Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.: Vrchol kůrovcové kalamity je možná za námi

Pojďme se ohlédnout za průběhem kůrovcové kalamity v roce 2021 a podívejme se, co nás čeká letos. Chladnější a deštivější počasí roku 2021 pomohlo lesům v boji s lýkožrouty. Výrazně studenější jaro mělo významně negativní dopad na průběh letové aktivity i rychlost vývoje podkorního hmyzu. Díky tomu meziročně poklesl objem poškození lesů asi o třetinu, z 19,8 mil. m3 na 13,8 mil. m3. Aktuální kůrovcová kalamita kulminovala v roce 2020. Nyní začíná pomalu ustupovat.
Lesní ochranná služba (LOS) jako každý rok vydala Zpravodaj ochrany lesa. Škodliví činitelé v lesích Česka 2021/2022 (Svazek 25, 2022), v němž jsou kromě jiného popsány Hlavní problémy v ochraně lesa v Česku v roce 2021 a prognóza na rok 2022. Uvádí se zde řada informací o průběhu kůrovcové kalamity a zdravotním stavu lesů.
Působením biotických škodlivých činitelů bylo podle evidence LOS v roce 2021 poškozeno cca 9,7 mil. m3 dřevní hmoty. Pro srovnání, v roce 2020 se jednalo o 15,4 mil. m3, v roce 2019 o 14,8 mil. m3 a v roce 2018 o 8,6 mil. m3. Zcela dominantní role patří stále dlouhodobě přemnoženému podkornímu hmyzu.
V roce 2021 bylo evidováno téměř 9,5 mil. m3 vytěženého smrkového kůrovcového dříví, což představuje první meziroční pokles po osmi letech (od roku 2012) permanentního nárůstu. Stále se však jedná o vysoce kalamitní objemy. Oproti roku 2020, kdy bylo evidováno cca 14,9 mil. m3 kůrovcového dříví, se jedná o pokles ve výši cca 5,4 mil. m3. V roce 2019 bylo evidováno cca 14,5 mil. m3 a v roce 2018 cca 8,4 mil. m3.
Hlášení za rok 2021, která LOS obdržela, reprezentují 67 % celkové rozlohy lesů. Pokud objem evidovaný v roce 2021 přepočteme na celkovou rozlohu lesů v Česku, dostaneme se na hodnotu více než 14 mil. m3 vytěženého smrkového kůrovcového dříví!
Hlavním škůdcem je lýkožrout smrkový, který je obvykle doprovázen lýkožroutem lesklým a v současnosti na většině území také lýkožroutem severským.
Podle krajů byla v roce 2021 situace nejdramatičtější v kraji Vysočina (evidováno cca 2,1 mil. m3) a ve Středočeském kraji (cca 1,4 mil. m3). Více než 0,5 mil. m3 vytěženého kůrovcového dříví bylo evidováno také v krajích Plzeňském (cca 1,0 mil. m3), Jihočeském (cca 0,9 mil. m3), Ústeckém (cca 0,9 mil. m3), Libereckém (cca 0,8 mil. m3) a Pardubickém (cca 0,6 mil. m3).
Převaha napadených porostů se nachází v nadmořských výškách do cca 800 m, vlastní horské polohy jsou doposud zasaženy méně.
Průběh počasí v době letové aktivity lýkožroutů ještě znatelněji než v roce 2020 napomohl zlepšení zdravotního stavu stromů a zpomalil šíření podkorního hmyzu, který současně trpěl i zvýšenou mortalitou v požercích, způsobenou vnitropopulačními konkurenčními vlivy i vnějšími abiotickými a biotickými faktory.
Příznivější povětrnostní situace v letech 2020 a 2021 (z hlediska srážkových úhrnů i průběhu teplot posledních desíti let) ztlumila další expanzi kůrovcové kalamity. V souběhu se zlepšující se odbytovou situací na trhu s dřívím, resp. nárůstem cen surové dřevní hmoty, mají vlastníci a správci lesních majetků příležitost konečně „dohnat kůrovce“.
Ze zmíněných 9,5 mil. m3 evidovaných kůrovcových těžeb byla včas vytěžena a účinně asanována pouze menší část (cca 20–30 %), proto smrkovým porostům v Česku i nadále hrozí značné nebezpečí. Zatím bylo během let 2015–2021 kůrovci napadeno cca 85–90 mil. m3 smrkové dřevní hmoty, přičemž „živá“ zásoba smrkových porostů byla k září 2019 odhadována přibližně na 400 mil. m3.
Zhoršení zdravotního stavu dřevin a přemnožení podkorního hmyzu v posledních letech se netýká pouze smrku, ale i dalších, hlavně jehličnatých dřevin.
