Tiskové zprávy
MŽP ČR: Zpráva OSN varuje – zásadní ekologické problémy trvají
Změny klimatu, rychlé vymírání rostlinných i živočišných druhů, otázka, jak uživit rostoucí lidskou populaci, aniž by byly vyčerpány zdroje planety – tyto zásadní problémy světového životního prostředí stále zůstávají nevyřešené a znamenají významné riziko pro lidstvo. Konstatuje to čtvrtá hodnotící zpráva OSN nazývaná Globální environmentální výhled 4 (Global Environmental Outlook 4, GEO-4), která byla včera zveřejněna v New Yorku, hlavním sídle OSN, a v Nairobi, sídle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP). Pracovalo na ní 390 vědců z celého světa a recenzovala ji další tisícovka expertů.
„Na začátku října jsme zveřejnili zprávu o českém životním prostředí, v polovině října byla v Bělehradě publikována zpráva, hodnotící stav v celé Evropě a dnes je tu zpráva, hodnotící stav životního prostředí na celé planetě. Všechny se shodují: stav životního prostředí je alarmující a reakce světového společenství nedostatečná. Prioritou číslo jedna je jednoznačně ovzduší a klimatická změna,“ říká ministr životního prostředí Martin Bursík.
GEO-4 je nejnovější ze série zpráv UNEP, které hodnotí aktuální stav světové přírody a životního prostředí již od roku 1987. Navrhuje také, co je třeba udělat, aby se situace začala měnit k lepšímu.
“Na všechny závažné problémy životního prostředí upozornila už v osmdesátých letech minulého století studie Naše společná budoucnost [1]. Dodnes o žádném z nich nelze říci, že by se vyvíjel pozitivním směrem,“ konstatuje GEO-4. Pokud nenajdeme způsob, jak tyto problémy řešit, mohou dlouhodobě ohrozit samo přežití lidstva. „Světoví politici často reagují pomalu a omezují se jen na drobnosti,“ shrnuje výkonný ředitel UNEP Achim Steiner.
“V posledních dvaceti letech mezinárodní společenství dokázalo o 95 % snížit emise ozón ničících látek, shodlo se na snižování emisí skleníkových plynů, zavedlo emisní obchodování, zřídilo chráněná území, která dnes pokrývají zhruba 12 % planety a našlo řadu nástrojů, jak chránit biodiverzitu či nakládat s nebezpečnými odpady,“ dodává Steiner. „Přesto, jak ukazuje GEO-4, zůstávají hlavní problémy stále nevyřešené a přibývají nové,“ varuje Steiner.
Zpráva GEO-4 konstatuje, že svět nadále čelí ekologické, energetické a rozvojové krizi zároveň. Tedy nejen změna klimatu, vymírání druhů a nedostatek potravin, ale také pokles rybích populací, degradace půd a nižší úrodnost, neudržitelný tlak na využívání přírodních zdrojů nebo snižující se zásoby pitné vody.
Změny klimatu jsou podle GEO-4 globální prioritou číslo jedna, což se projevuje na aktivitách světových lídrů absolutně nedostatečně. Přitom do poloviny tohoto století je nutné dosáhnout zásadního snížení emisí skleníkových plynů. Klíčový summit OSN se sejde v polovině prosince na Bali, kde by měla být oficiálně zahájena jednání o nové globální dohodě o redukci skleníkových plynů po skončení platnosti Kjótského protokolu. Debata se povede o zapojení zemí jako je Čína či Indie do závazků na snižování skleníkových emisí. Globální průměrná teplota vzrostla od roku 1906 o 0,74 oC a vědecké prognózy hovoří o dalším růstu o 2 – 4 oC do konce století, přičemž zvýšení globální teploty o 2 oC by už mohlo znamenat nevratné změny. Pokračuje rychlé tání ledovců, zejména arktických a horských, což jednak ohrožuje zásoby pitné vody v řadě regionů a znamená riziko zvýšení hladiny oceánů. Přitom zhruba 100 milionů lidí žije do výše jediného metru nad mořem.
Ačkoli se (zejména v ekonomicky vyspělejších státech) kvalita ovzduší v posledních 20 letech zlepšila, v rozvinutých zemích je stále velmi špatná. Problémem jsou zejména prachové částicice a troposférický ozónu. Tyto látky mají navíc významný vliv na lidské zdraví i ekosystémy. Odhady hovoří o tom, že ročně umírá v důsledku znečištění ovzduší po celém světě předčasně 2,4 milionu lidí. Zhruba 800 000 úmrtí mají na svědomí právě prachové částice, dalších 1,6 milionů lidí se stává oběťmi znečištění vnitřního ovzduší. Škody způsobené troposférickým ozonem na zemědělských plodinách se pohybují v řádu 6 – 12 bilionů USD ročně jen v Evropě. Také ČR má s prachovými částicemi, polycyklickými aromatickými uhlovodíky a troposférickým ozonem značný problém. Nadlimitním koncentracím těchto látek je vystavena velká část populace ve městech i na venkově (78 % populace vystaveno nadlimitním koncentracím troposférického ozonu, 29 % populace nadlimitním koncentracím prachových částic a 69% populace nadlimitním koncentracím benzo(a)pyrenu).
