Tiskové zprávy
Česká krajina: Výhrůžky, útoky, vydírání. Světoznámá rezervace divokých koní čelí celé roky likvidačním tlakům
Když na podzim roku 2016 informovali ochránci zvířat o útoku pytláků v rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice, byl to jeden z mála případů, kdy autoři populárního projektu zveřejnili zprávu o tlaku, kterému je rezervace vystavena. Od doby jejího vzniku v roce 2015 se však rozhodně nejednalo o ojedinělý případ. Světově unikátní lokalita čelí nátlaku po celou dobu své existence.
„Kdyby Dalibor Dostál založil rezervaci v divokých devadesátých letech, nepochybně by skončil někde na dně přehrady. Dnešní doba má sice na první pohled kultivovanější, ale ve svém důsledku také velmi brutální metody,“ říká fotograf Michal Köpping, který projekt obrazově dokumentuje od jeho vzniku. Naráží především na období, kdy zakladatel rezervace odmítl v roce 2019 nátlak, aby se vzdal dokončení rezervace podle původních plánů. O rozsáhlé pozemky nedaleko dálnice se totiž dlouhodobě zajímají různé skupiny. Od developerů, přes spekulanty s pozemky až po různé kmotry z devadesátých let, kteří chtějí investicí do pozemků vyprat peníze.
Když rezervace odmítla těmto tlakům ustoupit, přišel úder z nečekané strany. „Během jediného roku jsme měli v rezervaci více než dvacet různých kontrol, které se nám snažily rozdat pokuty v milionových částkách. Šlo v podstatě o pokus rezervaci finančně zlikvidovat, aby už do budoucna záměrům o ovládnutí pozemků nepřekážela,“ vzpomíná Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina, která světoznámou rezervaci velkých kopytníků vytvořila ve spolupráci s vědci kvůli ochraně ohrožených motýlů, květin a dalších druhů.
V nejtěžších chvílích chodily rezervaci výzvy k zaplacení zhruba čtyř milionů korun, což by ekonomicky nepřežila. „Bylo to v době nejhlubší uzávěry v důsledky pandemie covidu 19, kdy nebylo možné vytáhnout paty z bytu, natož s někým jednat o řešení situace,“ popisuje Dalibor Dostál jedny z nejtěžších okamžiků v historii rezervace. Díky odvoláním připraveným ve spolupráci s oborníky, se nakonec částku podařilo snížit na několik set tisíc, kterou rezervace uhradila díky daru od mladého technologického startupu. „Dodnes mě mrzí, s jakou lehkostí a samozřejmostí tehdy vyšly mnohé úřady tlakům na pozemky vstříc,“ dodává Dalibor Dostál.
Protože je původní profesí novinář, je na různé pokusy o zastrašování zvyklý. „Pamatuji se, jak mi před lety vyhrožoval jeden jihočeský poslanec profesní likvidací, pokud nepřestanu psát článku podporující bezzásahový režim v nejcennějších částech Národního parku Šumava,“ vzpomíná Dalibor Dostál. „Jindy mi zase uprostřed noci volal rozčilený ministr vnitra a hrozil, že vezme samopal a vystřílí redakci, protože ho rozzlobil článek o privatizaci majetku tohoto resortu. Ale bylo to samozřejmě vysloveno v afektu, takže předpokládám, že to nemyslel vážně,“ dodává Dalibor Dostál s úsměvem.
Tlaky, kterým je vystaven jako zakladatel rezervace, se však podle jeho slov výrazně liší od toho, co zažil jako novinář. „V médiích šlo spíše o jednorázové zastrašování. Ventilaci okamžitých emocí. V případě rezervace velkých kopytníků jde o dlouhodobou, systematickou snahu o likvidaci projektu,“ porovnává Dalibor Dostál. Tyto tendence začaly dávno předtím, než divocí koně v roce 2015 vyběhli do milovického vojenského prostoru. „Tlaky, aby rezervace vůbec nevznikla, odstartovaly již v roce 2013, kdy jsme podali žádost o dotaci, z níž byl vznik rezervace financován. S různými formami vyhrožování a zastrašování se tak potýkáme již deset let,“ shrnuje Dalibor Dostál. V jednom případě hrozil rezervaci i policista tím, že když se rezervace nevzdá části území ve prospěch jednoho z komerčních projektů, začne se zabývat jejím financováním, „kde se vždycky něco najde“. Případně, že obviní z korupce vědce, kteří dělají v rezervaci výzkum, aby znevěrohodnil jejich závěry o pozitivním vlivu pastvy velkých kopytníků na lokalitu.
