Radek Drahný "> „Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les…“ aneb o lese a o vodě v Krkonoších - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/znam-kristalovou-studanku-kde-nejhlubsi-je-les.aneb-o-lese-a-o-vode-v-krkonosich
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Správa KRNAP: „Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les…“ aneb o lese a o vodě v Krkonoších

21. března 2022 | Správa KRNAP
Autor: Radek Drahný, tel: 737 209 900
Krkonošské lesy pokrývají přes 80 % celkové plochy Krkonoš. Jejich druhové složení a prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk. V posledních třech dekádách se krkonošští lesníci snaží postupně přeměňovat nepůvodní porosty na lesy přírodě blízké. Aktuální výzvou je zpomalení šíření lýkožrouta smrkového. Voda je nesmírně důležitá nejen pro krkonošské lesy, ale pro krkonošskou přírodu obecně. Správa Krkonošského národního parku se stará o 585 km drobných vodních toků a nepočítaně studánek a pramenů v celém pohoří. Je tedy přirozené, že i Správa KRNAP se přidává k dnešním oslavám Světového dne lesů (21. března) a zítřejšího Světového dne vody (22. března).

"Krkonoše byly v historii dvakrát prakticky zcela odlesněny. Na starých obrazech, které jsou k vidění v řadě světových galerií, jsou krkonošské kopce téměř holé. Lesy se díky obrodným silám přírody i lidem vrátily a vyrostly až do dnešní podoby, hory jsou opět zelené. Celé jedno desetiletí nebývalého sucha v kombinaci s nežádoucím složením mnoha lesních porostů, založených dlouho předtím, než je do své péče převzala správa parku, nás teď ale staví do situace, kdy se holiny, byť dočasně, mohou do hor vrátit." říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. "V roce 2019 jsme vytěžili celkem 98 477 m3 v rámci nahodilých těžeb, z toho 53 582 m3 bylo kůrovcem napadené dříví," upřesnil. I když se jedná o čísla vysoká, není díky skvělé práci zdejších lesníků důvod k panice. V případě krkonošských lesů je žádoucí kůrovce v nepřirozených smrkových monokulturách brzdit, protože jde ale o lesy určené k přestavbě na lesy podobné těm přirozeným, má i kůrovec v celém procesu svoje místo. Vykácené kůrovcové oko je šance dosadit do lesa to, co v něm chybí a co kvůli absenci mateřských stromů v okolí neumí nalétnout samo. V letošním roce proto bude do krkonošských lesů s pomocí společnosti ŠkodaAuto, a. s. vysazeno na čtyřicet tisíc jedlí, buků, jeřábů, bříz a smrků výlučně místního původu. Bez ohledu na tuto pomoc ale samozřejmě nadále preferujeme přirozenou obnovu.

Správa KRNAP kromě lesů pečuje také o potoky, potůčky a říčky. Po přívalových deštích opravujeme škody, budujeme hrazenářská díla a vysazujeme břehové porosty. Hrazenářská díla již mnohokrát osvědčila svou funkčnost. Prakticky každoročně při přívalových deštích výrazně sníží riziko škod na majetku státu, obcí a měst i soukromých osob.

Kormě toho se snažíme stabilizovat vodní režim v krajině. Likvidujeme v minulosti vytvořené meliorační kanály a snažíme se tak zadržet vodu v horách co nejdéle. V minulosti vytvořené meliorační kanály měly za účel odvádět vodu z krajiny, aby na původně podmáčených stanovištích a rašeliništích, která byla vysušena, mohl být pěstován hospodářský les. Lidé ale až po dlouhé době zjistili, jak důležitá je ochrana ekologických funkcí mokřadů a rašelinišť jako regulátorů vodního režimu v krajině a stanovišť typických organismů. "Proto dnes musíme řadu chybných kroků z dřívějších desetiletí napravovat. V několika na sebe navazujících projektech od roku 2019 do 2021 jsme na 12 lokalitách vybudovali 829 malých a 182 velkých přehrážek. V těchto aktivitách plánujeme pokračovat i v dalších letech, protože každá nová přepážka začíná velmi rychle plnit svou funkci. Již po roce jsou přepážky krásně zazemněné, tedy utěsněné, a fungují jako přirozená retenční nádržka v krajině," uvedl garant projektu Václav Jansa, náměstek ředitele a vedoucí odboru péče o národní park.

Další informace o aktuálním dění na území Krkonošského národního parku i v jeho okolí najdete na facebookovém profilu http://www.facebook.com/spravakrnap

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

 
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist