Tiskové zprávy
Zelení: Zelení: Návrh surovinové politiky nezohledňuje změnu klimatu
10. února 2017 | Zelení
Zelení mají vážné námitky vůči tomu, jak se stát chystá v příštích 15 letech starat o své surovinové bohatství. Chystaná koncepce surovinové politiky ČR nijak nereflektuje probíhající změnu klimatu a nutnost omezovat těžbu a spotřebu fosilních zdrojů. Proto dnes zaslali ministerstvu pro životní prostředí (MŽP) požadavek, aby úřad vydal ke koncepci negativní stanovisko a vrátil dokument ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) k zásadnímu přepracování. Lhůta pro vyjádření veřejnosti k návrhu Surovinové politiky ČR končí zítra.
Předložený návrh nijak nerespektuje závěry pařížské klimatické konference ani závazky, které z ní pro Českou republiku vyplývají. Stát také dosud plánoval ukončení těžby uranu v ČR, nová koncepce ji má naopak znovu umožnit. Počítá i s budoucím možným prolomením limitů na dole ČSA pro případ, že se nezdaří výstavba dalších jaderných bloků. O dalších možnostech, jako jsou energetické úspory či rozvoj obnovitelných zdrojů, se zřejmě při přípravě téměř neuvažovalo.
“Koncepci surovinové politiky státu zřejmě psali sami těžaři. Je spíše poplatná době, kdy stát byl majitelem, těžařem i uživatelem nerostných zdrojů. Zatímco ve světě sílí hnutí za takzvaný divestment, tedy stažení investic z fosilních paliv, česká surovinová politika pro příští roky otvírá dveře pro další těžbu uranu i uhlí. Tato těžba přitom může mít ekonomický přínos jen za cenu velkých negativních externalit. Pod rouškou surovinové politiky se tak opět chystá privatizace zisků z přírodního bohatství země a socializace nákladů z jeho těžby,” komentoval to předseda Zelených Matěj Stropnický.
Zelení ve svém vyjádření pro MŽP požadují, aby vrátilo koncepci k přepracování tak, aby vláda ve své surovinové politice mimo jiné:
* respektovala závěry pařížské konference a závazky, které z ní pro Českou republiku vyplývají, zejména postupné snižování spotřeby fosilních paliv;
* nezpochybňovala právo občanů vyjadřovat se k plánovaným činnostem ve veřejném prostoru, zejména když tyto činnosti mohou mít dopad na veřejné zájmy, jako je zdraví nebo životní prostředí;
* upustila od další těžby uranu tak, jak předpokládá dosud platná surovinová politika;
* respektovala platné limity těžby hnědého uhlí, počítala s odpisem zásob uhlí za limity v souladu s vládním usnesením z roku 1991 a podpořila hospodářskou restrukturalizaci daných regionů;
* zajistila kontrolu státu nad nerostným bohatstvím a vyžadovala dostatečnou protihodnotu za svolení k těžbě na rozdíl od současnosti, kdy jsou poplatky za těžbu směšně nízké v porovnání s negativními dopady, jejichž odstraňování následně ze svých rozpočtů hradí stát.
Předložený návrh nijak nerespektuje závěry pařížské klimatické konference ani závazky, které z ní pro Českou republiku vyplývají. Stát také dosud plánoval ukončení těžby uranu v ČR, nová koncepce ji má naopak znovu umožnit. Počítá i s budoucím možným prolomením limitů na dole ČSA pro případ, že se nezdaří výstavba dalších jaderných bloků. O dalších možnostech, jako jsou energetické úspory či rozvoj obnovitelných zdrojů, se zřejmě při přípravě téměř neuvažovalo.
“Koncepci surovinové politiky státu zřejmě psali sami těžaři. Je spíše poplatná době, kdy stát byl majitelem, těžařem i uživatelem nerostných zdrojů. Zatímco ve světě sílí hnutí za takzvaný divestment, tedy stažení investic z fosilních paliv, česká surovinová politika pro příští roky otvírá dveře pro další těžbu uranu i uhlí. Tato těžba přitom může mít ekonomický přínos jen za cenu velkých negativních externalit. Pod rouškou surovinové politiky se tak opět chystá privatizace zisků z přírodního bohatství země a socializace nákladů z jeho těžby,” komentoval to předseda Zelených Matěj Stropnický.
Zelení ve svém vyjádření pro MŽP požadují, aby vrátilo koncepci k přepracování tak, aby vláda ve své surovinové politice mimo jiné:
* respektovala závěry pařížské konference a závazky, které z ní pro Českou republiku vyplývají, zejména postupné snižování spotřeby fosilních paliv;
* nezpochybňovala právo občanů vyjadřovat se k plánovaným činnostem ve veřejném prostoru, zejména když tyto činnosti mohou mít dopad na veřejné zájmy, jako je zdraví nebo životní prostředí;
* upustila od další těžby uranu tak, jak předpokládá dosud platná surovinová politika;
* respektovala platné limity těžby hnědého uhlí, počítala s odpisem zásob uhlí za limity v souladu s vládním usnesením z roku 1991 a podpořila hospodářskou restrukturalizaci daných regionů;
* zajistila kontrolu státu nad nerostným bohatstvím a vyžadovala dostatečnou protihodnotu za svolení k těžbě na rozdíl od současnosti, kdy jsou poplatky za těžbu směšně nízké v porovnání s negativními dopady, jejichž odstraňování následně ze svých rozpočtů hradí stát.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
