Tiskové zprávy
MŽP ČR: Zhruba čtvrtině podniků dosud chybí integrované povolení
V úterý 30. října skončila lhůta, daná zákonem o integrované prevenci [1], do které měli provozovatelé zhruba 1850 průmyslových a zemědělských zařízení povinnost získat integrované povolení, nutné k jejich další činnosti. Platnými integrovanými povoleními dnes disponuje zhruba 75 % těch, kterých se tato povinnost týká (tj. bylo vydáno 1150 vydaných povolení).
Na území České republiky se nachází cca 1850 technologických jednotek spadajících pod režim integrované prevence, protože však lze povolit více jednotek najednou, počet potřebných povolení je nižší – asi 1500. Povolující institucí je většinou krajský úřad, vrchní státní dozor provádí MŽP, které je i odvolacím orgánem. Odbornou pomoc, zejména k hodnocení technologií (zda splňují požadavek na tzv. nejlepší dostupnou techniku – BAT [2]), ministerstvem zřízená instituce CENIA, česká informační agentura životního prostředí.
Žádost o integrované povolení podala naprostá většina provozovatelů. Ovšem část z nich tak, přesto že o této povinnosti věděli čtyři roky, učinila pozdě. O jejich integrovaných povolení se tedy stále vedou řízení na krajských úřadech. To se týká cca 21 % podniků. Malá skupina provozovatelů (zhruba 4 %) nepodala žádost o integrované povolení na krajské úřady vůbec. Provozovatelům hrozí za nedodržení zákonné povinnosti sankce až do výše 7 milionů korun od České inspekce životního prostředí či Krajské hygienické stanice. V případě, že ohrožují životní prostředí nebo veřejné zdraví, pak hrozí dokonce nejvyšší sankce, kterou je uzavření provozu.
Situace v povolovacím procesu se liší podle krajů, protože distribuce zařízení není v ČR rovnoměrně rozložena. Nejméně zařízení je v Praze a nejvíce ve Středočeském kraji, za ním následují Ústecký, Moravskoslezský a Jihomoravský kraj. Nejvíce povolení zbývá vydat ve Středočeském a Ústeckém kraji (na Ústecký kraj připadá v rámci státu nejvíce chemických zařízení, u nichž je povolování časově a odborně nejnáročnější).
Účelem integrované prevence je snížení průmyslových emisí, ochrana životního prostředí jako celku, ochrana veřejného zdraví a zjednodušení povinností v oblasti životního prostředí pro provozovatele významných průmyslových (a zemědělských) činností. Integrované povolení nahrazuje provozovateli řadu dílčích povolení (například v oblasti vod, odpadů a ochrany ovzduší) povolením jediným.
Více informací:
http://www.ippc.cz
http://www.env.cz/ippc
Podrobnější informace poskytnou:
Ing. Bc. Jan Maršák, PhD. – vedoucí oddělení IPPC MŽP, tel.: 267 122 974, e-mail: Jan_Marsak@env.cz
Ing. Jan Slavík – oddělení IPPC MŽP, tel.: 267 122 808, e-mail: Jan_Slavik@env.cz
Poznámky:
[1] V roce 2003 vstoupil v účinnost zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, kterým byla do národní legislativy převedena klíčová evropská směrnice v oblasti snižování průmyslových emisí – směrnice 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (směrnice IPPC). Zákon uložil provozovatelům průmyslových a zemědělských činností (vymezených zákonem) získat do 30. 10. 2007 tzv. integrované povolení, kterým jsou stanoveny komplexní závazné podmínky provozu zařízení. Závazné podmínky provozu jsou souborem pravidel (například emisních limitů, monitoringu, opatření k nakládání s odpady, předcházení haváriím), v rámci kterých musí být zařízení provozováno. Závazné podmínky provozu by měly vycházet z nejlepších dostupných technik (Best Available Techniques – BAT), které představují nejúčinnější a nejpokročilejší stádium vývoje technologií a způsobu jejich provozování. Vydání integrovaného povolení je veřejně přístupný proces, ve kterém může veřejnost podmínky provozu zařízení svými připomínkami ovlivnit.
