Hnutí DUHA, AOPK ČR a Univerzita Karlova: Vlk, sražený nedávno na dálnici D1, přišel až z Karpat

Vlk, kterého počátkem března zabilo auto na dálnici D1 na Jihlavsku [1], pocházel překvapivě z Karpat. Prokázaly to genetické analýzy jeho tkáně. Zvíře tak pravděpodobně urazilo z místa svého narození několik set kilometrů. U vlků se můžeme s mnohasetkilometrovými přesuny setkat zejména u mladých samců, kteří hledají nové teritorium. To byl zřejmě i případ zvířete usmrceného na Vysočině. Zjara jsou dlouhé přesuny vlků nejčastější.

Osud vlka z D1 ilustruje jeden z problémů, s nímž se velcí savci potýkají v člověkem pozměněné krajině. Auta je usmrcují a zároveň silnice představují bariéry, které brání pohybu zvířat a způsobují fragmentaci populací. K rozvoji více ekologicky šetrných dopravních sítí v Karpatech by měl přispět projekt TRANSGREEN, který od ledna tohoto roku probíhá v České republice, Maďarsku, Rumunsku, Slovensku a na Ukrajině [2].
Genetický výzkum usmrceného vlka vedl Pavel Hulva z Karlovy Univerzity, podílela se na něm také Barbora Černá Bolfíková z České zemědělské univerzity a Vendula Woznicová z Ostravské univerzity.

Další hrozbou je pytláctví, případně i legální lov, který probíhá na Slovensku. Karpatská populace je lovem zatížená mnohem víc než celoročně hájená populace z nížin Polska a Německa, rozptyl vlků z Karpat je proto méně obvyklý.

Molekulární ekolog Pavel Hulva z UK řekl:
"Genetické analýzy ověřily, že zvíře sražené na dálnici D1 je vlk. Srovnání s databází několika set zvířat z celé střední Evropy ukázalo, že jedinec pocházel z karpatské populace. DNA děděná po mateřské linii (mitochondriální DNA) nese variantu, která je nejčastější u vlků ze středního a západního Slovenska a polských Beskyd. Tato varianta se naopak vůbec nevyskytuje u takzvané středoevropské nížinné populace vlka, která obývá převážně západní Polsko a Německo a zahrnuje i české smečky v Podbezdězí a na Broumovsku. Příslušnost ke karpatské populaci ukazují i analýzy jaderné DNA."

Miroslav Kutal, expert na velké šelmy z Hnutí DUHA, řekl:
"Vlka, který přešel na Jihlavsko až z Karpat, je velká škoda. Výskyt vlků na česko-slovenském pomezí je v posledních letech spíše sporadický a mrzí nás, že zvíře už nenajde partnera pro založení další smečky. Je potřeba šetrněji plánovat dopravní sítě, aby naše silnice byly bezpečnější pro divoká zvířata i pro řidiče."

Václav Hlaváč, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, ředitel regionálního pracoviště Správa chráněné krajinné oblasti Ždárské vrchy, uvedl:
"Zajímavé je, že velmi blízko inkriminovaného místa se vlk vyskytoval i na jaře roku 2016. Zvíře bylo zachyceno na fotopast a pak podle neověřených údajů místních obyvatel rovněž uhynulo po srážce s vozidlem. Podobné údaje naznačují význam Vysočiny pro dálkové přesuny velkých savců i jejich schopnost unikat lidské pozornosti. Na dálnicích a silnicích nehynou jen vlci, ale i rysi, losi, vydry a řada dalších druhů zvířat."


Kontakty:
Miroslav Kutal, Hnutí DUHA Olomouc, 728 832 889, miroslav.kutal@hnutiduha.cz
Václav Hlaváč, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 602 205 590, vaclav.hlavac@nature.cz
Pavel Hulva, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, 608 676 877, hulva@natur.cuni.cz

Poznámky:
[1] Více informací na http://www.selmy.cz/tiskove-zpravy/auto-srazilo-vlka-na-dalnici-d1/
[2] Více informací na http://www.selmy.cz/ohrozeni/fragmentace-krajiny/transgreen-zelena-a-seda-infrastruktura-v-karpatech/