ZOO Dvůr Králové: ZOO Dvůr Králové - Zabavené rohy je nejlepší spálit

Celní správě ČR se ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí a Policií ČR podařilo zabavit 24 nelegálně držených nosorožčích rohů za přibližně 100 milionů korun. Šestnáct podezřelých osob skončilo ve vazbě. ZOO Dvůr Králové, která se podílí na záchraně nosorožců přímo v Africe, považuje za nejlepší veškeré zadržené množství rohoviny spálit nebo jinak zničit.

„Zabavení tak velkého množství nosorožčích rohů a zároveň zadržení podezřelých, kteří se na pašování podíleli, je mimořádným úspěchem českých celníků, policistů a inspektorů. Jako instituce, která spolupracuje na ochraně nosorožců přímo v Africe, musíme zdůraznit, že z ochranářského hlediska jde o nesmírně významnou událost nejen pro Českou republiku, ale v podstatě pro celý svět. Pytlačení a nezákonný obchod s rohovinou patří mezi největší nebezpečí, která v současnosti nosorožcům hrozí,“ uvedl ředitel ZOO Dvůr Králové Přemysl Rabas.

Nosorožčí rohy jsou žádaným artiklem zejména v Číně a Vietnamu. Lidé je tam mylně považují za léčebný prostředek, někteří věří, že jim pomůže s rakovinou nebo s potencí, jiní zase doufají, že jim pomůže lépe překonat kocovinu.

„Nosorožčí roh je přitom tvořen keratinem, tedy stejnou látkou jako lidské nehty nebo vlasy. Požívání nosorožčího rohu ve vás tedy vyvolá asi tolik vášně jako okusování nehtů,“ říká Přemysl Rabas.

ZOO Dvůr Králové patří mezi dva až tři nejúspěšnější chovatele nosorožců v lidské péči na světě. Do Afriky zatím vrátila tři nosorožce dvourohé a rovněž čtveřici nosorožců tuponosých severních. Společně s partnery v Keni a Tanzánii se zoo snaží o jejich návrat do divoké přírody.

Podle ředitele dvorské zoo je třeba dát jasně najevo, že rohovina nemá žádné léčebné ani afrodisiakální účinky. „ZOO Dvůr Králové považuje za nejlepší zásoby zabavené rohoviny spálit nebo jinak zničit. Tím se vyšle jasný signál všem konzumentům, že rohovina je bezcenná. Jsme proti legalizaci obchodu s rohovinou. Z našich zkušeností z Afriky a ze zkušeností našich východoafrických partnerů vyplývá, že legalizace obchodu přispívá ke zvýšení poptávky, což vede k vyšší, nikoli k nižší míře pytlačení,“ uvedl Přemysl Rabas.

Pytlačení nosorožců se stalo obrovským problémem zejména v posledních letech. Zatímco v roce 2007 bylo například v Jihoafrické republice upytlačeno pouhých 13 nosorožců, v roce 2010 už to bylo 333, v roce 2011 šlo o 448 nosorožců, loni 668 a poslední čísla z minulého týdne ukazují, že letos už bylo upytlačeno 488 nosorožců.

Vzhledem k tomu, že kromě vybíjení nosorožců v Africe, se v posledních letech staly terčem lupičů i muzejní sbírky a v Anglii se dokonce objevily informace o možném ohrožení nosorožců v Zoo Port Lympne, ZOO Dvůr Králové situaci dlouhodobě sleduje a činí průběžně příslušná opatření. Nosorožci v královédvorské zoo jsou pod přísným bezpečnostním dohledem 24 hodin denně. Postupně jsou jim rohy napouštěny látkou, která jejich využití na černém trhu naprosto znehodnotí. Podobně tak činí i jiné zoologické zahrady, např. Safari Park Hodenhagen. Z něho byla do královédvorské zoo na jaře přivezena samice nosorožce tuponosého Jessica, která má také roh stejným způsobem ošetřen. I rohy, které jsou v majetku zoo (odlomené, nebo z uhynulých zvířat), jsou tímto přípravkem ošetřeny. Poděkování patří generálnímu partnerovi ZOO Dvůr Králové - společnosti ČSOB a.s., která zajistila uskladnění rohů ve svých trezorových schránkách