V některých případech byly příčinou hrozeb nevhodné investiční projekty. „Když jsme před lety dali negativní stanovisko k výstavbě, která by znehodnotila rozsáhlou část unikátní přírodní rezervace, začal nás investor vydírat tím, že pokud nezměníme postoj, bude po nás soudně vymáhat miliony na projekční a přípravné práce. Ani tehdy jsme tlakům neustoupili,“ poznamenal Dalibor Dostál.
Ve zlém se mu vrátily i další případy, kdy se snažil zabránit ničení ojedinělé přírody v této lokalitě. "Když jeden podnikatel začal zavážet okraj rezervace desítkami tun stavební suti, požádaly jsme příslušný úřad, aby zakročil a dalšímu rozšiřování černé skládky zabránil. Úřad nejenže proti dalšímu navážení odpadů nezasáhl, ale navíc sdělil podnikateli moje jméno. Ten mi pak opakovaně vyhrožoval fyzickou likvidací,“ říká Dalibor Dostál a navazuje: „To, že mi kvůli ochraně motýlů bude někdo vyhrožovat zastřelením v zemi, jako Česká republika, a navíc v jedenadvacátém století, jsem popravdě úplně nečekal.“
Neradostná bezpečnostní situace, v níž se rezervace velkých kopytníků dlouhodobě nachází, se přitom diametrálně liší od toho, co je běžné v jiných evropských zemích. „Spolupracujeme s podobnými rezervacemi v celé Evropě. To, čemu musíme čelit v České republice, neznají nejenom kolegové z vyspělých zemí, jako je Německo, Francie nebo Nizozemí, ale ani ze států, jako je Bulharsko nebo Rumunsko. Něco podobného se neděje snad už ani v Albánii,“ posteskl si Dalibor Dostál. O život přitom nešlo jenom jemu. V rámci jedné z kontrol pohrozil jeden z úřadů utracením zvířat v rezervaci na náklady chovatele. V rámci dalších jednání se však podařilo tento scénář odvrátit.
Podle zakladatele rezervace však není situace jen negativní. „Pokud bychom byli na všechno sami, tak bychom tyto tlaky samozřejmě už dávno neustáli. Poděkování za dlouhodobou podporu patří především Ministerstvu životního prostředí a městu Milovice. A pracovnicím Státního zemědělského intervenčního fondu za profesionální a vstřícný přístup. A všem úředníkům, kteří dokáží dlouhodobým tlakům odolat. V těch nejtěžších situacích nás zachránila také obrovská podpora veřejnosti a firemních dárců, Bez nich by už rezervace dávno neexistovala,“ ocenil Dalibor Dostál. Za pomoc s řešením útoku pytláků ocenil přístup kriminálních policistů z Mladé Boleslavi. „Prvních deset let příprav a budování rezervace bylo extrémně tvrdých. Možná by už bylo pomalu na čase, aby se po tak dlouhé době prostředí v České republice začalo poněkud kultivovat,“ uzavřel Dalibor Dostál.
Rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice vznikla v lednu roku 2015. Stala se první rezervací na světě, kdy žijí divocí koně, zubři a zpětně šlechtění pratuři. Také díky tomu je celosvětově nejsledovanějším českým projektem posledních let. Zprávy o ní přinesla média na pěti kontinentech, včetně prestižních titulů jako New York Times, Washington Post nebo BBC. Mnohá z nich opakovaně. Projekt získal prestižní ocenění, včetně Ceny Josefa Vavrouška, Ceny SDGs nebo Ceny prezidenta Ekofilmu. Zakladatel rezervace Dalibor Dostál byl letos zařazen do televizního cyklu Zelený hrdina, již dříve obdržel za svoji podporu neziskového sektoru ocenění jako Poděkování Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové nebo Mediální čin roku Nadace OKD. V minulosti působil jako vedoucí redakce domácího a ekonomického zpravodajství Deníku, později jako šéf zpravodajství a šéfredaktor celostátní redakce.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu Darujme.cz/krajina a dále pak zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. A také nákupem ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.
