Ochranářská skupina JARO: Vzácný motýlí král jasoň červenooký přijal za své vybrané místo v Krkonoších

Krkonoše se v červnu na krátkou dobu staly domovem velmi vzácného motýla jasoně červenookého. Tento motýl je památkou na doby ledové a jeho přirozeným prostředím jsou prosluněné horské skály s množstvím kvetoucích rostlin. V české přírodě vymizel už téměř před sto lety v důsledku úbytku přirozeného prostředí. Nyní čelí jasoni bezprostřednímu ohrožení i u našich sousedů: ve slovenských i polských Karpatech nebo v rakouských Alpách. Jejich úbytek urychluje i změna klimatu, jasoňům je zkrátka už příliš teplo.

Naši ochránci přírody se snaží tento úbytek populací jasoně zvrátit jednak zachováním jeho původních lokalit výskytu, usilují však také o vytvoření nových, záložních prostředí. Takové místo vzniklo právě v Krkonoších. Už od srpna roku 2022 se zde „tvrdě makalo“ na odlesnění skal, které poslouží jako náhradní biotop pro tyto ikonické motýly. Vzápětí se v místě ukázalo množství kvetoucích rostlin, a s nimi i motýli – za zmínku stojí třeba v Krkonoších kriticky ohrožený modrásek nejmenší, dále třeba otakárek fenyklový, batolec červený nebo množství okáčů ječmínkových.

Bylo tedy načase nechat lokalitu otestovat jejími budoucími rezidenty. Pro tento účel bylo vyčleněno celkem 100 samců ze záchranného chovu, kteří již svou rozmnožovací úlohu splnili, aby zde dožili. Proč jen samců, ptáte se? Ve chvíli, kdy oplodní každý sameček svou samičku, nemá už v chovu žádný význam, zatímco samičky ještě musí vyklást vajíčka pro další generaci a jsou pro udržení chovu nezbytné. Kdyby se náhodou vypuštění populace nezdařilo, nezbylo by nám v případě vypuštění celého chovu nic. Motýli byli před vypuštěním očíslováni fixem – jednak pro potřeby monitoringu, ale také proto, aby pozbyl své hodnoty pro případné motýlí sběratele.

Naše metoda vypuštění pouze samců se záhy po zveřejnění setkala s pochybnostmi. Objevily se spekulace, že samečci budou samičky hledat a odletí proto z lokality pryč a zkreslí nám tak výsledky. Dnes už máme zpracovaná data z opakovaného odborného monitoringu, a můžeme tak potvrdit, že se tyto teorie opravdu nepotvrdily. I v přírodě se přirozeně líhnou motýlí samečci o několik dní dříve než samičky a musí si na ně počkat. Samci poletovali zcela obvyklým způsobem na lokalitě po celé tři týdny pravidelného monitoringu a žádné „zálety“ z lokality nebyly pozorovány a poměrně dlouho byli velmi vitální.

U motýlů bylo pozorováno jejich typické chování, spočívající nejen v aktivním patrolování a teritoriálních soubojích s ostatními samci, ale hlavně v rozptýlení motýlů po lokalitě a rovnoměrnému obsazování celého území s častým kontaktem mezi sebou. To je pro ně velmi důležité, protože tento fenomén, jak bylo už mnohokrát v praxi pozorováno, vede k silnější vazbě motýlů na lokalitu. Lidsky řečeno, jejich logika říká “je tu hodně dalších motýlů, takže tu bude i více samiček, to se mi líbí.” Samozřejmě v tomto případě jsme chudáky samce trochu oklamali. Pozitivní výsledky monitoringu ale prozrazují, že jasoni naši lest neprokoukli.

Ve zkratce lze tedy říci, že monitoring ukázal naprosto skvělé výsledky, managementovou část projektu zaměřenou na dospělce můžeme tedy považovat za úspěšnou (ne však hotovou!). To ale pochopitelně není všechno, protože je třeba ještě zajistit dostatek prostoru pro živné rostliny jasoňů. To je další z důvodů, proč motýly zatím nevypouštíme naostro; vše musí být zkrátka perfektní, aby se v Krkonoších tomuto náročnému motýlovi zalíbilo.