Sledování lišejníků z doby ledové

Přírodovědci a ochránci přírody v Brdech realizují neobvyklé sledování ubývajících lišejníků z doby ledové. Zajímá je, jak se lišejníky dokáží vypořádat se změnou klimatu. Dutohlávka horská je vzácný druh lišejníku, který aktuálně roste na méně než 20 lokalitách v ČR. Z 80 až 90 % svých nalezišť bohužel již vymizel. Avšak v době ledové možná patřil k vůbec nejhojnějším druhům lišejníků na našem území. S postupným oteplováním začal ze střední Evropy ubývat. Jeho populace se tak zachovaly jen na zvláštních místech, která dnes označujeme přívlastkem reliktní. Jsou to stanoviště, která člověk svou činností ovlivnil jen velmi málo. Není také překvapením, že se zpravidla jedná o stanoviště chladná. Dutohlávku horskou lze tedy považovat za typický příklad tzv. glaciálního reliktu.

A čemu je taková dutohlávka dobrá? Ve Skandinávii tvoří významnou součást potravy polárních sobů. Lidé ji také často využívají k dekorativním účelům, kdy její stélky zdobí např. věnce. Pro biology je významným modelovým lišejníkem, který nám odhaluje historii krajiny. Pro ochránce přírody se jedná o citlivý bioindikační druh, podle něhož například poznáme nejzachovalejší místa, která bychom měli přednostně chránit. V neposlední řadě, stejně jako další zástupci tzv. sobích dutohlávek, hraje významnou roli v globálním cyklu některých prvků (např. uhlíku).

Jednou z oblastí, kde se u nás dutohlávka horská ještě vyskytuje, jsou suťová pole v Brdech. Celkem je zde známo pět lokalit, na kterých roste. Nelze říci, že by se zde dutohlávce horské příliš dařilo (na rozdíl od některých šumavských lokalit). Na většině brdských lokalit je velmi vzácná a zřejmě zde nyní žije na hranici svých možností. Jak se jí tu daří a jaké podmínky jsou pro tento druh limitující se nyní snaží zjistit biologové z Přírodovědecké katedry UK a ochránci přírody ze spolku Bělozářka.

Na třech lokalitách v Brdech bylo zahájeno dlouhodobější sledování výskytu tohoto druhu. Bude trvat minimálně pět let, zřejmě mnohem déle. Každý rok bude lokalita výskytu vyfotografována a následně budou snímky vyhodnoceny pomocí speciálního počítačového programu. Tím se objasní přírůstek či úbytek populací. Na lokalitách budou umístěna také klimatická čidla, která zaznamenají teplotu a vlhkost. Výsledky měření budou porovnávány se záznamy z obdobného sledování dutohlávek horských na Šumavě, kde se jim daří zatím celkem dobře. Bude tak možné porovnat optimální podmínky s těmi hraničními a získat údaje pro její případnou záchranu. Kamenné sutě můžeme v rámci Brd považovat za jeden z přírodovědně nejcennějších biotopů. Sutím zde dominují právě lišejníky. Těch může na jediné brdské suti růst i více než sto druhů. Naopak třeba rostlin se v nehostinném balvanitém prostředí objevuje jenom několik.

Sledování dutohlávek v Brdech bylo finančně podpořeno v národním programu Českého svazu ochránců přírody Ochrana biodiverzity http://biodiverzita.csop.cz. Generálním partnerem tohoto programu jsou Lesy České republiky, s. p. Program je dále podporován Ministerstvem životního prostředí ČR, Nadačním fondem Veolia, společnostmi Billa a NET4GAS.

---

reklama

---