Jan Řezáč "> Zdravotní stav horských lesů v bývalých imisních oblastech se zlepšuje - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/zdravotni-stav-horskych-lesu-v-byvalych-imisnich-oblastech-se-zlepsuje
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.: Zdravotní stav horských lesů v bývalých imisních oblastech se zlepšuje

Každým rokem ověřují odborníci na ekologii lesa Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. zdravotní stav horských lesů v bývalých imisních oblastech. Vzorky jehličí a půdy na chemické rozbory sbírají v horách Krušných, Lužických, Jizerských, Orlických a v Krkonoších.
Cílem je získávat nové poznatky o současné úrovni a vývoji zdravotního stavu, produkce a výživy lesních porostů a jejich reakci na přírodní a člověkem způsobené stresové faktory. Také loni se uskutečnilo každoroční hodnocení zdravotního stavu a růstu mladých smrkových porostů celkem na 76 výzkumných plochách v bývalých imisních oblastech. Řešitelé hodnotili následující parametry: defoliaci (ztrátu olistění), výškový přírůst (délka terminálu) a počet ročníků jehličí.

„Ve všech sledovaných oblastech došlo k dalšímu zlepšení zdravotního stavu, který je v posledních letech prakticky obdobný jako průměrný zdravotní stav středně starých porostů v České republice,“ hodnotí situaci Vít Šrámek, koordinátor dílčího úkolu Ekologická a produkční stabilita lesních porostů v dynamice změn antropogenních a přírodních podmínek. Tento úkol je součástí Ústavního výzkumného projektu s názvem Stabilizace a rozvoj funkcí lesa v měnících se podmínkách prostředí.
Defoliace: Z hodnocení průběhu vývoje v uplynulých třinácti letech je zřejmé, že defoliace korun výrazně klesla a v posledních třech letech se pohybuje v rozmezí 10–20 %. Meziroční rozdíly v defoliaci korun jednotlivých pohoří se pohybují v řádu jednotek procent. V roce 2017 došlo k poklesu defoliace korun ve všech hodnocených pohořích.
Přírůst: Z dlouhodobého pohledu lze říci, že od roku 2010 je patrným trendem pokles výškového přírůstu ve všech hodnocených pohořích. Negativním jevem zůstává fakt, že jednotlivé stromy v některých případech stále dosahují výškového přírůstu přes 60 centimetrů. „Takto vysoké přírůsty jsou v hřebenových polohách neobvyklé a snižují mechanickou stabilitu porostů. Je zde zřejmá souvislost se stále vysokými depozicemi dusíku a pravděpodobný je i vliv meteorologických faktorů (zvyšování teplot, prodlužování doby vegetace),“ uvádí koordinátor.
Koncentrace síry v jehličí prokazovaly v letech 2007–2010 mírný nárůst koncentrací, od roku 2010 dochází k jejich snižování. Tento klesající trend pokračoval v Krkonoších a Lužických horách do roku 2015 a v Jizerských a Krušných horách pouze do roku 2014. V roce 2016 dochází k mírnému nárůstu koncentrací síry i ve vzorcích z Lužických hor a Krkonoš.
Koncentrace síry přesahující 1200 miligramů na kilogram byly zjištěny pouze v Jizerských a Krušných horách. Tyto hodnoty považují výzkumníci za slabě zvýšené, proto lze stále hovořit o trvající mírné zátěži imisemi síry, která je spojena s využíváním hnědého uhlí s vyšším obsahem síry v lokálních topeništích Krušnohoří a v podhůří Jizerských hor. V ostatních pohořích lze považovat zjištěné koncentrace síry za nízké.
Při hodnocení výživy lesních porostů připravil řešitelský tým z každé plochy ze vzorníkových větví směsné vzorky jehličí prvního a druhého ročníku, které předali k analýze do zkušebních laboratoří VÚLHM. Laboratoř pak stanovila obsah dusíku, fosforu, draslíku, vápníku, hořčíku, železa, manganu, hliníku, zinku, síry, fluoru a chlóru.
V některých oblastech – především v Jizerských a Lužických horách se projevuje narůstající deficit fosforu a hořčíku v jehličí smrkových porostů. Ten je způsoben jednak nepříznivým stavem dlouhodobě okyselovaných půd a rovněž zde hraje roli vysoká dostupnost dusíku, která vede k nadměrnému růstu.
Hodnocení zdravotního stavu a výživy v rozsáhlých mladých smrkových porostech v imisních oblastech slouží jako systém včasného varování pro identifikaci případného nepříznivého vývoje. Analýzy asimilačních orgánů poskytují podklady pro odhalení nerovnováhy ve výživě, případně pro plánování postupů biologické i chemické meliorace lesních půd.
Kontakt: Doc. Ing. Vít Šrámek, Ph.D.; e-mail: sramek@vulhm.cz, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Útvar ekologie lesa
Jan Řezáč, tel: 724576008
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Pražská EVVOluce

 
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist