Tiskové zprávy
Arnika - Budoucnost bez jedů: Výsledek studie: Vejce z domácích chovů na celé planetě jsou kontaminována, Česko na tom není nejlépe
Rozsáhlý mezinárodní projekt „Keep the Promise, Eliminate POPs“ (1), na němž Arnika spolupracovala se sítí IPEN (2), přinesl alarmující výsledky: Slepičí vejce z domácích chovů na celé planetě jsou dnes kontaminována toxickými látkami . Vzorky vajec z České republiky patřily k těm nejhorším z hlediska HCB a PCB. Těmito dvěma smutnými větami lze shrnout výsledky projektu, při kterém byla na přítomnost toxických látek testována slepičí vejce od drobných soukromých chovatelů ze 17 zemí celého světa čtyř kontinentů.
Rozbory, provedené českou laboratoří Axys Varilab, prokázaly kontaminaci všech vzorků vajec dioxiny, PCB a hexachlorbenzenem. Nejvíce PCB přitom obsahovaly vejce z České republiky, Ruska a Slovenska. 70% všech vzorků překročilo limit EU pro dioxiny, 60% testovaných vajec překročilo navržený limit EU pro PCB. Vůbec nejvíce hexachlorbenzenu (HCB) bylo nalezeno ve vejcích z Liberce (3) – tento vzorek také jako jediný z celé studie překonal současný evropský limit pro tuto látku. Tři vzorky se obsahem dioxinů zařadily mezi historicky nejvyšší koncentrace dioxinů, jaké kdy byly ve slepičích vejcích naměřeny. Jednalo se o vejce z Ruska, Egypta a Bulharska. Vejce ze dvou českých lokalit (Liberce a Ústí nad Labem) tyto látky obsahovala také, ale nepřekročila evropský limit.
Mezinárodní síť IPEN se v globálním projektu „Keep the Promise, Eliminate POPs“ koordinovaném Environmental Health Fund a sdružením Arnika zaměřila na tzv. perzistentní organické látky neboli POPs (4) - především polychlorované bifenyly (PCB) (5), dioxiny (6) či hexachlorbenzen (7) – tedy látky, které jsou označovány za nejnebezpečnější sloučeniny pro lidské zdraví a k jejichž eliminaci zavazuje naši republiku Stockholmská úmluva (8).
Příští týden se totiž v uruguayském Punta del Este sejdou signatáři této úmluvy, aby rokovali o dokumentech, které mimo jiné stanoví limity pro obsah těchto látek v odpadech. „Právě odpady s obsahem dioxinů, PCB anebo hexachlorbenzenu byly jedním z hlavních zdrojů kontaminace vajec těmito látkami. Jde například o popílky ze spaloven anebo odpady z provozů chlórových chemiček,“ upřesnil vztah projektu k mezinárodnímu jednání RNDr. Jindřich Petrlík, předseda Arniky. Arnika již dříve upozornila na problematické nakládání s odpady obsahujícími POPs v Lamperticích u Žacléře, kde byla naměřena jedna z nejvyšších hodnot hexachlorbenzenu v rybách (odkaz na tiskovou zprávu).