Zavlažování zemědělské půdy už dnes odebírá 70 % dostupných zásob vody. Pokud by se podařilo dosáhnout Rozvojových cílů tisíciletí, bude to znamenat nutnost zdvojnásobení světové produkce potravin do roku 2050. Přitom stále klesají zásoby pitné vody. Zpráva konstatuje, že v rozvojových zemích jí bude v roce 2025 k dispozici o 50 % méně, v průmyslových zemích o 18 %. V rozvojovém světě přitom už dnes zemřou ročně na choroby spojené s nekvalitní vodou 3 miliony lidí, z nichž většina jsou děti mladší pěti let. Nedostatečné hygienické podmínky se dnes týkají 2,6 miliardy lidí na Zemi.
Současné změny v biodiverzitě, tedy rozmanitosti živočišných a rostlinných druhů a ekosystémů, jsou nejrychlejší v celé lidské historii. Druhy vymírají stokrát rychleji než kdykoli v mapovatelné minulosti. Vymřením je bezprostředně ohroženo 23 % savců, 12 % ptáků a 30 % obojživelníků. Rostoucím problémem jsou také šířící se invazní rostlinné i živočišné druhy, likvidující přirozené populace. Spotřeba ryb se mezi léty 1961 a 2001 více než ztrojnásobila. Dnes se loví dva a půlkrát více ryb, než dokáže oceán „vyprodukovat“.
GEO-4 je první zprávou UNEP, která se zaměřila také na sedm velkých světových regionů. Hlavními problémy Evropy jsou podle ní rostoucí počet domácností a s tím spojená stále rostoucí výroba a spotřeba, vysoká energetická spotřeba, špatná kvalita ovzduší, zejména ve městech, problémy spojené s dopravou a ztráta biodiverzity.
Budoucnost je podle GEO-4 závislá na individuálních, politických i společenských rozhodnutích, která uděláme nyní. Některé problémy mohou pomoci vyřešit nové technologie, ovšem musí být energeticky úsporné a environmentálně šetrné. „Jedinou cestou je dostat ekologickou politiku z okraje do centra rozhodování,“ konstatuje zpráva UNEP.
Další informace:
http://www.unep.org/geo
http://www.unep.org/geo/geo4
Poznámky:
[1] Naše společná budoucnost je první zprávou tohoto druhu. V roce 1987 ji připravila expertní komise OSN pod vedením norské premiérky Gro Harlem Brundtlandové.
„Na začátku října jsme zveřejnili zprávu o českém životním prostředí, v polovině října byla v Bělehradě publikována zpráva, hodnotící stav v celé Evropě a dnes je tu zpráva, hodnotící stav životního prostředí na celé planetě. Všechny se shodují: stav životního prostředí je alarmující a reakce světového společenství nedostatečná. Prioritou číslo jedna je jednoznačně ovzduší a klimatická změna,“ říká ministr životního prostředí Martin Bursík.
GEO-4 je nejnovější ze série zpráv UNEP, které hodnotí aktuální stav světové přírody a životního prostředí již od roku 1987. Navrhuje také, co je třeba udělat, aby se situace začala měnit k lepšímu.
“Na všechny závažné problémy životního prostředí upozornila už v osmdesátých letech minulého století studie Naše společná budoucnost [1]. Dodnes o žádném z nich nelze říci, že by se vyvíjel pozitivním směrem,“ konstatuje GEO-4. Pokud nenajdeme způsob, jak tyto problémy řešit, mohou dlouhodobě ohrozit samo přežití lidstva. „Světoví politici často reagují pomalu a omezují se jen na drobnosti,“ shrnuje výkonný ředitel UNEP Achim Steiner.
“V posledních dvaceti letech mezinárodní společenství dokázalo o 95 % snížit emise ozón ničících látek, shodlo se na snižování emisí skleníkových plynů, zavedlo emisní obchodování, zřídilo chráněná území, která dnes pokrývají zhruba 12 % planety a našlo řadu nástrojů, jak chránit biodiverzitu či nakládat s nebezpečnými odpady,“ dodává Steiner. „Přesto, jak ukazuje GEO-4, zůstávají hlavní problémy stále nevyřešené a přibývají nové,“ varuje Steiner.
Zpráva GEO-4 konstatuje, že svět nadále čelí ekologické, energetické a rozvojové krizi zároveň. Tedy nejen změna klimatu, vymírání druhů a nedostatek potravin, ale také pokles rybích populací, degradace půd a nižší úrodnost, neudržitelný tlak na využívání přírodních zdrojů nebo snižující se zásoby pitné vody.
