Tiskové zprávy
Vojenské lesy a statky: Vojenské lesy hlásí z Karlovarska další výskyt kočky divoké
15. srpna 2019 | Vojenské lesy a statky
Po kocourovi Valdemarovi, kterého zachytila fotopast na konci května, další monitorovací zařízení pořídilo záběry druhého exempláře 4. srpna.
Fotopast výskyt další kočky divoké (Felis silvestris) zaznamenala v centrální části vojenského újezdu Hradiště v Doupovských horách. Podle Jiřího Sochora, který monitoring druhové rozmanitosti v této lokalitě pro VLS realizuje, jde pravděpodobně o samici, či odrostlé mládě.
„Je to skvělé, vypadá to na fungující populaci, a to je v rámci středoevropského rozměru velmi vzácné - o České republice ani nemluvím,“ uvedl Jiří Sochor.
Jde v krátké době o v pořadí již druhý zaznamenaný výskyt v Doupovských horách, prvního jedince zachytil monitoring Vojenských lesů 27. května. Šlo o samce, kterému lesníci podle svátku v den záznamu dali jméno Valdemar. Místa obou záznamů jsou přitom od sebe vzdálena asi 15 kilometrů.
„Doupovské hory jsou Doupovské hory, jsou z hlediska ekologické hodnoty a druhové rozmanitosti mimořádně cenným územím, přesto nás dosavadní výsledky výzkumu překvapily. Jako správci území v souvislosti s výskytem kočky divoké nemusíme přijímat žádná mimořádná opatření, protože jde o lokalitu vojenského újezdu, která je veřejně nepřístupná,“ uvedl ředitel VLS Petr Král.
Kočka divoká se do české krajiny začala vracet po více než 50 letech, ojedinělé výskyty byly potvrzeny od roku 2011 na Šumavě, v Českém lese a také v hraničních lokalitách se Slovenskem. Podle bioložky Jany Pospíškové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy je pro ni právě lokalita Doupovských hor ideální. „Vyhovuje jí krajina, kde se střídá přirozený les s otevřenějšími prostory, zarostlými křovisky a nižší vegetací, která jí poskytuje možnost úkrytů při lovu hlodavců, kterými se živí,“ uvedla Jana Pospíšková.
Právě způsob obživy tohoto dravce vyhovuje také lesníkům. „Myšovití hlodavci způsobují poměrně významné škody na mladých lesních porostech, především na listnatých dřevinách. Proto logicky vítáme každého predátora, jehož výskyt jejich populaci reguluje. Na Šumavě například ze stejného důvodu stavíme a rozmisťujeme v Ptačí oblasti Boletice speciální budky pro obnovu populace vzácného puštíka bělavého,“ doplnil ředitel Petr Král.
Podle bioložky Pospíškové se v souvislosti s druhým zaznamenaným výskytem kočky divoké na Doupově zatím nedá hovořit o fungující populaci. „Zatím nemáme potvrzeno rozmnožování tohoto živočišného druhu v České republice - pokud by se to podařilo, byla by to skvělá zpráva,“ dodala Jana Pospíšková.
Kočka divoká (Felis silvestris) je savec z čeledi kočkovitých, který žije na rozsáhlých územích Evropy, Afriky a Asie. Vyznačuje se šedo-hnědo-černou barvou srsti v rozličné barevné kombinaci. Váží většinou mezi 2 a 8 kilogramy a živí se především různými druhy hlodavců, dále ptáky, menšími plazy a obojživelníky. V České republice se až na výjimky přirozeně nevyskytuje, ačkoliv k nám začíná pronikat z prosperujících populací v okolních státech, například z Bavorska. Více rozšířená je na Slovensku, kde žije několik set jedinců. Doupovské hory na Karlovarsku, tvořené rozsáhlými lesostepmi a původními bučinami, poskytují této šelmě vhodné životní podmínky, protože jsou pro ni typické smíšené a listnaté lesy v podhůří nebo na vrchovinách (Ve vysokých horách nebo v nížinách se vyskytuje jen výjimečně), kde operuje na teritoriu od 50 do několika set hektarů.
Vojenské lesy a statky ČR spravují šest unikátních přírodních lokalit o celkové rozloze přes 125 tisíc hektarů, které slouží, či v minulosti sloužili jako výcvikové prostory armády. Tyto oblasti jsou mimo jiné domovem celé řady vzácných živočichů od orla skalního na Libavé (Olomoucko), přes puštíka bělavého či perlorodky říční v Boleticích (Šumava), raka kamenáče (Brdy) až po vlky v severočeském Ralsku, kde mimo jiné v režii státního podniku probíhá také česká část mezinárodního programu usilujícího o návrat zubra evropského do přírody. Doupovské hory, které VLS spravují na Karlovarsku, patří mezi deset nejcennějších a ekologicky nejhodnotnějších území střední Evropy. Vyskytuje se zde 57 druhů savců a přes 260 druhů ptáků. Počet rostlinných druhů, včetně těch vzácných, je až dvojnásobný, než v běžné kulturní krajině.
