MŽP ČR: Závěry z neformálního zasedání Rady EU – ministrů životního prostředí a energetiky v Montecatini

Neformální zasedání Rady EU se uskutečnilo 18.-20. července 2003 v Montecatini. Delegaci České republiky vedl za Ministerstvo životního prostředí NM Tomáš Novotný a za Ministerstvo průmyslu a obchodu NM Martin Pecina.

Závěry formulované italským předsednictvím EU

Italské předsednictví EU zorganizovalo první společné neformální jednání ministrů životního prostředí a energetiky z členských zemí EU, přistupujících zemí, kandidátských zemí, Norska, Evropské komise, Evropského parlamentu a Evropské agentury životního prostředí.

Účelem jednání byla diskuse, jak integrovat politiky energetiky a životního prostředí, aby bylo dosaženo udržitelného rozvoje v „rozšířené Evropě“. Z tohoto pohledu nabízí nové příležitosti otevření energetického trhu.

Debata potvrdila široké sbližování vzájemných podpůrných opatření na ochranu životního prostředí a současně uspokojit potřeby poptávky po energii a zaručit nabídku, aby se zachovala konkurenceschopnost evropského průmyslu a ekonomického rozvoje. Také byla vznesena otázka k debatě na evropské úrovni o budoucnosti rozšíření energetických zdrojů.

Problematika změny klimatu má velkou důležitost, která byla podtržena současným extrémním počasím. Klimatická změna představuje výzvu pro celý svět a vyžaduje tedy komplexní celosvětovou odezvu. Kjótský protokol, který je prvním důležitým krokem k této výzvě, má plnou podporu ze strany EU.

Důležité je také prohloubení spolupráce s Ruskem v oblasti energie a ochrany životního prostředí, včetně využití kjótských mechanismů, které by mohly napomoci ratifikaci Kjótského protokolu. Z tohoto důvodu by měla EU otevřít konstruktivní dialog s Ruskem.

V této souvislosti ministři vyjádřili shodný názor, že je třeba pokračovat v integraci energetiky do politik životního prostředí.

Kjótský protokol k tomuto cíli poskytuje příležitost aktivovat koordinované iniciativy včetně tržních nástrojů a technologií. Musí být věnována pozornost:
- podpoře strategií „win-win“ (jako např. efektivní využívání energie a obnovitelné zdroje energie) především používáním tržních mechanismů, které shromažďují úsilí členských států a hospodaření s poptávkou po energii.
- využití mezinárodní spolupráce prostřednictvím Kjótského mechanismu jako prostředku pro prosazování celosvětového závazku udržitelného rozvoje; podpořit výzkum a rozvoj a rozšířit čisté a efektivní technologie.

Konsistentní strategie na evropské úrovni včetně tržních nástrojů by měla být založena na:
- zdůrazění využití biologických paliv a „zeleného“ trhu s elektřinou na podporu obnovitelných zdrojů energie s výhledem na dosažení podílu energie z obnovitelných zdrojů energie ve výši 12% do roku 2010;
- zdůraznění efektivního využití energie, včetně kombinovaného tepla a výroby energie jako prostředek pro podporu efektivního využívání energie;
- flexibilní a nákladově příznivou implementaci směrnice o obchodování s emisemi, která vede k rozsáhlému a rannému užití „Joint Implementation“ a „Clean Development Mechanisms“;
- posílení výzkumu, rozvoje a rozšíření čistých a úsporných technologií skrze Akční plán na environmentální technologie a budoucí výzkumné aktivity Společenství;
- vyvážený příspěvek všech odvětví vypouštějících emise skleníkových plynů ke splnění závazků Kjótského protokolu a s tím spojené úsilí.

V této souvislosti by také měla 9. Konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP 9), která se uskuteční v prosinci 2003 v Miláně, vyslat positivní signál mezinárodnímu společenství, jakým směrem mohou politiky změny klimatu řídit rozvoj a přechod technologií k dosažení nejvyššího cíle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.