Změny klimatu jsou podle GEO-4 globální prioritou číslo jedna, což se projevuje na aktivitách světových lídrů absolutně nedostatečně. Přitom do poloviny tohoto století je nutné dosáhnout zásadního snížení emisí skleníkových plynů. Klíčový summit OSN se sejde v polovině prosince na Bali, kde by měla být oficiálně zahájena jednání o nové globální dohodě o redukci skleníkových plynů po skončení platnosti Kjótského protokolu. Debata se povede o zapojení zemí jako je Čína či Indie do závazků na snižování skleníkových emisí. Globální průměrná teplota vzrostla od roku 1906 o 0,74 oC a vědecké prognózy hovoří o dalším růstu o 2 – 4 oC do konce století, přičemž zvýšení globální teploty o 2 oC by už mohlo znamenat nevratné změny. Pokračuje rychlé tání ledovců, zejména arktických a horských, což jednak ohrožuje zásoby pitné vody v řadě regionů a znamená riziko zvýšení hladiny oceánů. Přitom zhruba 100 milionů lidí žije do výše jediného metru nad mořem.
Ačkoli se (zejména v ekonomicky vyspělejších státech) kvalita ovzduší v posledních 20 letech zlepšila, v rozvinutých zemích je stále velmi špatná. Problémem jsou zejména prachové částicice a troposférický ozónu. Tyto látky mají navíc významný vliv na lidské zdraví i ekosystémy. Odhady hovoří o tom, že ročně umírá v důsledku znečištění ovzduší po celém světě předčasně 2,4 milionu lidí. Zhruba 800 000 úmrtí mají na svědomí právě prachové částice, dalších 1,6 milionů lidí se stává oběťmi znečištění vnitřního ovzduší. Škody způsobené troposférickým ozonem na zemědělských plodinách se pohybují v řádu 6 – 12 bilionů USD ročně jen v Evropě. Také ČR má s prachovými částicemi, polycyklickými aromatickými uhlovodíky a troposférickým ozonem značný problém. Nadlimitním koncentracím těchto látek je vystavena velká část populace ve městech i na venkově (78 % populace vystaveno nadlimitním koncentracím troposférického ozonu, 29 % populace nadlimitním koncentracím prachových částic a 69% populace nadlimitním koncentracím benzo(a)pyrenu).
Zavlažování zemědělské půdy už dnes odebírá 70 % dostupných zásob vody. Pokud by se podařilo dosáhnout Rozvojových cílů tisíciletí, bude to znamenat nutnost zdvojnásobení světové produkce potravin do roku 2050. Přitom stále klesají zásoby pitné vody. Zpráva konstatuje, že v rozvojových zemích jí bude v roce 2025 k dispozici o 50 % méně, v průmyslových zemích o 18 %. V rozvojovém světě přitom už dnes zemřou ročně na choroby spojené s nekvalitní vodou 3 miliony lidí, z nichž většina jsou děti mladší pěti let. Nedostatečné hygienické podmínky se dnes týkají 2,6 miliardy lidí na Zemi.
Současné změny v biodiverzitě, tedy rozmanitosti živočišných a rostlinných druhů a ekosystémů, jsou nejrychlejší v celé lidské historii. Druhy vymírají stokrát rychleji než kdykoli v mapovatelné minulosti. Vymřením je bezprostředně ohroženo 23 % savců, 12 % ptáků a 30 % obojživelníků. Rostoucím problémem jsou také šířící se invazní rostlinné i živočišné druhy, likvidující přirozené populace. Spotřeba ryb se mezi léty 1961 a 2001 více než ztrojnásobila. Dnes se loví dva a půlkrát více ryb, než dokáže oceán „vyprodukovat“.
GEO-4 je první zprávou UNEP, která se zaměřila také na sedm velkých světových regionů. Hlavními problémy Evropy jsou podle ní rostoucí počet domácností a s tím spojená stále rostoucí výroba a spotřeba, vysoká energetická spotřeba, špatná kvalita ovzduší, zejména ve městech, problémy spojené s dopravou a ztráta biodiverzity.
Budoucnost je podle GEO-4 závislá na individuálních, politických i společenských rozhodnutích, která uděláme nyní. Některé problémy mohou pomoci vyřešit nové technologie, ovšem musí být energeticky úsporné a environmentálně šetrné. „Jedinou cestou je dostat ekologickou politiku z okraje do centra rozhodování,“ konstatuje zpráva UNEP.
Další informace:
http://www.unep.org/geo
http://www.unep.org/geo/geo4
Poznámky:
[1] Naše společná budoucnost je první zprávou tohoto druhu. V roce 1987 ji připravila expertní komise OSN pod vedením norské premiérky Gro Harlem Brundtlandové.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
