Co je tepelný ostrov Prahy a proč ho zkoumat?

Tepelný ostrov je oblast města, která je výrazně teplejší než okolí. Vzniká tím, že přirozený povrch (louka, les, pole) je nahrazen umělým (asfalt, beton, sklo), který mnohem více zadržuje teplo ze slunečního záření. Kvůli tomu se vzduch ve městě víc ohřívá. Vliv má i to, že srážková voda rychle z povrchu odteče do kanalizace, aniž by jej stihla ochladit. A v neposlední řadě má vliv i lidská činnost. Vytápění, klimatizace, doprava, průmysl, to vše produkuje teplo, které zvyšuje teplotu vzduchu ve městech.

Jak vypadá tepelný ostrov Prahy? Průměrný rozdíl v teplotě mezi centrem a okolím Prahy je 2,2 °C. Jde o údaj zjištěný za období 1961-2012, během roku kolísá. Rozdíl se projevuje hlavně v noci – v centru zůstává tepleji než na okrajích.

Co lze očekávat v budoucnu? Vzhledem k oteplování klimatu lze očekávat další nárůst intenzity tepelného ostrova Prahy a to hlavně v letní polovině roku. Nárůst počtu tropických dní (s maximy přes 30 °C) i nocí (minima nad 20 °C, v zimě pokles počtu ledových dní (s celodenními mrazy).

Existují nějaká opatření na snížení účinku tepelného ostrova? Je jich celá řada: zvyšování tepelné odrazivosti povrchů a budov, zvětšování podílu vegetačního krytu (zelené střechy, parky, uliční zeleň), snižování odtoku (otevřené vodní plochy, nádrže, méně nepropustných ploch), snižování antropogenních zdrojů tepla (klimatizace, průmyslové objekty, doprava), zvyšování podílu strukturálního a přírodního zastínění, struktura starých měst.

V Praze na projektu, který se omezení tepelného ostrova věnuje, spolupracují Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy, Katedra meteorologie a životního prostředí Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Český hydrometeorologický ústav. Na projektu spolupracují vědecké instituce a místní orgány  měst a regionů ve střední Evropě v Budapešti (Maďarsko), Lublani (Slovinsko), Modeně (Itálie), Padově (Itálie), Praze (Česká republika), Stuttgartu (Německo), Varšavě (Polsko) a Vídni (Rakousko). Tyto města se snaží o vyhodnocení možností zmírnění dopadů oteplování pomocí urbanistických řešení a dalšími strategiemi pro omezování oteplování centra.

PILOTNÍ OBLASTI ZKOUMÁNÍ V PRAZE:

Transformační území Holešovice – Bubny

Zkoumaná lokalita je typickým příkladem přestavbové plochy (brownfield) s předpokládanou změnou využití území a novou výstavbou doplňující okolní čtvrti Letná a Holešovice. Leží v blízkosti centra Prahy a ze severu i z jihu ji lemuje řeka Vltava.

Jižní část lokality zabírá z větší části kolejiště nádraží Praha-Bubny, v severní části území je dominantní nádraží Praha-Holešovice, obklopené fragmenty blokové zástavby a dočasnou panelárnou. Většina řešeného území je využívána dopravní infrastrukturou, zeleň je neuspořádaná a převážně špatně udržovaná.

Návrh území předpokládá jeho využití pro kompaktní blokovou zástavbu dle podkladové studie Praha Holešovice – Bubny, zpracované v letošním roce. Plochy kolejiště budou významným způsobem redukovány. Území má být členěno menšími parky a ulicemi se stromořadím.

Variantně bude ověřena změna zastřešení nově navrhovaných objektů. Oproti běžným plochým střechám bude alternativně prověřeno využití zelených střech na všech nově navrhovaných objektech, kde to jejich konstrukce dovolí. Zvažuje se i o variantním prověření odlišné struktury zástavby s větším parkem a o výpočtovém ověření jeho vlivu na efekt tepelného ostrova města ve zkoumané lokalitě.

Legerova ulice

Proměna ulice Legerova na městský bulvár. Na snímku je současný stav.

Po úpravách by mohla Legerova ulice vypadat jako tento bulvár.

Příklady zmírňování tepelného ostrova v dalších městech

Pěší zóna a zeleň přináší nový život do centra Ljubljany (Slovinsko)

Vodní plocha v centru Ljublaně snižuje teplotu okolí, slouží také k osvěžení lidí.

Uliční zeleň ve Štuttgartu

---

reklama

---