100 dní ministra Brabce: Ušetřené peníze i kritika ze Šumavy
„Od prvního okamžiku jsem věděl, že půjde o krizový management. Podle toho jsem také vybíral lidi do týmu,“ řekl ve středu novinářům ministr Brabec. Za personální politiku ministra chválí i nevládní organizace. Nicméně vyčítají mu, že na skutečnou ochranu životního prostředí zatím moc nedošlo.
Jedním z nejviditelnějších kroků je výměna ředitele šumavského parku Jiřího Mánka a schválení plánu péče na Šumavě. Ministr ale narazil na tvrdou kritiku ze strany šumavských starostů. Podle starostů obcí vznikl plán péče v takové podobě, se kterou nesouhlasí ani obce, ani Rada parku. K plánu péče mají výhrady i aktivisté, zejména kvůli faktickému zmenšení území ponechanému volné přírodě. „Šokem a obrovským zklamáním je pro nás skutečnost, že aktuální plocha národního parku ponechaná přírodě se zmenšila ze třiceti procent na necelou čtvrtinu jeho rozlohy. Ministr tedy připouští snížení ochrany oproti stavu, který tu byl před nástupem vlády ODS,“ říká Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Odvolání ředitele Mánka nevládky přivítaly, odmítají ho ale starostové. Podle nich situaci na Šumavě rozhodně neuklidnilo. „Pan ministr včera požádal šumavskou samosprávu o trpělivost a shovívavost, ale o tu žádala naprostá většina ministrů před ním. Výsledkem bylo budování šumavské divočiny přes miliardové kšefty se šumavským dřívím a turisté do sousedního národního parku přes Modrý sloup stále nemohou,“ říká starosta Modravy Antonín Šubrt. Ve čtvrtek by měla na podporu odvolaného ředitele parku proběhnout demonstrace, vzniká i iniciativa Charta Šumavy. Pod ní je vedle Šubrta podepsán i bývalý ředitel parku Jan Stráský.
Ministr se starosty šumavských obcí jednal v úterý. Prý si vyjasnili, že důvodem demonstrace je nejistota nad směřováním parku a obavy z nestability. „Přál bych si, abychom situaci uklidnili, je to daleko více o emocích, než o zásadnějším věcném problému,“ řekl Brabec. Podle něj není třeba se obávat, že by na Šumavě nastal chaos.
Spalovny jen za své
Brabcovým hlavním cílem je záchrana peněz z evropských fondů, kterých mělo na ochranu životního prostředí jít až pět miliard euro. „Pokud se podaří snížit ztrátu na polovinu, bude to fantastický výsledek,“ říká Brabec. Kolik peněz by to mělo být, bude prý jasné v polovině roku.
V září by měla být předložena novela zákona o odpadech a vzniknout by měla i novela zákona o ochraně přírody a krajiny. Ta by měla řešit situaci kolem národních parků, zejména Šumavy.
Ministerstvo myslí i na ovzduší. „Chceme využít evropské peníze na výměnu kotlů ve znečištěných krajích. Mohl by jít o tisíce, až desítky tisíc kusů a jsem přesvědčen, že dojde ke skokovému zlepšení kvality ovzduší,“ dodal Brabec.
Plán odpadového hospodářství pro roky 2015–2024 staví na první místo v kategorii „Zařízeními s možným nadregionálním významem“ takzvaná zařízení pro energetické využití. Tedy spalovny. Podle Hnutí Duha by to znamenalo výstavbu zhruba osmi nových velkokapacitních spaloven odpadků. „Takové číslo já jsem nikdy neřekl, ale je pravda, že oproti evropskému průměru máme nižší průměr spalování komunálního odpadu,“ říká Richard Brabec. Podle něj je průměr v Evropě zhruba 25 %, zatímco v České republice se spaluje 12 %.
Podle Brabce se ale jednoznačně ukázalo, že Evropská komise nepodpoří dotace z evropských programů na spalovny v České republice. Výstavba nové spalovny by tedy musela být ryze komerční. „Ministerstvo určitě nebude ten, kdo by měl určovat, kolik bude spaloven,“ říká Brabec. Podle něj spalování do mixu odpadového hospodářství patří a v budoucnu se zřejmě bude rozšiřovat.
Povodně ano, sucho ne
Před několika týdny vznikla skupina pod vedením vědců z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, která bude řešit zadržování vody v krajině. „Sucho se může stát stejnou pohromou, jakou jsou povodně, tedy druhý extrém klimatické změny“ dodal Brabec. Základní koncept by měl být představen do měsíce. Ministr připomněl, že podle klimatických modelů se množství srážek v České republice zřejmě nezmění, ale změní se rozložení v průběhu roku. „Proto je klíčové, aby se voda v krajině zadržovala a nedotekla dál,“ řekl na dotaz Ekolistu.cz Brabec.
Podle něj bude výstupem připravované strategie mimo jiné i změna legislativy, například zákona o vodách. „Ten je dobře přizpůsoben povodním, ale vůbec neřeší sucha,“ vysvětlil ministr. Materiál by měl obsahovat konkrétní návrhy na technická, ekonomická a legislativní. S nimi pak bude pracovat vláda. Současně na MŽP vzniká Strategie ochrany klimatu České republiky. Ta vychází z dokumentů OSN a EU a v jednotlivých oblastech popisuje dopady změny klimatu na Českou republiku.
Účast bez veřejnosti
Podle asociace Zelený kruh díky personálním změnám přiblížil Richard Brabec ministerstvo životního prostředí zpět k fungujícímu úřadu státní správy. Na konkrétní opatření, která by zlepšila prostředí pro život lidí, si ale lidé musí počkat. Podle Zeleného kruhu se zatím vládní koalici podařilo jediné – odmítla poskytnout další masivní veřejnou podporu jaderné energetice.
Naopak jako velkou chybu vidí aktivisté návrh na omezení účasti veřejnosti na rozhodování o svém okolí v rámci novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí EIA. Návrh ekologické organizace kritizovaly kvůli jeho rozporu s veřejným závazkem vlády i mezinárodními dohodami. Ministerský návrh požaduje, aby občané museli ke každému odvolání či žalobě během jednoho či dvou měsíců předložit 250 úředně ověřených podpisů.
„Rozladění veřejnosti se mohl Richard Brabec vyhnout, pokud by nevládní organizace zapojil do tvorby zákonů včas, jak deklaruje programové prohlášení vlády,“ dodává Júlia Sokolovičová, ředitelka asociace ekologických organizací Zelený kruh. Otázkou je, zda bod o počtu ověřených podpisů schválí Evropská komise, se kterou bude ministr návrh novely zákona konzultovat. Je dost možné, že bude požadovat jeho odstranění.
Jako zklamání chápou zelené organizace postoj ministra Brabce k návrhu nové klimatické a energetické politiky EU. Podle nich nehájí zájmy ochrany životního prostředí ve vztahu k ministerstvu průmyslu. Naopak prý bez jakéhokoli odborného zdůvodnění prosazuje pouze nízký 35% cíl pro snížení emisí skleníkových plynů.
reklama
SFŽP poskytne 4,6 miliardy korun na tři projekty snižování emisí v průmyslu
Nová kampaň MŽP se zaměřuje na dopady klimatické změny
MŽP vyčlení 700 milionů korun na podporu energetických úspor veřejných budov