Tiskové zprávy
MŽP ČR: Vyživuje půdu, zmenšuje skládky. Kompost má smysl i svůj mezinárodní týden
Kompost je důležitým hnojivem, které se vyrábí z biologicky rozložitelných odpadů. Jeho prostřednictvím je možné dodat do půdy významné množství organické hmoty a živin za současného zlepšení retenčních schopností půdy. První týden v květnu patří už tradičně Mezinárodnímu týdnu propagace kompostu (International Compost Awareness Week - ICAW).
Po celém světě se na začátku května konají akce zaměřené na podporu výroby a používání kompostu, a to v obcích, podnicích, školách i v organizacích, které se kompostováním zabývají. Historie Mezinárodního týdne propagace kompostu odstartovala v roce 1995 v Kanadě.
Proč kompostovat? Kompost má pozitivní vliv na různé funkce půdy:
1) Kompost zvyšuje schopnost půdy absorbovat vodu a udržet ji i v suchém období déle než u půdy, kde kompost aplikován nebyl. Toto je významné zejména ve vztahu k vývoji počasí, kdy sucho ovlivňuje pěstování a produkci polních plodin. Aplikací kompostu tak uspoříme vodu, která je potřeba k provedení zálivky.
2) Kompostem jsou doplňovány živiny pro výživu rostlin, organická hmota způsobuje lepší využití živin, které byly dodány minerálními hnojivy, a jejich absorpci v půdním komplexu.
3) Kompost navrací organickou hmotu do půdy a podporuje rozvoj půdní mikroflóry a drobných živočichů.
4) Zvýšením podílu organické hmoty v půdě dochází ke snížení negativních jevů jako je eroze a utužení půd.
5) Při aplikaci kompostu je ukládán uhlík do půdy, která pak plní funkci "uhlíkové banky". Uhlík tak není uvolňován do atmosféry v podobě CO2.
Kompostování zároveň zajišťuje, aby biologicky rozložitelný odpad nekončil na skládkách, nezatěžoval ovzduší skleníkovými plyny nebo neohrožoval podzemní vody látkami vznikajícími při jeho neřízeném rozkladu. Problémem je u nás ale stále velké množství biologicky rozložitelného odpadu, který končí v černých popelnicích, a tím pádem na skládkách. Vytříděním biologicky rozložitelných složek můžeme snížit množství směsného komunálního odpadu až o 40 %. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) proto vyhláškou už v roce 2015 zavedlo povinnost třídit biologicky rozložitelné odpady v obcích v době od dubna do října a předávat je k využití. V roce 2016 tak bylo vytříděno 623 000 tun biologicky rozložitelných odpadů, což je o cca 300 000 tun více než v roce 2014, kdy tato povinnost neplatila. V současné době pracuje MŽP na novele původní vyhlášky, která obcím nově uloží povinnost třídit biologicky rozložitelné odpady celoročně. Odpovídající čistotu materiálu by obce měly zajistit hlavně osvětou mezi občany.
V České republice jsou vybudovány v každém kraji kompostárny s dostatečnou kapacitou na zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Jejich výstavbu a vybavení podpořilo MŽP v rámci Operačního programu Životní prostředí. Podporu odbytu kompostů zajišťuje ve svých dotačních programech Ministerstvo zemědělství, stejně tak podporuje i koupi rozmetadel pro aplikaci kompostu.
Po celém světě se na začátku května konají akce zaměřené na podporu výroby a používání kompostu, a to v obcích, podnicích, školách i v organizacích, které se kompostováním zabývají. Historie Mezinárodního týdne propagace kompostu odstartovala v roce 1995 v Kanadě.
Proč kompostovat? Kompost má pozitivní vliv na různé funkce půdy:
1) Kompost zvyšuje schopnost půdy absorbovat vodu a udržet ji i v suchém období déle než u půdy, kde kompost aplikován nebyl. Toto je významné zejména ve vztahu k vývoji počasí, kdy sucho ovlivňuje pěstování a produkci polních plodin. Aplikací kompostu tak uspoříme vodu, která je potřeba k provedení zálivky.
2) Kompostem jsou doplňovány živiny pro výživu rostlin, organická hmota způsobuje lepší využití živin, které byly dodány minerálními hnojivy, a jejich absorpci v půdním komplexu.
3) Kompost navrací organickou hmotu do půdy a podporuje rozvoj půdní mikroflóry a drobných živočichů.
4) Zvýšením podílu organické hmoty v půdě dochází ke snížení negativních jevů jako je eroze a utužení půd.
5) Při aplikaci kompostu je ukládán uhlík do půdy, která pak plní funkci "uhlíkové banky". Uhlík tak není uvolňován do atmosféry v podobě CO2.
Kompostování zároveň zajišťuje, aby biologicky rozložitelný odpad nekončil na skládkách, nezatěžoval ovzduší skleníkovými plyny nebo neohrožoval podzemní vody látkami vznikajícími při jeho neřízeném rozkladu. Problémem je u nás ale stále velké množství biologicky rozložitelného odpadu, který končí v černých popelnicích, a tím pádem na skládkách. Vytříděním biologicky rozložitelných složek můžeme snížit množství směsného komunálního odpadu až o 40 %. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) proto vyhláškou už v roce 2015 zavedlo povinnost třídit biologicky rozložitelné odpady v obcích v době od dubna do října a předávat je k využití. V roce 2016 tak bylo vytříděno 623 000 tun biologicky rozložitelných odpadů, což je o cca 300 000 tun více než v roce 2014, kdy tato povinnost neplatila. V současné době pracuje MŽP na novele původní vyhlášky, která obcím nově uloží povinnost třídit biologicky rozložitelné odpady celoročně. Odpovídající čistotu materiálu by obce měly zajistit hlavně osvětou mezi občany.
V České republice jsou vybudovány v každém kraji kompostárny s dostatečnou kapacitou na zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Jejich výstavbu a vybavení podpořilo MŽP v rámci Operačního programu Životní prostředí. Podporu odbytu kompostů zajišťuje ve svých dotačních programech Ministerstvo zemědělství, stejně tak podporuje i koupi rozmetadel pro aplikaci kompostu.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
