Tiskové zprávy
STUŽ: Znečišťování planety plasty má stále zelenou
Rychlý nárůst znečištění plasty představuje velký problém s velmi závažnými dopady na environmentální, ekonomické a zdravotní aspekty udržitelného rozvoje. Roční produkce plastů ve světě je více než 400 milionů tun. Jen přibližně 9 % tohoto objemu je v současnosti recyklováno, zbytek se stává odpadem a končí ve spalovnách, na skládkách, nebo uniká do životního prostředí a nejčastěji končí v oceánu. Když budou současné trendy pokračovat, a přitom nebudou přijata bezodkladná opatření, zvýší se objem plastového odpadu do roku 2060 až na trojnásobek (dle údajů Programu OSN pro životní prostředí (UNEP).
V plastech se vyskytuje přes 13 000 chemických látek, přičemž u mnoha z nich neznáme přesné toxikologické dopady; u některých věda již jasně prokázala škodlivé účinky na lidské zdraví – např. v případě endogenních disruptorů. Samostatnou kapitolou jsou pak mikro a nanoplasty, které se dnes nacházejí v nejhlubších místech oceánů, ale například i v tělech novorozenců; důsledky tohoto stavu vědci teprve vyhodnocují.
V celém svém životním cyklu mají plasty současnosti trojnásobné emise ve srovnání s leteckou dopravou. Petrochemický průmysl se stává hlavním tahounem spotřeby ropy, přičemž poptávka pro její využití v dopravě má po roce 2027 klesat, ale poptávka pro výrobu plastů nadále poroste.
Vyjednávání o Globální plastové úmluvě (často označované jako „Pařížská dohoda pro plasty“) jsou považována za jedna z nejsložitějších environmentálních jednání v historii. Ačkoliv se v roce 2022 zdálo, že se svět rychle shodne, realita jednání (zejména po pátém kole vyjednávání v jihokorejském Pusanu na konci roku 2024) ukázala hluboké příkopy mezi státy. Zásadní spor mezi jednacími stranami vyplývá z požadavků na omezení výroby versus zlepšování postupů nakládání s odpady. V e zvyšování výroby plastů vidí svou příležitost především petrochemický průmysl.
Plastová krize je komplexní problém propojující ekologii, zdraví a geopolitiku. Ačkoliv se mezinárodní shoda rodí obtížně, vědecká data o přítomnosti plastů v lidském těle a jejich vlivu na klima vytvářejí silný tlak na přijetí ambiciózní úmluvy, která se nebude zaměřovat jen na odpad, ale na celý řetězec od ropného vrtu až po konečnou likvidaci plastů.
Všechny tyto problémy probrali účastníci semináře ke Globální úmluvě o znečištění plasty, který pořádaly Společnost pro trvale udržitelný život a Informační centrum OSN.
Na webových stránkách STUŽ najdete podrobnosti ze semináře, videozáznam i prezentace panelistů: https://stuz.cz/cs/umluva_o_plastech
Kontakty:
Pavel Šremer, místopředseda STUŽ, sremer@seznam.cz , m. 732 966 595
Poznámky:
1/ Na semináři vystoupili:
· Michal Broža, vedoucí informační kanceláře OSN (UNIC) pro Česko
· Ing. Bc. Jan Maršák, Ph.D., ředitel odboru cirkulární ekonomiky a odpadů MŽP
· RNDr. Jindřich Petrlík, programový vedoucí programu toxické látky a odpady, Arnika z. s.
· Ing. Nikola Jelínek, odbornice na chemické látky v životním prostředí, Arnika z. s.
· Mgr. Lukáš Pokorný, koordinátor mezinárodní spolupráce, Národní centrum pro toxické látky Recetox, PřF MUNI, Brno
· RNDr. Petra Innemanová, Ph.D., Ústav pro životní prostředí, Př.F. UK, Praha
· MUDr. Miroslav Šuta, předseda Centra pro životní prostředí a zdraví, z. s.
· RNDr. Petra Přibylová, Ph.D., vedoucí laboratoře stopové analýzy a centrálních laboratoří výzkumné infrastruktury Recetox, PřF MUNI, Brno
V plastech se vyskytuje přes 13 000 chemických látek, přičemž u mnoha z nich neznáme přesné toxikologické dopady; u některých věda již jasně prokázala škodlivé účinky na lidské zdraví – např. v případě endogenních disruptorů. Samostatnou kapitolou jsou pak mikro a nanoplasty, které se dnes nacházejí v nejhlubších místech oceánů, ale například i v tělech novorozenců; důsledky tohoto stavu vědci teprve vyhodnocují.
V celém svém životním cyklu mají plasty současnosti trojnásobné emise ve srovnání s leteckou dopravou. Petrochemický průmysl se stává hlavním tahounem spotřeby ropy, přičemž poptávka pro její využití v dopravě má po roce 2027 klesat, ale poptávka pro výrobu plastů nadále poroste.
Vyjednávání o Globální plastové úmluvě (často označované jako „Pařížská dohoda pro plasty“) jsou považována za jedna z nejsložitějších environmentálních jednání v historii. Ačkoliv se v roce 2022 zdálo, že se svět rychle shodne, realita jednání (zejména po pátém kole vyjednávání v jihokorejském Pusanu na konci roku 2024) ukázala hluboké příkopy mezi státy. Zásadní spor mezi jednacími stranami vyplývá z požadavků na omezení výroby versus zlepšování postupů nakládání s odpady. V e zvyšování výroby plastů vidí svou příležitost především petrochemický průmysl.
Plastová krize je komplexní problém propojující ekologii, zdraví a geopolitiku. Ačkoliv se mezinárodní shoda rodí obtížně, vědecká data o přítomnosti plastů v lidském těle a jejich vlivu na klima vytvářejí silný tlak na přijetí ambiciózní úmluvy, která se nebude zaměřovat jen na odpad, ale na celý řetězec od ropného vrtu až po konečnou likvidaci plastů.
Všechny tyto problémy probrali účastníci semináře ke Globální úmluvě o znečištění plasty, který pořádaly Společnost pro trvale udržitelný život a Informační centrum OSN.
Na webových stránkách STUŽ najdete podrobnosti ze semináře, videozáznam i prezentace panelistů: https://stuz.cz/cs/umluva_o_plastech
Kontakty:
Pavel Šremer, místopředseda STUŽ, sremer@seznam.cz , m. 732 966 595
Poznámky:
1/ Na semináři vystoupili:
· Michal Broža, vedoucí informační kanceláře OSN (UNIC) pro Česko
· Ing. Bc. Jan Maršák, Ph.D., ředitel odboru cirkulární ekonomiky a odpadů MŽP
· RNDr. Jindřich Petrlík, programový vedoucí programu toxické látky a odpady, Arnika z. s.
· Ing. Nikola Jelínek, odbornice na chemické látky v životním prostředí, Arnika z. s.
· Mgr. Lukáš Pokorný, koordinátor mezinárodní spolupráce, Národní centrum pro toxické látky Recetox, PřF MUNI, Brno
· RNDr. Petra Innemanová, Ph.D., Ústav pro životní prostředí, Př.F. UK, Praha
· MUDr. Miroslav Šuta, předseda Centra pro životní prostředí a zdraví, z. s.
· RNDr. Petra Přibylová, Ph.D., vedoucí laboratoře stopové analýzy a centrálních laboratoří výzkumné infrastruktury Recetox, PřF MUNI, Brno
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
