Strana zelených: Vyhráli jste soud kvůli hluku, vykácíme vám zeleň

Rada hl. m. Prahy dnes rozhodne, zda odpovědí města na žalobu občanů kvůli hluku z magistrály bude vykácení poslední izolační zeleně.

V březnu 2008 vyhověl Městský soud v Praze žalobě občanů, kteří žalovali Hl.m. Prahu jako vlastníka magistrály kvůli nadměrnému hluku. Rozhodl, že v oblasti při magistrále na Praze 4 mezi ulicemi Vyskočilova a Michelská musí město snížit hluk na zákonem stanovené limity 60 dB ve dne a 50 dB v noci. Od té doby nejenže město nepřijalo žádné protihlukové opatření, dokonce ani nesnížilo předepsanou rychlost, ale ani se žalujícími nekomunikuje, přestože oni se opakovaně snažili kontakt navázat.

V úterý 13. 10. zasedá Rada HMP, která má na doporučení majetkové komise schválit prodej zeleného pásu se vrostlou lipovou alejí, který odděluje ulici Jihlavskou od magistrály. Téměř 100 stromů (z toho 60 lip) a téměř stejné množství keřů má ustoupit výstavbě tzv. bariérového polyfunkčního objektu s podzemními garážemi. Místo pro náhradní zeleň již na pásu širokém 30-50 metrů nezbývá a hodnotu 25-35 letých stromů lze vyčíslit na několik milionů korun, ovšem jejich přínos ke zlepšení ovzduší a pohody obyvatel nahradit nelze.

Předseda majetkové komise a náměstek primátora Pavel Klega v reportáži ČT ze dne 22.9.2009 řekl, že bariérový dům sníží hluk a město ušetří na výstavbě protihlukové stěny. Podle akustických studií, které mají žalující i město k dispozici, vzhledem k šířce vozovky a výšce okolní zástavby nemohou protihlukové zábrany na jedné straně magistrály snížit hluk na soudem požadované limity, naopak jej odrazí na domy v ulic Pod Dálnicí, na druhé straně této komunikace.

Zástupci občanů se v dopisech snažili primátorovi, členům majetkové komise a radnímu pro územní rozvoj zdůraznit, že výstavba objektu a vykácení zeleně by především způsobilo výrazné zhoršení již dnes nesnesitelně znečištěného ovzduší. Kromě radního pro životní prostředí Petra Štěpánka (SZ), který s prodejem nesouhlasí, jim odpověděl Pavel Klega a radní pro územní rozvoj Martin Langmajer asi v tomto smyslu: pozemek prodáme a vy své zájmy můžete hájit v následujících správních řízeních.

Zelený pás již není v územním plánu veden jako izolační zeleň, v roce 2004 schválili zastupitelé hl.m. Prahy změnu přesně střiženou pro potřeby investora firmy Aral, jenž na zeleném pásu vlastnil malý pozemek: smíšené území pro výstavbu bariérového objektu pro administrativu, obchod, garáže a benzínovou pumpu. Pumpa v objektu nakonec být nemá, přesto petici proti prodeji zeleného pásu s lipovou alejí a výstavbě na něm podepsalo dosud kolem 700 lidí. Lidé také žádají, aby byla tomuto území navrácena funkce městské zeleně. Přestože byla petice doručena na magistrát 21.9, majetková komise ani Rada hl.m. Prahy se jí vůbec nezabývaly.

Zástupkyně žalujících Alžběta Rejchrtová k tomu řekla: „Po 16 letech se vracíme tam, kde jsme začali. Proti výstavbě pumpy, z níž je dnes bariérový dům, a proti nájezdovým a sjezdovým rampám vznikla nejdříve petice a potom OS Občané postižení Severojižní magistrálou. Od té doby narážíme na hradbu hluchoty ze strany samosprávy i státní správy Všechny rozptylové a hlukové studie hovoří jasně, tato oblast je vysoce nadlimitně zatížena. Zákon je na naší straně: do území s takto zhoršenou kvalitou ovzduší se nesmějí přivádět další zdroje dopravy. Město však nechalo vybudovat v naší oblasti největší administrativní centrum v republice (BB Centrum), které vyprodukuje 27 000 aut denně, neustupuje od
výstavby ramp a i na jiných místech ověšuje magistrálu stavbami, které přitahují dopravu. Chtěli jsme město přimět k tomu, aby nám konečně naslouchalo, proto jsme na něj podali žalobu kvůli hluku. Byla pro nás výhodnější, než kdybychom je žalovali kvůli znečištění ovzduší. Vyhráli jsme ji a po roce a půl jsme se dočkali jednoznačné odpovědi: nezajímáte nás, vykácíme vám zeleň. Prodá-li totiž město pozemek soukromému investorovi, půjde mu státní správa na ruku tak jako dosud a výstavbu polyfunkčního objektu schválí, přestože to bude v rozporu se zákonem.“