Tiskové zprávy
ČEZ, a.s.: Vodní elektrárna na brněnské přehradě omládne
Více než roční rekonstrukce za desítky milionů korun by měla zvýšit účinnost malé vodní elektrárny Kníničky o 10 procent.
Začátkem tohoto týdne odstartovala dlouho připravovaná rekonstrukce malé vodní elektrárny Kníničky na brněnské přehradě. Celková výše investice by se měla pohybovat v řádu desítek milionů korun. Pokud nenastanou mimořádné okolnosti, vodní turbíny by měly začít opět vyrábět elektřinu pro část Brna a okolí od července příštího roku.
Malá vodní elektrárna Kníničky loni vyrobila více než 6,8 milionů kWh elektřiny, což znamená pokrytí celoroční spotřeby dvou tisíc domácností.
„Díky instalaci nových technologií bychom rádi zvýšili účinnost zpracování hydropotenciálu o deset procent,“ slibuje si od více než roční akce ředitel ČEZ Obnovitelné zdroje Libor Kičmer.
„Půjde o instalaci klíčových nových komponent - oběžného kola, lopaty, regulátoru turbíny, klapkového uzávěru a hrabacího stroje. Čtyřlopatkovou turbínu nyní nahradí modernější pětilopatková. Dojde také k převinutí generátoru,“ vypočítává konkrétní úpravy Vladimír Tomek, ředitel odboru Provoz společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje.
Zvyšování účinnosti stávajících obnovitelných zdrojů je nejefektivnější cesta k získání dalších kWh 100% čisté zelené energie. Projekt rekonstrukce malé vodní elektrárny Kníničky tak přispěje k posílení podílu výroby z obnovitelných zdrojů ve Skupině ČEZ i v ČR a tím i ke snížení produkce skleníkových plynů.
Vodní elektrárna Kníničky pod brněnskou přehradou v brněnské městské části Bystrc byla koncipována jako špičkový zdroj, určený k vykrývání zvýšené spotřeby elektrické energie v čase ranních a večerních energetických špiček.
Patřila do řady projektů údolních přehrad na Moravě, který v roce 1914 vypracoval profesor české techniky v Brně Vladimír List. Realizace se však dočkala až v letech 1936–1941. Dílo za 35 miliónů korun vzniklo pod taktovkou Ing. Arch. Jaroslava Grunta. Přehradní hráz je v koruně dlouhá 120 m. Nádrž zadrží až 21 miliónů kubíků vody.
Elektrárna byla dosud osazena jedním vertikálním turbosoustrojím s Kaplanovou turbínou, vyrobenou firmou Storek. Turbína má sice maximální hltnost 22 m3/sec., ale optimálně pracuje při hltnosti 17–18 m3/s. Současný instalovaný výkon elektrárny, který je dosahován při maximálním spádu hladin, činí 3,1 MW. Technologické zařízení, s výjimkou tří suchých jednofázových transformátorů, bylo až do zahájení rekonstrukce původní.
Začátkem tohoto týdne odstartovala dlouho připravovaná rekonstrukce malé vodní elektrárny Kníničky na brněnské přehradě. Celková výše investice by se měla pohybovat v řádu desítek milionů korun. Pokud nenastanou mimořádné okolnosti, vodní turbíny by měly začít opět vyrábět elektřinu pro část Brna a okolí od července příštího roku.
Malá vodní elektrárna Kníničky loni vyrobila více než 6,8 milionů kWh elektřiny, což znamená pokrytí celoroční spotřeby dvou tisíc domácností.
„Díky instalaci nových technologií bychom rádi zvýšili účinnost zpracování hydropotenciálu o deset procent,“ slibuje si od více než roční akce ředitel ČEZ Obnovitelné zdroje Libor Kičmer.
„Půjde o instalaci klíčových nových komponent - oběžného kola, lopaty, regulátoru turbíny, klapkového uzávěru a hrabacího stroje. Čtyřlopatkovou turbínu nyní nahradí modernější pětilopatková. Dojde také k převinutí generátoru,“ vypočítává konkrétní úpravy Vladimír Tomek, ředitel odboru Provoz společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje.
Zvyšování účinnosti stávajících obnovitelných zdrojů je nejefektivnější cesta k získání dalších kWh 100% čisté zelené energie. Projekt rekonstrukce malé vodní elektrárny Kníničky tak přispěje k posílení podílu výroby z obnovitelných zdrojů ve Skupině ČEZ i v ČR a tím i ke snížení produkce skleníkových plynů.
Vodní elektrárna Kníničky pod brněnskou přehradou v brněnské městské části Bystrc byla koncipována jako špičkový zdroj, určený k vykrývání zvýšené spotřeby elektrické energie v čase ranních a večerních energetických špiček.
Patřila do řady projektů údolních přehrad na Moravě, který v roce 1914 vypracoval profesor české techniky v Brně Vladimír List. Realizace se však dočkala až v letech 1936–1941. Dílo za 35 miliónů korun vzniklo pod taktovkou Ing. Arch. Jaroslava Grunta. Přehradní hráz je v koruně dlouhá 120 m. Nádrž zadrží až 21 miliónů kubíků vody.
Elektrárna byla dosud osazena jedním vertikálním turbosoustrojím s Kaplanovou turbínou, vyrobenou firmou Storek. Turbína má sice maximální hltnost 22 m3/sec., ale optimálně pracuje při hltnosti 17–18 m3/s. Současný instalovaný výkon elektrárny, který je dosahován při maximálním spádu hladin, činí 3,1 MW. Technologické zařízení, s výjimkou tří suchých jednofázových transformátorů, bylo až do zahájení rekonstrukce původní.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