Fotopast výskyt další kočky divoké (Felis silvestris) zaznamenala v centrální části vojenského újezdu Hradiště v Doupovských horách. Podle Jiřího Sochora, který monitoring druhové rozmanitosti v této lokalitě pro VLS realizuje, jde pravděpodobně o samici, či odrostlé mládě.
„Je to skvělé, vypadá to na fungující populaci, a to je v rámci středoevropského rozměru velmi vzácné - o České republice ani nemluvím,“ uvedl Jiří Sochor.
Jde v krátké době o v pořadí již druhý zaznamenaný výskyt v Doupovských horách, prvního jedince zachytil monitoring Vojenských lesů 27. května. Šlo o samce, kterému lesníci podle svátku v den záznamu dali jméno Valdemar. Místa obou záznamů jsou přitom od sebe vzdálena asi 15 kilometrů.
„Doupovské hory jsou Doupovské hory, jsou z hlediska ekologické hodnoty a druhové rozmanitosti mimořádně cenným územím, přesto nás dosavadní výsledky výzkumu překvapily. Jako správci území v souvislosti s výskytem kočky divoké nemusíme přijímat žádná mimořádná opatření, protože jde o lokalitu vojenského újezdu, která je veřejně nepřístupná,“ uvedl ředitel VLS Petr Král.
Kočka divoká se do české krajiny začala vracet po více než 50 letech, ojedinělé výskyty byly potvrzeny od roku 2011 na Šumavě, v Českém lese a také v hraničních lokalitách se Slovenskem. Podle bioložky Jany Pospíškové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy je pro ni právě lokalita Doupovských hor ideální. „Vyhovuje jí krajina, kde se střídá přirozený les s otevřenějšími prostory, zarostlými křovisky a nižší vegetací, která jí poskytuje možnost úkrytů při lovu hlodavců, kterými se živí,“ uvedla Jana Pospíšková.
Právě způsob obživy tohoto dravce vyhovuje také lesníkům. „Myšovití hlodavci způsobují poměrně významné škody na mladých lesních porostech, především na listnatých dřevinách. Proto logicky vítáme každého predátora, jehož výskyt jejich populaci reguluje. Na Šumavě například ze stejného důvodu stavíme a rozmisťujeme v Ptačí oblasti Boletice speciální budky pro obnovu populace vzácného puštíka bělavého,“ doplnil ředitel Petr Král.
Podle bioložky Pospíškové se v souvislosti s druhým zaznamenaným výskytem kočky divoké na Doupově zatím nedá hovořit o fungující populaci. „Zatím nemáme potvrzeno rozmnožování tohoto živočišného druhu v České republice - pokud by se to podařilo, byla by to skvělá zpráva,“ dodala Jana Pospíšková.
Kočka divoká (Felis silvestris) je savec z čeledi kočkovitých, který žije na rozsáhlých územích Evropy, Afriky a Asie. Vyznačuje se šedo-hnědo-černou barvou srsti v rozličné barevné kombinaci. Váží většinou mezi 2 a 8 kilogramy a živí se především různými druhy hlodavců, dále ptáky, menšími plazy a obojživelníky. V České republice se až na výjimky přirozeně nevyskytuje, ačkoliv k nám začíná pronikat z prosperujících populací v okolních státech, například z Bavorska. Více rozšířená je na Slovensku, kde žije několik set jedinců. Doupovské hory na Karlovarsku, tvořené rozsáhlými lesostepmi a původními bučinami, poskytují této šelmě vhodné životní podmínky, protože jsou pro ni typické smíšené a listnaté lesy v podhůří nebo na vrchovinách (Ve vysokých horách nebo v nížinách se vyskytuje jen výjimečně), kde operuje na teritoriu od 50 do několika set hektarů.
Vojenské lesy a statky ČR spravují šest unikátních přírodních lokalit o celkové rozloze přes 125 tisíc hektarů, které slouží, či v minulosti sloužili jako výcvikové prostory armády. Tyto oblasti jsou mimo jiné domovem celé řady vzácných živočichů od orla skalního na Libavé (Olomoucko), přes puštíka bělavého či perlorodky říční v Boleticích (Šumava), raka kamenáče (Brdy) až po vlky v severočeském Ralsku, kde mimo jiné v režii státního podniku probíhá také česká část mezinárodního programu usilujícího o návrat zubra evropského do přírody. Doupovské hory, které VLS spravují na Karlovarsku, patří mezi deset nejcennějších a ekologicky nejhodnotnějších území střední Evropy. Vyskytuje se zde 57 druhů savců a přes 260 druhů ptáků. Počet rostlinných druhů, včetně těch vzácných, je až dvojnásobný, než v běžné kulturní krajině.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