„Kdyby Dalibor Dostál založil rezervaci v divokých devadesátých letech, nepochybně by skončil někde na dně přehrady. Dnešní doba má sice na první pohled kultivovanější, ale ve svém důsledku také velmi brutální metody,“ říká fotograf Michal Köpping, který projekt obrazově dokumentuje od jeho vzniku. Naráží především na období, kdy zakladatel rezervace odmítl v roce 2019 nátlak, aby se vzdal dokončení rezervace podle původních plánů. O rozsáhlé pozemky nedaleko dálnice se totiž dlouhodobě zajímají různé skupiny. Od developerů, přes spekulanty s pozemky až po různé kmotry z devadesátých let, kteří chtějí investicí do pozemků vyprat peníze.
Když rezervace odmítla těmto tlakům ustoupit, přišel úder z nečekané strany. „Během jediného roku jsme měli v rezervaci více než dvacet různých kontrol, které se nám snažily rozdat pokuty v milionových částkách. Šlo v podstatě o pokus rezervaci finančně zlikvidovat, aby už do budoucna záměrům o ovládnutí pozemků nepřekážela,“ vzpomíná Dalibor Dostál, zakladatel ochranářské společnosti Česká krajina, která světoznámou rezervaci velkých kopytníků vytvořila ve spolupráci s vědci kvůli ochraně ohrožených motýlů, květin a dalších druhů.
V nejtěžších chvílích chodily rezervaci výzvy k zaplacení zhruba čtyř milionů korun, což by ekonomicky nepřežila. „Bylo to v době nejhlubší uzávěry v důsledky pandemie covidu 19, kdy nebylo možné vytáhnout paty z bytu, natož s někým jednat o řešení situace,“ popisuje Dalibor Dostál jedny z nejtěžších okamžiků v historii rezervace. Díky odvoláním připraveným ve spolupráci s oborníky, se nakonec částku podařilo snížit na několik set tisíc, kterou rezervace uhradila díky daru od mladého technologického startupu. „Dodnes mě mrzí, s jakou lehkostí a samozřejmostí tehdy vyšly mnohé úřady tlakům na pozemky vstříc,“ dodává Dalibor Dostál.
Protože je původní profesí novinář, je na různé pokusy o zastrašování zvyklý. „Pamatuji se, jak mi před lety vyhrožoval jeden jihočeský poslanec profesní likvidací, pokud nepřestanu psát článku podporující bezzásahový režim v nejcennějších částech Národního parku Šumava,“ vzpomíná Dalibor Dostál. „Jindy mi zase uprostřed noci volal rozčilený ministr vnitra a hrozil, že vezme samopal a vystřílí redakci, protože ho rozzlobil článek o privatizaci majetku tohoto resortu. Ale bylo to samozřejmě vysloveno v afektu, takže předpokládám, že to nemyslel vážně,“ dodává Dalibor Dostál s úsměvem.
Tlaky, kterým je vystaven jako zakladatel rezervace, se však podle jeho slov výrazně liší od toho, co zažil jako novinář. „V médiích šlo spíše o jednorázové zastrašování. Ventilaci okamžitých emocí. V případě rezervace velkých kopytníků jde o dlouhodobou, systematickou snahu o likvidaci projektu,“ porovnává Dalibor Dostál. Tyto tendence začaly dávno předtím, než divocí koně v roce 2015 vyběhli do milovického vojenského prostoru. „Tlaky, aby rezervace vůbec nevznikla, odstartovaly již v roce 2013, kdy jsme podali žádost o dotaci, z níž byl vznik rezervace financován. S různými formami vyhrožování a zastrašování se tak potýkáme již deset let,“ shrnuje Dalibor Dostál. V jednom případě hrozil rezervaci i policista tím, že když se rezervace nevzdá části území ve prospěch jednoho z komerčních projektů, začne se zabývat jejím financováním, „kde se vždycky něco najde“. Případně, že obviní z korupce vědce, kteří dělají v rezervaci výzkum, aby znevěrohodnil jejich závěry o pozitivním vlivu pastvy velkých kopytníků na lokalitu.