Poznámky k textu:
(1) Keep the Promise, Eliminate POPs (Dodržme slib, eliminujme POPs) je celosvětová kampaň vedená sítí IPEN s cílem dosáhnout skutečného naplnění poslání Stockholmské úmluvy, kterým je eliminace perzistentních organických látek v globálním životním prostředí. Některé dokumenty navržené ke schválení na první schůzce stran této úmluvy v Uruguayi v Punta del Este (2. - 6. 5. 2005), totiž tento cíl nenaplňují. Kampaň se proto snaží prosadit:
1) přijetí dostatečně přísných limitů pro obsah POPs v odpadech
2) předcházení vzniku POPs při provozu konkrétních průmyslových technologií (to upravuje dokument nazvaný BAT/BEP Guidelines)
3) správně sestavenou příručku pro výpočet úniků POPs, jež vznikají jako vedlejší produkty například v chemickém průmyslu anebo při spalování odpadů; na její kvalitě pak závisí, zda se bude v rámci Stockholmské úmluvy investovat do řešení skutečně největších zdrojů úniků těchto látek;
4) doplnění seznamu látek podléhajících zákazům a omezením Stockholmské úmluvy o další látky, které představují vážnou hrozbu pro zdraví lidí a životní prostředí (například bromované zpomalovače hoření, pesticidy lindan a endosulfan anebo polychlorované naftaleny)
(2) IPEN – International POPs Elimination Network je mezinárodní síť nevládních organizací spolupracujících na prosazování Stockholmské úmluvy o perzistentních organických látkách. Cílem této sítě je zákaz a eliminace těchto látek (např. aldrinu, dieldrinu, endrinu, DDT, chlordanu, heptachloru, hexachlorbenzenu, mirexu, toxaphenu, PCB a dioxinů). Síť vznikla souběžně s počátkem procesu příprav mezinárodní úmluvy o eliminaci perzistentních organických látek na jaře roku 1998. Arnika je její členskou organizací od počátku. Práce IPEN se nyní zúčastňuje již přes 350 nevládních organizací z celého světa. IPEN se současně věnuje – vedle analýzy vzorků vajec – také přípravě odborné oponentury proti spalování odpadů s obsahem POPs a připravuje připomínky k navrženým směrnicím BAT (nejlepší dostupná technologie) a BEP (nejlepší praktika s ohledem na ochranu životního prostředí). Z těchto směrnic, které budou nejspíše odsouhlaseny na Konferenci Stockholmské úmluvy, budou vycházet jednotlivé národní vlády při přípravě a implementaci “Národních implementačních plánů” na odstranění POPs v jednotlivých zemích světa.
(3) Viz tisková zpráva Arniky „Arnika upozornila na kontaminaci potravin toxickými látkami“ ze dne 30.3.2005 na adrese: http://www.arnika.org/tz.shtml?x=229300
(4) POPs – perzistentní organické látky. Jsou to látky, které dlouho přetrvávají v životním prostředí a jsou bioakumulativní tj. hromadí se v živých organismech a to především v jejich tukových tkáních. Jejich koncentrace tak roste s každým patrem potravního řetězce, na jehož vrcholu stojí člověk. Způsobují poruchy hormonálního a reprodukčního systému, část z nich jsou karcinogeny, jiné poškozují plod nenarozeného dítěte. Některé z nich jsou vedlejšími (nechtěnými) produkty průmyslové činnosti (např. spalování plastů s obsahem PVC atd.), jiné byly vyráběny záměrně a teprve poté byla zjištěna jejich vysoká toxicita pro člověka (DDT). Mezi perzistentní organické látky patří např.: dioxiny, DDT, lindan, polychlorované bifenyly (PCBs), hexachlorbenzen a další.
(5) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtějšími látkami v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.
(6) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCBs vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - “Dioxiny v potravinách”)
(7) Hexachlorbenzen (HCB) se vyráběl dříve jako pesticid anebo pro technické využití, či vznikal jako vedlejší nechtěný produkt. Dodnes vzniká jako meziprodukt ve Spolchemii v Ústí nad Labem (výroba epichlorhydrinu, spalování chlorovaných zbytků). Podobně jako dioxiny anebo PCBs vzniká také jako nezamýšlený vedlejší produkt například při spalování chlorovaných látek. Svými účinky na lidské zdraví je srovnatelný s PCBs a dioxiny - působí negativně na imunitní a hormonální systém člověka.
(8) Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech – Mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se Česká republika zavázala k eliminaci 12 nejtoxičtějších látek světa. K těmto látkám patří například dioxiny (= polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany, PCDD/F), DDT, PCB, hexachlorbenzen a další. Úmluva se stala pro Českou republiku závaznou 17. května 2004. Text Stockholmské úmluvy si je možné stáhnou z webových stránek Ministerstva životního prostředí České republiky (http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPKQF6Y247O).Česká republika přistoupila k Úmluvě v roce 2002 a zavázala se tak tyto látky z životního prostředí odstranit.
