřistoupila. Přesto však dál hraje vabank.”
Alžběta Procházková, zemědělská expertka WWF v Česku, říká: „Stávající diskuse o modifikaci ekoschémat strategického plánu otevřela dlouho opomíjené téma péče o krajinné prvky. Ty často v naší krajině ztrácejí druhovou pestrost, zarůstají nebo ztrácejí adaptační a krajinotvornou hodnotu. Péče o ně by měla být do budoucna bez nejmenší pochyby součástí zemědělské politiky. Předkládaný návrh ale přichází velmi pozdě a jeho detailní nastavení stále není známé. Může se proto velmi dobře stát, že pokud by byl schválen Evropskou komisí, navrhovaná opatření si žádní zemědělci v příštím roce brát nebudou a nevyužité peníze se zpět rozmělní v celofaremní ekoplatbě. Jen s nenápadnou změnou, že je zemědělci dostanou, aniž by museli naplnit environmentální požadavky, na které byly finanční zdroje ekoplateb původně určeny.”
Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, říká: „Ministerstvo na jedné straně ruší jednoduché a přitom pro přírodu přínosné podmínky celofaremní ekoplatby, které do krajiny na úrovni celé České republiky vnáší tolik žádoucí podporu půdy i živé přírody. Místo toho zavádí péči o stávající krajinné prvky, což je určitě potřebná aktivita, ale úplně nezapadá do obvyklé zemědělské praxe. Stále přitom není jasné, jak se budou řešit místní specifické podmínky nebo rozdílná náročnost samotné péče podle typu krajinného prvku. Současně ani samotné ministerstvo nečeká, že se bude tato ekoplatba masivně využívat. Logickým krokem by proto mělo být odborné posouzení, co nové změny vlastně přinesou, k tomu ale ministerstvo zatím podnět nedalo.”
Poznámky:
[1] https://hnutiduha.cz/aktualne/rekordni-rok-eroze-pudy-extremni-teploty-ekologicke-organizace-vyzvaly-vladu-aby
[2] https://drive.google.com/file/d/1lmijNWSCMvEtWgmR9nJ7bOd-KXOjmk8O/view?usp=sharing
[3] Analýza tzv. neprodukčních ploch ukazuje, že návrh oslabení požadavku na vyčlenění tzv. neprodukčních ploch v rámci celofaremní ekoplatby (na 5 % neprodukčních ploch orné půdy včetně možnosti započítat plodiny vázající dusík s koeficientem 0,5 a meziplodiny s koeficientem 0,3) by většinově nevedl ke změně běžné praxe oproti předchozímu období SZP a naopak by vedl k rušení zejm. úhorových ploch vzniklých v roce 2023.
Podrobnosti na https://www.birdlife.cz/vlada-dal-hraje-vabank-se-zemedelskymi-dotacemi/
[4] Analýza rozpočtu ekoplateb ukazuje, že navrhované nové ekoplatby na podporu krajinných prvků tvoří pouze zlomek rozpočtu ekoplateb oproti celofaremní ekoplatbě, která tvoří přes 90 % rozpočtu. Analýza přitom ukazuje “ideální” stav využití financí při naplnění zacílení (“plánovaný roční výstup”), který nelze očekávat. Podrobnosti na https://www.birdlife.cz/vlada-dal-hraje-vabank-se-zemedelskymi-dotacemi/
[5] https://www.eca.europa.eu/ECAPublications/SR-2024-20/SR-2024-20_CS.pdf
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
