Tiskové zprávy
WATENVI : Zpravodajství WATENVI ´09
Watenvi o legislativě a financování projektů
Zejména o současných problémech vodohospodářů se bude hovořit na mezinárodním vodohospodářském a ekologickém veletrhu WATENVI, který se uskuteční na brněnském výstavišti od 26. do 28. května 2009. WATENVI zahrnuje 15. mezinárodní vodohospodářskou výstavu Vodovody-Kanalizace, jejímž pořadatelem je Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) a 15. mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí ENVIBRNO. „Tento veletrh je spojen s vodou - se základní existencí lidského bytí. Jeho pořadatelé se přizpůsobují moderním trendům a reflektují situaci v tomto oboru, ve kterém nejde jen o obchod, ale i o předávání zkušeností a nových know-how. Celosvětová krize se dotýká také vodohospodářů, i když ne v takové míře, jako je tomu v ostatních průmyslových odvětvích,“ uvedl Ing. Miroslav Nováček, generální ředitel Brněnských vodáren a kanalizací, a.s. a I. místopředseda SOVAK, taktéž předseda SVH ČR.
Tradičně se uskuteční v rámci veletrhu bohatý doprovodný program, který je určen nejen pro odborníky, ale též pro představitele měst a obcí. Zaměřen bude na dotační politiku i na legislativu v oblasti vodního hospodářství, odpadového hospodářství, zabývat se bude i ekologickými škodami.
Diskutovat se bude o novém zákoně o vodách
„Nyní se vedou diskuse o novele zákona o vodách. Hovoří se o tom, že se opět zvýší poplatky za odběr podzemní vody a vypouštění odpadních vod. A to nejen podle kvality, ale též podle množství. V současné době se platí za odběr kubíku podzemní vody dvě koruny. Z vybraných peněz jde 50 procent do státního rozpočtu, přesněji do SFŽP, a další polovina končí v pokladně kraje, na jehož území se podzemní zdroj nachází,“ upřesnil Ing. Nováček. Například Brňané jsou zásobováni především z vodovodu Březová, který organizačně patří do Pardubického kraje.
Podle Nováčka je to nelogické, neboť Pardubice nejsou pro Svitavsko a Březovou spádovým městem. „Jde o anomálii proti uspořádání věcí veřejných, čímž je narušená celá správa Česka. V tomto případě nebyly stanoveny logické územní celky. Do roku 1948 u nás fungovalo státoprávní uspořádání zemské, které reflektovalo i povodí a přirozený ráz krajiny,“ připomněl místopředseda SOVAK. Vysvětlil, že v Zemích koruny české to bylo povodí Labe, Vltavy, na Moravě povodí Moravy a ve Slezsku povodí Odry. Zemské hranice tedy vždy bývaly rozvodím.
Poplatky za odběr vody nejsou solidární
Poplatky za odběr podzemní vody se platí v ČR více než sedm let. Například pro Brno to znamená (při dvou korunách za kubík) 60 milionů korun ročně. Tyto prostředky se rozdělí, jak už bylo řečeno, na polovinu do SFŽP a zbytek do rozpočtu Pardubického kraje. Přitom ještě dosud nemá Březová nad Svitavou čistírnu odpadních vod ani kanalizaci. Je to paradox pro město, které leží v prameništní oblasti. Náklady na čistírnu se pohybují právě kolem 60 milionů korun. „Přesto za sedm let obec nedostala do kasy na tyto účely ani korunu. To je jeden z příkladů o nesolidárních poplatcích a navíc není zabezpečena ani lepší ochrana tohoto prameniště, které zásobuje vodou druhé největší město v republice,“ poznamenal místopředseda SOVAK.
Situace s dešťovou a splaškovou vodou není vyřešena
Zajímavým problémem je také požadavek na poplatky za odvod dešťové vody z veřejných prostranství. Zákon o vodovodech a kanalizacích říká, že se tyto vody odvádějí zdarma, obce tedy za tuto službu nic neplatí. Tím, že dešťová voda teče většinou do jednotné kanalizace, se extrémně zvyšují náklady na zpracování v čistírnách. Problém je řešitelný výstavbou oddílných kanalizačních systémů, která je však náročnější a dražší. Dešťová voda je pak odváděna zpět do řeky a pouze splašková do čistíren. Například v Brně je městskou kanalizací vedena i voda z rozsáhlých zpevněných ploch objektů pro bydlení a také z travních ploch, která se musí přečistit. Čistírna odpadních vod je tak enormně zatěžována, a tím se zvyšuje spotřebitelům cena za vodné a stočné.
Cena vodného a stočného poroste
Fakt je, že kvalita dodávané vody se výrazně zlepšila v celé České republice, Brno opět v tomto směru hraje prim. Brněnským vodárnám a kanalizacím se totiž podařilo jako prvnímu z velkých subjektů ukončit privatizaci, zatímco v Praze se uskutečnila až o sedm let později a ostatní subjekty měly proti městu nad Svratkou minimálně dvouleté zpoždění. Dá se očekávat, že s inflací poroste i cena vodného a stočného a v některých obcích bude tento růst vyšší než inflace. „Bez investic do moderních technologií nelze tento obor posunout dopředu,“ dodal Nováček.
