Tiskové zprávy
Strana zelených: Vláda nesmí v klimaticko-energetickém balíčku odmítnout modernizaci energetiky
Na summitu Evropské rady (23. – 24. října) budou představitelé členských států EU jednat o cílech klimaticko-energetického rámce EU do roku 2030. Strana zelených (SZ) cíle navržené Evropskou komisí (EK) považuje za slabé a požaduje zprůhlednění prostředí pro modernizaci ekonomiky a větší energetickou nezávislost ČR i EU. Vláda podle nich ve vyjednávání musí respektovat závaznost cílů obnovitelných zdrojů.
Poslední návrh EK zahrnuje tři cíle: 40% snížení emisí skleníkových plynů, 27% podíl energie z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a snížení energetické náročnosti o 30%. Evropská unie těmito slabými a kompromisními cíli rezignuje na vytvoření čitelného prostředí pro modernizaci ekonomiky a na vůdčí roli v úsilí zabránit dopadům globálních změn podnebí. Česká vláda se však snaží i z těchto cílů vyvázat požadavkem na nezávaznost cílů pro OZE a energetickou efektivitu. Odmítání závazného národního cíle pro OZE způsobí, že Česko bude stát bokem zásadní transformace energetiky k čistým a udržitelným technologiím, která probíhá například v Německu či dalších vyspělých zemích.
„I když to je dnes hlavní prioritou, nejde jen o ochranu klimatu, ale i o způsob, jak připravit Evropu na éru drahých a stále nedostupnějších fosilních paliv. Teprve kombinace všech tří závazných cílů bude efektivním nástrojem, který Evropě může pomoci zbavit se závislosti na dovozu energetických surovin. Vláda jednoznačně nesmí odmítat národní cíle obnovitelných energií, aby česká energetika měla šanci se modernizovat,” uvádí Jana Drápalová, 1. místopředsedkyně zelených.
Česko má také stále mnohem vyšší energetickou náročnost ekonomiky v porovnání se srovnatelně průmyslovými evropskými zeměmi. Přitom nedávná analýza Úřadu vlády ukázala, že investice do úsporných opatření, prováděné v rámci energeticko-klimatického balíčku do roku 2020 mají jednoznačně pozitivní vliv na českou ekonomiku. Vláda tak ukazuje, že nemá zájem podílet se na skutečné modernizaci české ekonomiky a krátkozrace preferuje pohodlné udržování stávajícího neefektivního systému ve prospěch firem, které naši energetiku vrací do minulosti.
„Česko posílá přes půl miliardy korun denně Rusku a dalším producentům fosilních paliv, místo toho, aby podpořilo podnikání a zaměstnanost místních, často menších a lokálních firem v oblasti úspor energií. Česko stále podléhá lobbistickým snahám velkých dodavatelů energie a energeticky náročných průmyslových odvětví a odsouvá potřebnou modernizaci energetiky,” uvádí Milan Šimoník, energetický expert zelených.
Zelení již dříve vyzvali vládu, aby cíle v rámci klimaticko-energetického balíčku EU do roku 2030 zvýšila: emise skleníkových plynů alespoň o 55 % v období 1990–2030, podíl obnovitelných zdrojů zvýšit na 45 % a dosáhnout 40% úspory energie v roce 2030, oproti úrovni v roce 2005. Hrozbu v podobě slabých návrhů Evropské komise kritizuje také frakce zelených v Evropském parlamentu.
Poslední návrh EK zahrnuje tři cíle: 40% snížení emisí skleníkových plynů, 27% podíl energie z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a snížení energetické náročnosti o 30%. Evropská unie těmito slabými a kompromisními cíli rezignuje na vytvoření čitelného prostředí pro modernizaci ekonomiky a na vůdčí roli v úsilí zabránit dopadům globálních změn podnebí. Česká vláda se však snaží i z těchto cílů vyvázat požadavkem na nezávaznost cílů pro OZE a energetickou efektivitu. Odmítání závazného národního cíle pro OZE způsobí, že Česko bude stát bokem zásadní transformace energetiky k čistým a udržitelným technologiím, která probíhá například v Německu či dalších vyspělých zemích.
„I když to je dnes hlavní prioritou, nejde jen o ochranu klimatu, ale i o způsob, jak připravit Evropu na éru drahých a stále nedostupnějších fosilních paliv. Teprve kombinace všech tří závazných cílů bude efektivním nástrojem, který Evropě může pomoci zbavit se závislosti na dovozu energetických surovin. Vláda jednoznačně nesmí odmítat národní cíle obnovitelných energií, aby česká energetika měla šanci se modernizovat,” uvádí Jana Drápalová, 1. místopředsedkyně zelených.
Česko má také stále mnohem vyšší energetickou náročnost ekonomiky v porovnání se srovnatelně průmyslovými evropskými zeměmi. Přitom nedávná analýza Úřadu vlády ukázala, že investice do úsporných opatření, prováděné v rámci energeticko-klimatického balíčku do roku 2020 mají jednoznačně pozitivní vliv na českou ekonomiku. Vláda tak ukazuje, že nemá zájem podílet se na skutečné modernizaci české ekonomiky a krátkozrace preferuje pohodlné udržování stávajícího neefektivního systému ve prospěch firem, které naši energetiku vrací do minulosti.
„Česko posílá přes půl miliardy korun denně Rusku a dalším producentům fosilních paliv, místo toho, aby podpořilo podnikání a zaměstnanost místních, často menších a lokálních firem v oblasti úspor energií. Česko stále podléhá lobbistickým snahám velkých dodavatelů energie a energeticky náročných průmyslových odvětví a odsouvá potřebnou modernizaci energetiky,” uvádí Milan Šimoník, energetický expert zelených.
Zelení již dříve vyzvali vládu, aby cíle v rámci klimaticko-energetického balíčku EU do roku 2030 zvýšila: emise skleníkových plynů alespoň o 55 % v období 1990–2030, podíl obnovitelných zdrojů zvýšit na 45 % a dosáhnout 40% úspory energie v roce 2030, oproti úrovni v roce 2005. Hrozbu v podobě slabých návrhů Evropské komise kritizuje také frakce zelených v Evropském parlamentu.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
