Tiskové zprávy
Bubenečská Beseda z.s.: Zdvižený prostředníček primátora Hřiba a náměstka Adama Scheinherra
Kontroverzní projekt přebarvování dopravních prostředků veřejné dopravy, konkrétně tramvají, autobusů a vlaků se úspěšně rozjel. Následuje po svém předchůdci – projektu sjednocování pražského mobiliáře, výsledkem kterého je předražená dokumentace na „typicky pražský“ odpadkový koš, lavičku a stojan na kolo alias ohnutá tyč v ceně 4,8 mil. Kč (odpovídající ceně dokumentace nákupního centra), dále „pražský“ přístřešek a zábradlí v ceně 6,3 mil. Kč, „pražský“ sloupek za 1,7 mil. Kč a označník za 1,98 mil. Kč.
Kontroverzní projekt přebarvování dopravních prostředků veřejné dopravy, konkrétně tramvají, autobusů a vlaků se úspěšně rozjel. Následuje po svém předchůdci – projektu sjednocování pražského mobiliáře, výsledkem kterého je předražená dokumentace na „typicky pražský“ odpadkový koš, lavičku a stojan na kolo alias ohnutá tyč v ceně 4,8 mil. Kč (odpovídající ceně dokumentace nákupního centra), dále „pražský“ přístřešek a zábradlí v ceně 6,3 mil. Kč, „pražský“ sloupek za 1,7 mil. Kč a označník za 1,98 mil. Kč.
Oba projekty spojuje stejný způsob provedení, předem známý okruh soutěžících / výherců soutěže a pokus udělat tlustou čáru mezi stavem PŘED NÁMI (všechno špatně) a PO NÁS (bude ráj). Je ale stav „předtím“ tak odstrašující, že se k němu musíme takto vymezit? Nebo se jedná jen o politikaření na Magistrátu?
V případě přebarvování dopravních prostředků se autoři projektu za dostatečné podpory politické reprezentace PIRÁTŮ v zastoupení primátora Hřiba a PRAHA SOBĚ starosty Prahy 7 Jana Čižinského dostatečně nepřipravili na vlnu opozice jak ze strany politiků, tak ze strany občanů. Občané vyhlásili internetovou petici, která aktuálně disponuje více než 2500 podpisy (www.pid-neprebarvovat.cz ) a zároveň předali i listinnou petici s více než 1000 hlasy Pražáků, jak to vyžaduje zákon o hlavním městě Praze. Petice tedy půjde k hlasování do Zastupitelstva hlavního města Prahy.
Kromě již dříve zmiňovaných chyb iniciátorů, jako je porušování autorských práv k designu dopravních prostředků a tudíž následná nemožnost přebarvit téměř polovinu dopravních prostředků, jsou zde další neplánované odbočky v projektu.
Vítězný návrh se významně liší od jeho faktického provedení na dosud realizovaných prototypech. Původní asymetrie se po zaplacení ceny vítězi přeměnila v téměř symetrickou reálnou variantu, navíc s dalšími barvami a linkami. Místo přebarvování muselo dojít jen k „polepům“, protože přebarvování by bylo finančně velmi nákladné a barvy přes různé materiály ve svislém směru by nemusely mít stejný odstín.
Hlavním problémem však je rozpor vítězného návrhu s Nařízením Komise EU č. 1300/2014 ze dne 18. 11. 2014, o technických specifikacích pro interoperabilitu týkajících se přístupnosti železničního systému Unie pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, konkrétně odstavec 4.2.2.3.2., bod 3: "Všechny vnější dveřní vchody pro cestující musí být zvnějšku označeny tak, aby opticky kontrastovaly s boční stranou skříně vozu, který je obklopuje."
Plnění tohoto nařízení je závazné pro schválení nových vozidel pro provoz na tratích jednotného evropského železničního systému, do kterého jsou zařazeny hlavní tratě obsluhované v rámci systému PID. Tento dokument lze dále chápat jako stav techniky a vhodnou aplikací i na jiné druhy veřejné dopravy s cílem zvýšit její celkovou užitnou hodnotu a jednotným řešením ulehčit orientaci cestujícím.
Je důležité pochopit, proč je důležité tyto prvky aplikovat:
Veřejná hromadná doprava je subvencována z veřejných zdrojů jako prostředek k zajištění práva svobodného pohybu, tedy aby i občané, kteří nemohou použít automobil, měli přístup k lékařské péči, úřadům atd. Osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace často nesplňují zdravotní podmínky pro řízení automobilu a v důsledku toho je jejich podíl mezi cestujícími v MHD vyšší, než celkově ve společnosti.
Z těchto důvodů je velmi důležité zohledňovat potřeby těchto skupin při návrhu vozidel pro veřejnou dopravu včetně jejich barevného provedení.
Závěrem se tedy můžeme zamyslet nad tím, jaký je skutečný důvod realizace tohoto projektu.