Borovice lesní je zejména v oblasti jižní a jihozápadní Moravy a dále také ve středních a východních Čechách napadána celou řadou druhů podkorního hmyzu. V roce 2021 bylo evidováno cca 70 tis. m3 vytěženého borového kůrovcového dříví (v roce 2020 téměř 125 tis. m3). Mezi nejvíce postižené (více než 10 tis. m3) patřily v uplynulém roce kraje Jihomoravský (24 tis. m3) a Středočeský (14 tis. m3).
Po eruptivním nárůstu napadení jedle bělokoré podkorním hmyzem v roce 2020 (evidovány kůrovcové těžby v rozsahu cca 115 tis. m3) došlo meziročně k mnohonásobnému poklesu a návratu k objemům let 2018 a 2019, když bylo evidováno cca 8 tis. m3. Většina napadení byla situována ve Středočeském kraji (5,5 tis. m3).
V roce 2021 byl evidován meziročně dvojnásobek objemu kůrovcových těžeb modřínového dříví, tj. přibližně 12 tis. m3. Třetina tohoto množství byla vytěžena na jižní Moravě.
V oslabených jasanových porostech trvá sekundární výskyt podkorního hmyzu po působení houbových onemocnění, na jejich vrub bylo v roce 2021 evidováno cca 2,8 tis. m3 vytěženého jasanového dříví.
Rozsah poškození jehličnatých sazenic klikorohem borovým má spíše stoupající tendenci, neboť brouk profituje z velké plochy obnovovaných holin i velkého množství atraktivních pařezů. V roce 2021 bylo poškození působené žírem dospělců klikoroha evidováno na ploše cca 3 tis. ha. Největší poškození (nad 500 ha) bylo hlášeno ve Středočeském a Jihočeském kraji a na Vysočině. V letošním roce nelze očekávat výrazné zlepšení stavu, protože především v oblastech s rozsáhlou kůrovcovou kalamitou budou škody způsobené klikorohem dále narůstat.
Rámcový výhled na rok 2022
Příznivou shodou vlivů, jako např. povětrnostních podmínek nevhodných pro vývoj podkorního hmyzu, zlepšení vláhové bilance (vitality) smrkových porostů, zlepšení situace na trhu s dřívím, úbytku pro lýkožrouty nejatraktivnějších smrčin nižších a středních poloh apod., došlo prakticky k zastavení další expanze trvající kůrovcové kalamity ve smrkových porostech.
Cesta k základnímu stavu výskytu lýkožroutů, resp. prahům jejich hospodářské škodlivosti je však ještě velice dlouhá a nelehká a teprve následující měsíce napoví, zda bude ústup napadení podkorním hmyzem pokračovat i v letošním roce nebo se situace opět zhorší.
Průběh počasí během podzimu, zimy a předjaří příliš optimisticky nevyznívá a nic zatím nenasvědčuje tomu, že by letošní jarní období mělo být alespoň vzdáleně podobné jaru loňskému – chladnému a deštivému. Je proto nutné v oblasti ochrany lesa před kůrovci nic nepodcenit a maximálně se soustředit na zachycení přezimující generace brouků a jejich potomstva!
Případné klimatické extrémy by totiž mohly vést k opětovnému zhoršení kůrovcové situace a meziročnímu zvýšení objemu kůrovcového napadení, resp. kůrovcových těžeb.
Přemnožení podkorního hmyzu bude ohrožovat kromě smrku celou řadu dalších (především jehličnatých) dřevin, např. borovici, modřín nebo jedli.
Velmi nízký stav listožravého a savého hmyzu v roce 2021, spojený s příznivým chodem povětrnostních podmínek, vytváří předpoklad omezeného vývoje a výskytu této skupiny hmyzu také v roce 2022.
O trvající hrozbě nárůstu poškození působeného přemnoženou spárkatou zvěří netřeba ani mluvit, ostatně účinné řešení není v moci ochrany lesa.
Vzhledem k průběhu počasí posledních měsíců lze očekávat nárůst významu patogenů škodících v souvislosti se stresem ze sucha. Hlavní riziko budou představovat václavky, kuželík borový, kornice borová či jmelí bílé. Podobně jako v posledních letech vyvolává dlouhodobé obavy nárůst výskytu odumírání jasanů, způsobený voskovičkou jasanovou a kořenovými hnilobami.
Více informací najdete v publikaci Zpravodaj ochrany lesa. Škodliví činitelé v lesích Česka 2021/2022 (Svazek 25, 2022), ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2022/04/ZOL_25_2022.pdf