Zejména o současných problémech vodohospodářů se bude hovořit na mezinárodním vodohospodářském a ekologickém veletrhu WATENVI, který se uskuteční na brněnském výstavišti od 26. do 28. května 2009. WATENVI zahrnuje 15. mezinárodní vodohospodářskou výstavu Vodovody-Kanalizace, jejímž pořadatelem je Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) a 15. mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí ENVIBRNO. „Tento veletrh je spojen s vodou - se základní existencí lidského bytí. Jeho pořadatelé se přizpůsobují moderním trendům a reflektují situaci v tomto oboru, ve kterém nejde jen o obchod, ale i o předávání zkušeností a nových know-how. Celosvětová krize se dotýká také vodohospodářů, i když ne v takové míře, jako je tomu v ostatních průmyslových odvětvích,“ uvedl Ing. Miroslav Nováček, generální ředitel Brněnských vodáren a kanalizací, a.s. a I. místopředseda SOVAK, taktéž předseda SVH ČR.
Tradičně se uskuteční v rámci veletrhu bohatý doprovodný program, který je určen nejen pro odborníky, ale též pro představitele měst a obcí. Zaměřen bude na dotační politiku i na legislativu v oblasti vodního hospodářství, odpadového hospodářství, zabývat se bude i ekologickými škodami.
Diskutovat se bude o novém zákoně o vodách
„Nyní se vedou diskuse o novele zákona o vodách. Hovoří se o tom, že se opět zvýší poplatky za odběr podzemní vody a vypouštění odpadních vod. A to nejen podle kvality, ale též podle množství. V současné době se platí za odběr kubíku podzemní vody dvě koruny. Z vybraných peněz jde 50 procent do státního rozpočtu, přesněji do SFŽP, a další polovina končí v pokladně kraje, na jehož území se podzemní zdroj nachází,“ upřesnil Ing. Nováček. Například Brňané jsou zásobováni především z vodovodu Březová, který organizačně patří do Pardubického kraje.
Podle Nováčka je to nelogické, neboť Pardubice nejsou pro Svitavsko a Březovou spádovým městem. „Jde o anomálii proti uspořádání věcí veřejných, čímž je narušená celá správa Česka. V tomto případě nebyly stanoveny logické územní celky. Do roku 1948 u nás fungovalo státoprávní uspořádání zemské, které reflektovalo i povodí a přirozený ráz krajiny,“ připomněl místopředseda SOVAK. Vysvětlil, že v Zemích koruny české to bylo povodí Labe, Vltavy, na Moravě povodí Moravy a ve Slezsku povodí Odry. Zemské hranice tedy vždy bývaly rozvodím.
Poplatky za odběr vody nejsou solidární
Poplatky za odběr podzemní vody se platí v ČR více než sedm let. Například pro Brno to znamená (při dvou korunách za kubík) 60 milionů korun ročně. Tyto prostředky se rozdělí, jak už bylo řečeno, na polovinu do SFŽP a zbytek do rozpočtu Pardubického kraje. Přitom ještě dosud nemá Březová nad Svitavou čistírnu odpadních vod ani kanalizaci. Je to paradox pro město, které leží v prameništní oblasti. Náklady na čistírnu se pohybují právě kolem 60 milionů korun. „Přesto za sedm let obec nedostala do kasy na tyto účely ani korunu. To je jeden z příkladů o nesolidárních poplatcích a navíc není zabezpečena ani lepší ochrana tohoto prameniště, které zásobuje vodou druhé největší město v republice,“ poznamenal místopředseda SOVAK.
Situace s dešťovou a splaškovou vodou není vyřešena
Zajímavým problémem je také požadavek na poplatky za odvod dešťové vody z veřejných prostranství. Zákon o vodovodech a kanalizacích říká, že se tyto vody odvádějí zdarma, obce tedy za tuto službu nic neplatí. Tím, že dešťová voda teče většinou do jednotné kanalizace, se extrémně zvyšují náklady na zpracování v čistírnách. Problém je řešitelný výstavbou oddílných kanalizačních systémů, která je však náročnější a dražší. Dešťová voda je pak odváděna zpět do řeky a pouze splašková do čistíren. Například v Brně je městskou kanalizací vedena i voda z rozsáhlých zpevněných ploch objektů pro bydlení a také z travních ploch, která se musí přečistit. Čistírna odpadních vod je tak enormně zatěžována, a tím se zvyšuje spotřebitelům cena za vodné a stočné.
Cena vodného a stočného poroste
Fakt je, že kvalita dodávané vody se výrazně zlepšila v celé České republice, Brno opět v tomto směru hraje prim. Brněnským vodárnám a kanalizacím se totiž podařilo jako prvnímu z velkých subjektů ukončit privatizaci, zatímco v Praze se uskutečnila až o sedm let později a ostatní subjekty měly proti městu nad Svratkou minimálně dvouleté zpoždění. Dá se očekávat, že s inflací poroste i cena vodného a stočného a v některých obcích bude tento růst vyšší než inflace. „Bez investic do moderních technologií nelze tento obor posunout dopředu,“ dodal Nováček.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