[2] Pojem nejlepší dostupné techniky pochází z anglického Best Available Techniques (BAT). BAT představuje nejúčinnější a nejpokročilejší stadium vývoje technologií a činností a způsobu jejich provozování, které ukazují praktickou vhodnost určitých technik navržených k předcházení a, pokud to není možné, k omezení emisí a jejich dopadů na životní prostředí. Jednotlivé části termínu „nejlepší dostupná technika“ jsou definovány v zákoně o integrované prevenci.
Na území České republiky se nachází cca 1850 technologických jednotek spadajících pod režim integrované prevence, protože však lze povolit více jednotek najednou, počet potřebných povolení je nižší – asi 1500. Povolující institucí je většinou krajský úřad, vrchní státní dozor provádí MŽP, které je i odvolacím orgánem. Odbornou pomoc, zejména k hodnocení technologií (zda splňují požadavek na tzv. nejlepší dostupnou techniku – BAT [2]), ministerstvem zřízená instituce CENIA, česká informační agentura životního prostředí.
Žádost o integrované povolení podala naprostá většina provozovatelů. Ovšem část z nich tak, přesto že o této povinnosti věděli čtyři roky, učinila pozdě. O jejich integrovaných povolení se tedy stále vedou řízení na krajských úřadech. To se týká cca 21 % podniků. Malá skupina provozovatelů (zhruba 4 %) nepodala žádost o integrované povolení na krajské úřady vůbec. Provozovatelům hrozí za nedodržení zákonné povinnosti sankce až do výše 7 milionů korun od České inspekce životního prostředí či Krajské hygienické stanice. V případě, že ohrožují životní prostředí nebo veřejné zdraví, pak hrozí dokonce nejvyšší sankce, kterou je uzavření provozu.
Situace v povolovacím procesu se liší podle krajů, protože distribuce zařízení není v ČR rovnoměrně rozložena. Nejméně zařízení je v Praze a nejvíce ve Středočeském kraji, za ním následují Ústecký, Moravskoslezský a Jihomoravský kraj. Nejvíce povolení zbývá vydat ve Středočeském a Ústeckém kraji (na Ústecký kraj připadá v rámci státu nejvíce chemických zařízení, u nichž je povolování časově a odborně nejnáročnější).
Účelem integrované prevence je snížení průmyslových emisí, ochrana životního prostředí jako celku, ochrana veřejného zdraví a zjednodušení povinností v oblasti životního prostředí pro provozovatele významných průmyslových (a zemědělských) činností. Integrované povolení nahrazuje provozovateli řadu dílčích povolení (například v oblasti vod, odpadů a ochrany ovzduší) povolením jediným.
Více informací:
http://www.ippc.cz
http://www.env.cz/ippc
Podrobnější informace poskytnou:
Ing. Bc. Jan Maršák, PhD. – vedoucí oddělení IPPC MŽP, tel.: 267 122 974, e-mail: Jan_Marsak@env.cz
Ing. Jan Slavík – oddělení IPPC MŽP, tel.: 267 122 808, e-mail: Jan_Slavik@env.cz
Poznámky:
[1] V roce 2003 vstoupil v účinnost zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, kterým byla do národní legislativy převedena klíčová evropská směrnice v oblasti snižování průmyslových emisí – směrnice 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (směrnice IPPC). Zákon uložil provozovatelům průmyslových a zemědělských činností (vymezených zákonem) získat do 30. 10. 2007 tzv. integrované povolení, kterým jsou stanoveny komplexní závazné podmínky provozu zařízení. Závazné podmínky provozu jsou souborem pravidel (například emisních limitů, monitoringu, opatření k nakládání s odpady, předcházení haváriím), v rámci kterých musí být zařízení provozováno. Závazné podmínky provozu by měly vycházet z nejlepších dostupných technik (Best Available Techniques – BAT), které představují nejúčinnější a nejpokročilejší stádium vývoje technologií a způsobu jejich provozování. Vydání integrovaného povolení je veřejně přístupný proces, ve kterém může veřejnost podmínky provozu zařízení svými připomínkami ovlivnit.
[2] Pojem nejlepší dostupné techniky pochází z anglického Best Available Techniques (BAT). BAT představuje nejúčinnější a nejpokročilejší stadium vývoje technologií a činností a způsobu jejich provozování, které ukazují praktickou vhodnost určitých technik navržených k předcházení a, pokud to není možné, k omezení emisí a jejich dopadů na životní prostředí. Jednotlivé části termínu „nejlepší dostupná technika“ jsou definovány v zákoně o integrované prevenci.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