(9) Studie „The Egg Report“ a „The Next Generation of POPs: PBDEs and Lindane“ lze najít v anglickém jazyce ke stažení na http://www.oztoxics.org/ipepweb.
Rozbory, provedené českou laboratoří Axys Varilab, prokázaly kontaminaci všech vzorků vajec dioxiny, PCB a hexachlorbenzenem. Nejvíce PCB přitom obsahovaly vejce z České republiky, Ruska a Slovenska. 70% všech vzorků překročilo limit EU pro dioxiny, 60% testovaných vajec překročilo navržený limit EU pro PCB. Vůbec nejvíce hexachlorbenzenu (HCB) bylo nalezeno ve vejcích z Liberce (3) – tento vzorek také jako jediný z celé studie překonal současný evropský limit pro tuto látku. Tři vzorky se obsahem dioxinů zařadily mezi historicky nejvyšší koncentrace dioxinů, jaké kdy byly ve slepičích vejcích naměřeny. Jednalo se o vejce z Ruska, Egypta a Bulharska. Vejce ze dvou českých lokalit (Liberce a Ústí nad Labem) tyto látky obsahovala také, ale nepřekročila evropský limit.
Mezinárodní síť IPEN se v globálním projektu „Keep the Promise, Eliminate POPs“ koordinovaném Environmental Health Fund a sdružením Arnika zaměřila na tzv. perzistentní organické látky neboli POPs (4) - především polychlorované bifenyly (PCB) (5), dioxiny (6) či hexachlorbenzen (7) – tedy látky, které jsou označovány za nejnebezpečnější sloučeniny pro lidské zdraví a k jejichž eliminaci zavazuje naši republiku Stockholmská úmluva (8).
Příští týden se totiž v uruguayském Punta del Este sejdou signatáři této úmluvy, aby rokovali o dokumentech, které mimo jiné stanoví limity pro obsah těchto látek v odpadech. „Právě odpady s obsahem dioxinů, PCB anebo hexachlorbenzenu byly jedním z hlavních zdrojů kontaminace vajec těmito látkami. Jde například o popílky ze spaloven anebo odpady z provozů chlórových chemiček,“ upřesnil vztah projektu k mezinárodnímu jednání RNDr. Jindřich Petrlík, předseda Arniky. Arnika již dříve upozornila na problematické nakládání s odpady obsahujícími POPs v Lamperticích u Žacléře, kde byla naměřena jedna z nejvyšších hodnot hexachlorbenzenu v rybách (odkaz na tiskovou zprávu).
Poznámky k textu:
(1) Keep the Promise, Eliminate POPs (Dodržme slib, eliminujme POPs) je celosvětová kampaň vedená sítí IPEN s cílem dosáhnout skutečného naplnění poslání Stockholmské úmluvy, kterým je eliminace perzistentních organických látek v globálním životním prostředí. Některé dokumenty navržené ke schválení na první schůzce stran této úmluvy v Uruguayi v Punta del Este (2. - 6. 5. 2005), totiž tento cíl nenaplňují. Kampaň se proto snaží prosadit:
1) přijetí dostatečně přísných limitů pro obsah POPs v odpadech
2) předcházení vzniku POPs při provozu konkrétních průmyslových technologií (to upravuje dokument nazvaný BAT/BEP Guidelines)
3) správně sestavenou příručku pro výpočet úniků POPs, jež vznikají jako vedlejší produkty například v chemickém průmyslu anebo při spalování odpadů; na její kvalitě pak závisí, zda se bude v rámci Stockholmské úmluvy investovat do řešení skutečně největších zdrojů úniků těchto látek;
4) doplnění seznamu látek podléhajících zákazům a omezením Stockholmské úmluvy o další látky, které představují vážnou hrozbu pro zdraví lidí a životní prostředí (například bromované zpomalovače hoření, pesticidy lindan a endosulfan anebo polychlorované naftaleny)
