Česká krajina: Zpátky doma! Klisna s hříbětem se dnes v podvečer vrátili ke stádu

Po návratu se obě hned vydaly přes pastvinu ke stádu. První kontakt proběhl v klidu, přestože nemusel být bez rizika. Ostatní klisny se totiž mohly pokusit využít oslabení Sgurr a snažit se ji přeskočit v hierarchii. Rovněž hřebec po několika dnech nemusel hříbě do stáda přijmout. „Zatím to vypadá, že návrat klisny s hříbětem zpět ke stádu nebude doprovázen zvýšenou agresivitou,“ uvedla Martina Komárková z Karlovy univerzity a Výzkumného ústavu živočišné výroby, která v Milovicích koordinuje etologický výzkum koní.

Klisna byla od sobotního večera hospitalizována na specializované klinice, kam byla převezena v kritickém stavu. Hříbě, které se narodilo 22. října a je na ní zcela závislé, muselo jet s ní.

Ani po návratu není další vývoj bez rizika. Především u hříběte hrozí, že se mohlo při pobytu mezi dalšími nemocnými zvířaty mohlo nakazit některou z rezistentních bakterií odolných proti dezinfekcím i běžným léčivům. Samozřejmě teoreticky hrozí i přenos nemocí do stáda.

„Na tomto případu je vidět, jak složité je vrátit věci do původního stavu, pokud člověk nějakým nevhodným zásahem naruší přirozené procesy fungující v přírodě,“ upozornil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česka krajina.

Léčba a péče o koně je nesmírně nákladná a s nejistým výsledkem. Veřejnost může Sgurr podpořit v jejím zápase o přežití zasláním finančního daru na sbírkové číslo účtu 2100540679/2010 nebo zasláním dárcovské zprávy DMS KRAJINA na číslo 87 777.

Příčinou vážných zdravotních potíží, které klisnu málem stály život, bylo s největší pravděpodobností přikrmování pečivem od nedisciplinovaných návštěvníků. „Přitom by měla platit jednoduchá zásada slušného chování – totiž že cizí zvířata se nekrmí. Nikdy a ničím, ani jablkem, ani zeleninou, ani trávou, ani půlkou rohlíku, které dítěti vypadne z kočárku. Opravdu ničím,“ apeluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. „Je to jako krmit bez vědomí rodičů cizí děti,“ dodává Miloslav Jirků.

Podle něj patří porušování zákazů krmení k fenoménům zejména ve střední Evropě a zvláště v České republice. „Kolem pastviny divokých koní v Milovicích pravidelně sbíráme obaly od různých cukrovinek, obložených baget s majonézou, sušenek, i umaštěné obaly od svačin. S hrůzou myslíme na to, kolik z těchto život ohrožujících „laskomin“ může skončit koním v žaludku,“ dodává Miloslav Jirků.

Se stejným problémem se potýkají tradičně i tuzemské zoologické zahrady a chovatelé koní a jiných zvířat. „Přitom jde o činnost ohrožující samotné návštěvníky. Koho někdy kousl, nebo kopl kůň, nezapomene na to do smrti a mnohdy si odnese památku na celý život. Ani roztomile působící kůň není houpací koník a dokáže člověka či neukázněného psa zabít jediným kopnutím,“ varuje Miloslav Jirků. Koně mají velmi kvalitní chrup a silné čelisti, jediným kousnutím mohou ve zlomku vteřiny nadosmrti zmrzačit.

Navíc zvířata přikrmovaná návštěvníky ztrácejí z lidí respekt a stávají se nebezpečnými. „Kolegové z Británie, odkud koně přišli, při vyprávění, jak u nás návštěvníci koně krmí, jen nechápavě vrtěli hlavou. Podobné neukázněné chování neznají ani v Holandsku, Švédsku či Polsku. Proto tam mohou mít návštěvníci mnohdy volný vstup i přímo na pastviny,“ porovnává Miloslav Jirků.

Pro větší bezpečnost divokých koní bude nyní důležité, aby se co nejdříve podařilo rozšířit pastvinu o plánovaných dalších padesát hektarů. Na větší ploše budou zvířata v menším kontaktu s neukázněnými návštěvníky.

Divocí koně přijeli do Milovic letos 28. ledna. V novém prostředí si velmi dobře zvykli. První hříbě se jim narodilo 22. října, Sgurr proto musela přijet březí již z Velké Británie.