V některých případech byly příčinou hrozeb nevhodné investiční projekty. „Když jsme před lety dali negativní stanovisko k výstavbě, která by znehodnotila rozsáhlou část unikátní přírodní rezervace, začal nás investor vydírat tím, že pokud nezměníme postoj, bude po nás soudně vymáhat miliony na projekční a přípravné práce. Ani tehdy jsme tlakům neustoupili,“ poznamenal Dalibor Dostál.
Ve zlém se mu vrátily i další případy, kdy se snažil zabránit ničení ojedinělé přírody v této lokalitě. "Když jeden podnikatel začal zavážet okraj rezervace desítkami tun stavební suti, požádaly jsme příslušný úřad, aby zakročil a dalšímu rozšiřování černé skládky zabránil. Úřad nejenže proti dalšímu navážení odpadů nezasáhl, ale navíc sdělil podnikateli moje jméno. Ten mi pak opakovaně vyhrožoval fyzickou likvidací,“ říká Dalibor Dostál a navazuje: „To, že mi kvůli ochraně motýlů bude někdo vyhrožovat zastřelením v zemi, jako Česká republika, a navíc v jedenadvacátém století, jsem popravdě úplně nečekal.“
Neradostná bezpečnostní situace, v níž se rezervace velkých kopytníků dlouhodobě nachází, se přitom diametrálně liší od toho, co je běžné v jiných evropských zemích. „Spolupracujeme s podobnými rezervacemi v celé Evropě. To, čemu musíme čelit v České republice, neznají nejenom kolegové z vyspělých zemí, jako je Německo, Francie nebo Nizozemí, ale ani ze států, jako je Bulharsko nebo Rumunsko. Něco podobného se neděje snad už ani v Albánii,“ posteskl si Dalibor Dostál. O život přitom nešlo jenom jemu. V rámci jedné z kontrol pohrozil jeden z úřadů utracením zvířat v rezervaci na náklady chovatele. V rámci dalších jednání se však podařilo tento scénář odvrátit.
Podle zakladatele rezervace však není situace jen negativní. „Pokud bychom byli na všechno sami, tak bychom tyto tlaky samozřejmě už dávno neustáli. Poděkování za dlouhodobou podporu patří především Ministerstvu životního prostředí a městu Milovice. A pracovnicím Státního zemědělského intervenčního fondu za profesionální a vstřícný přístup. A všem úředníkům, kteří dokáží dlouhodobým tlakům odolat. V těch nejtěžších situacích nás zachránila také obrovská podpora veřejnosti a firemních dárců, Bez nich by už rezervace dávno neexistovala,“ ocenil Dalibor Dostál. Za pomoc s řešením útoku pytláků ocenil přístup kriminálních policistů z Mladé Boleslavi. „Prvních deset let příprav a budování rezervace bylo extrémně tvrdých. Možná by už bylo pomalu na čase, aby se po tak dlouhé době prostředí v České republice začalo poněkud kultivovat,“ uzavřel Dalibor Dostál.
Rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice vznikla v lednu roku 2015. Stala se první rezervací na světě, kdy žijí divocí koně, zubři a zpětně šlechtění pratuři. Také díky tomu je celosvětově nejsledovanějším českým projektem posledních let. Zprávy o ní přinesla média na pěti kontinentech, včetně prestižních titulů jako New York Times, Washington Post nebo BBC. Mnohá z nich opakovaně. Projekt získal prestižní ocenění, včetně Ceny Josefa Vavrouška, Ceny SDGs nebo Ceny prezidenta Ekofilmu. Zakladatel rezervace Dalibor Dostál byl letos zařazen do televizního cyklu Zelený hrdina, již dříve obdržel za svoji podporu neziskového sektoru ocenění jako Poděkování Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové nebo Mediální čin roku Nadace OKD. V minulosti působil jako vedoucí redakce domácího a ekonomického zpravodajství Deníku, později jako šéf zpravodajství a šéfredaktor celostátní redakce.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu Darujme.cz/krajina a dále pak zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. A také nákupem ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