(2) IPEN – International POPs Elimination Network je mezinárodní síť nevládních organizací spolupracujících na prosazování Stockholmské úmluvy o perzistentních organických látkách. Cílem této sítě je zákaz a eliminace těchto látek (např. aldrinu, dieldrinu, endrinu, DDT, chlordanu, heptachloru, hexachlorbenzenu, mirexu, toxaphenu, PCB a dioxinů). Síť vznikla souběžně s počátkem procesu příprav mezinárodní úmluvy o eliminaci perzistentních organických látek na jaře roku 1998. Arnika je její členskou organizací od počátku. Práce IPEN se nyní zúčastňuje již přes 350 nevládních organizací z celého světa. IPEN se současně věnuje – vedle analýzy vzorků vajec – také přípravě odborné oponentury proti spalování odpadů s obsahem POPs a připravuje připomínky k navrženým směrnicím BAT (nejlepší dostupná technologie) a BEP (nejlepší praktika s ohledem na ochranu životního prostředí). Z těchto směrnic, které budou nejspíše odsouhlaseny na Konferenci Stockholmské úmluvy, budou vycházet jednotlivé národní vlády při přípravě a implementaci “Národních implementačních plánů” na odstranění POPs v jednotlivých zemích světa.
(3) Viz tisková zpráva Arniky „Arnika upozornila na kontaminaci potravin toxickými látkami“ ze dne 30.3.2005 na adrese: http://www.arnika.org/tz.shtml?x=229300
(4) POPs – perzistentní organické látky. Jsou to látky, které dlouho přetrvávají v životním prostředí a jsou bioakumulativní tj. hromadí se v živých organismech a to především v jejich tukových tkáních. Jejich koncentrace tak roste s každým patrem potravního řetězce, na jehož vrcholu stojí člověk. Způsobují poruchy hormonálního a reprodukčního systému, část z nich jsou karcinogeny, jiné poškozují plod nenarozeného dítěte. Některé z nich jsou vedlejšími (nechtěnými) produkty průmyslové činnosti (např. spalování plastů s obsahem PVC atd.), jiné byly vyráběny záměrně a teprve poté byla zjištěna jejich vysoká toxicita pro člověka (DDT). Mezi perzistentní organické látky patří např.: dioxiny, DDT, lindan, polychlorované bifenyly (PCBs), hexachlorbenzen a další.
(5) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtějšími látkami v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.
(6) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCBs vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - “Dioxiny v potravinách”)
(7) Hexachlorbenzen (HCB) se vyráběl dříve jako pesticid anebo pro technické využití, či vznikal jako vedlejší nechtěný produkt. Dodnes vzniká jako meziprodukt ve Spolchemii v Ústí nad Labem (výroba epichlorhydrinu, spalování chlorovaných zbytků). Podobně jako dioxiny anebo PCBs vzniká také jako nezamýšlený vedlejší produkt například při spalování chlorovaných látek. Svými účinky na lidské zdraví je srovnatelný s PCBs a dioxiny - působí negativně na imunitní a hormonální systém člověka.
(8) Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech – Mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se Česká republika zavázala k eliminaci 12 nejtoxičtějších látek světa. K těmto látkám patří například dioxiny (= polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany, PCDD/F), DDT, PCB, hexachlorbenzen a další. Úmluva se stala pro Českou republiku závaznou 17. května 2004. Text Stockholmské úmluvy si je možné stáhnou z webových stránek Ministerstva životního prostředí České republiky (http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPKQF6Y247O).Česká republika přistoupila k Úmluvě v roce 2002 a zavázala se tak tyto látky z životního prostředí odstranit.
(9) Studie „The Egg Report“ a „The Next Generation of POPs: PBDEs and Lindane“ lze najít v anglickém jazyce ke stažení na http://www.oztoxics.org/ipepweb.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
