Český nadační fond pro vydru: Vzácný kalous pustovka se stal obětí lidské nepořádnosti

S jarním oteplením vyrážejí lidé více do přírody a častěji tak nacházejí volně žijící živočichy, kteří potřebují naši pomoc. Jedním z nebezpečí, která na zvířata venku číhají v důsledku lidského konání, jsou zapomenuté rybářské vlasce a háčky. Do pohozeného vlasce si zamotal křídlo vzácný kalous pustovka, který je nyní v péče Třeboňské záchranné stanice pro volně žijící živočichy.

S jarním oteplením vyrážejí lidé více do přírody a častěji tak nacházejí volně žijící živočichy, kteří potřebují naši pomoc. Jedním z nebezpečí, která na zvířata venku číhají v důsledku lidského konání, jsou zapomenuté rybářské vlasce a háčky. Do pohozeného vlasce si zamotal křídlo vzácný kalous pustovka, který je nyní v péče Třeboňské záchranné stanice pro volně žijící živočichy.
Pozůstatky po tzv. sportovním rybolovu jsou velkým nebezpečím nejen pro zvířata žijící přímo na vodě. Například ptáci proletující korunami stromů nad korytem řeky či nad břehy rybníka se do takové neviditelné pasti chytí velmi snadno. Do vlasců ležících na zemi se mohu za nohu chytit například ježci a další druhy savců i ptáků. „Jedinec, který se zamotá, nemá šanci na vysvobození svépomocí. Vlasce jsou pevné, prakticky nepřetrhnutelné a v přírodě se rozkládají velmi pomalu. To, že bývají zpravidla zakončeny ostrým háčkem, je už jen smutnou „třešničkou na dortu“, vysvětluje Nikola Mrázková z Třeboňské záchranné stanice. „Nyní máme čerstvě v péči jednu z obětí této nebezpečné nástrahy. Jedná se o vzácný druh sovy, kalouse pustovku. Zamotal se do vlasce a při snaze se osvobodit si přivodil vážné poranění křídla. Naštěstí nedošlo ke zlomenině, rána se dobře hojí, a tak jsou šance na návrat této roztomilé sovy do přírody relativně dobré,“ doplňuje Nikola. Výše uvedené problémy se netýkají pouze rybářských vlasců. Nebezpečí pro volně žijící živočichy představuje celá řada dalších předmětů, jako jsou pohozené provázky, plasty, plechovky, v současné době také například pohozené roušky atp. Proto s čím do přírody vyrážíte, to si, prosím, také odneste zpět domů. Vyplatí se to!
V případě nálezu zraněného živočicha se můžete obrátit na pracovníky Záchranné stanice pro volně žijící živočichy v Třeboni na tel. čísle +420 384 722 088 (přesměrování na mobil v případě nepřítomnosti v kanceláři). Kontakty na záchranné stanice v dalších regionech lze nalézt na www.zvirevnouzi.cz. Činnost Třeboňské záchranné stanice při Českém nadačním fondu pro vydru je možné podpořit finančními i materiálními dary, adopcí na dálku handicapovaných živočichů v trvalé péči nebo dobrovolnickou činností. Více informací na www.vydry.org