O jakémkoliv sjednocování dopravních prostředků tímto projektem nemůže být řeč. Výsledek je právě opačný. Vítězný návrh cíleně zcela popírá historický vývoj designu pražské hromadné dopravy a zároveň i budoucí vývoj, který jde směrem ke stále větším proskleným plochám oken. Na svislé pruhy tam tedy zbývá čím dál méně místa.
Není tento projekt tedy jen zdvižený prostředníček nám všem a jasná vize těchto dvou lídrů?
Kontroverzní projekt přebarvování dopravních prostředků veřejné dopravy, konkrétně tramvají, autobusů a vlaků se úspěšně rozjel. Následuje po svém předchůdci – projektu sjednocování pražského mobiliáře, výsledkem kterého je předražená dokumentace na „typicky pražský“ odpadkový koš, lavičku a stojan na kolo alias ohnutá tyč v ceně 4,8 mil. Kč (odpovídající ceně dokumentace nákupního centra), dále „pražský“ přístřešek a zábradlí v ceně 6,3 mil. Kč, „pražský“ sloupek za 1,7 mil. Kč a označník za 1,98 mil. Kč.
Oba projekty spojuje stejný způsob provedení, předem známý okruh soutěžících / výherců soutěže a pokus udělat tlustou čáru mezi stavem PŘED NÁMI (všechno špatně) a PO NÁS (bude ráj). Je ale stav „předtím“ tak odstrašující, že se k němu musíme takto vymezit? Nebo se jedná jen o politikaření na Magistrátu?
V případě přebarvování dopravních prostředků se autoři projektu za dostatečné podpory politické reprezentace PIRÁTŮ v zastoupení primátora Hřiba a PRAHA SOBĚ starosty Prahy 7 Jana Čižinského dostatečně nepřipravili na vlnu opozice jak ze strany politiků, tak ze strany občanů. Občané vyhlásili internetovou petici, která aktuálně disponuje více než 2500 podpisy (www.pid-neprebarvovat.cz ) a zároveň předali i listinnou petici s více než 1000 hlasy Pražáků, jak to vyžaduje zákon o hlavním městě Praze. Petice tedy půjde k hlasování do Zastupitelstva hlavního města Prahy.
Kromě již dříve zmiňovaných chyb iniciátorů, jako je porušování autorských práv k designu dopravních prostředků a tudíž následná nemožnost přebarvit téměř polovinu dopravních prostředků, jsou zde další neplánované odbočky v projektu.
Vítězný návrh se významně liší od jeho faktického provedení na dosud realizovaných prototypech. Původní asymetrie se po zaplacení ceny vítězi přeměnila v téměř symetrickou reálnou variantu, navíc s dalšími barvami a linkami. Místo přebarvování muselo dojít jen k „polepům“, protože přebarvování by bylo finančně velmi nákladné a barvy přes různé materiály ve svislém směru by nemusely mít stejný odstín.
Hlavním problémem však je rozpor vítězného návrhu s Nařízením Komise EU č. 1300/2014 ze dne 18. 11. 2014, o technických specifikacích pro interoperabilitu týkajících se přístupnosti železničního systému Unie pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, konkrétně odstavec 4.2.2.3.2., bod 3: "Všechny vnější dveřní vchody pro cestující musí být zvnějšku označeny tak, aby opticky kontrastovaly s boční stranou skříně vozu, který je obklopuje."
Plnění tohoto nařízení je závazné pro schválení nových vozidel pro provoz na tratích jednotného evropského železničního systému, do kterého jsou zařazeny hlavní tratě obsluhované v rámci systému PID. Tento dokument lze dále chápat jako stav techniky a vhodnou aplikací i na jiné druhy veřejné dopravy s cílem zvýšit její celkovou užitnou hodnotu a jednotným řešením ulehčit orientaci cestujícím.
Je důležité pochopit, proč je důležité tyto prvky aplikovat:
Veřejná hromadná doprava je subvencována z veřejných zdrojů jako prostředek k zajištění práva svobodného pohybu, tedy aby i občané, kteří nemohou použít automobil, měli přístup k lékařské péči, úřadům atd. Osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace často nesplňují zdravotní podmínky pro řízení automobilu a v důsledku toho je jejich podíl mezi cestujícími v MHD vyšší, než celkově ve společnosti.
Z těchto důvodů je velmi důležité zohledňovat potřeby těchto skupin při návrhu vozidel pro veřejnou dopravu včetně jejich barevného provedení.
Závěrem se tedy můžeme zamyslet nad tím, jaký je skutečný důvod realizace tohoto projektu.
O jakémkoliv sjednocování dopravních prostředků tímto projektem nemůže být řeč. Výsledek je právě opačný. Vítězný návrh cíleně zcela popírá historický vývoj designu pražské hromadné dopravy a zároveň i budoucí vývoj, který jde směrem ke stále větším proskleným plochám oken. Na svislé pruhy tam tedy zbývá čím dál méně místa.
Není tento projekt tedy jen zdvižený prostředníček nám všem a jasná vize těchto dvou lídrů?
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
