Velké, širé, rodné lány... Užijte si léto s Naší přírodou

Léto je v plném proudu, dovolenkujeme a odpočíváme (nebo bychom alespoň měli…) a je více času na čtení. A co jsme pro vás připravili do 4. letošní Naší přírody? Je toho zase spousta – třetí díl seriálu o všem, co nám roste na polích, něco o „lumpačení“ kukaček, s krtkem se zavrtáme pod zem, připomeneme něco poučení, jak se chovat – či spíše nechovat v přírodě a na výlet vás pozveme například k vyhlídkám na Labe, ke Strašovskému rybníku či do Krkonoš. Tak krásné letní čtení. Obsah čísla 4/21 Velké, širé, rodné lány III / Hana a Vladimír Motyčkovi
Pozor na „zlotřilé lumpajznice“! / Tomáš Grim
Jak přežívá jasoň dymnivkový v pohraniční oblasti lyžařského střediska v Javorníkách / Miroslav Kulfan
Život krtka se odehrává pod zemí / Jaromír Zumr
Nejkrásnější vyhlídky na Labe / Martin Janoška
Strašovský rybník / Martin Kohoutek
Mágia slovenských miest vol. 2 / Michal Hertlík
Krkonošské doly, jámy a kotle / Jan Vítek
Tůně u Hajské / Jan Moravec
Nejen víkendy na pomoc přírodě / Jan Moravec
Do přírody ohleduplně 3 / Tomáš Růžička
Fascinující roční období – podzim / Monika Tošenovská
Sparťanská výchova lysek a slípek / Alena Říhová
Jeřábi v polském národním parku Ujscie Warty / Jan Kusolits

Velké, širé, rodné lány 3

Již v mladší době kamenné, v době tzv. neolitické revoluce, kdy lidé zvolna opouštěli nomádský způsob života a usazovali se na místech vhodných pro pěstování rostlin, působily prvním zemědělcům značné problémy plevele. Dokonce takové, že v období žárového hospodaření, kdy se půda pro pěstování rostlin získávala vyklučením a vypálením původního porostu, museli zemědělci přibližně po 10–15 letech opustit svá zaplevelená políčka s vyčerpanou půdou a přestěhovat svou osadu na jiné místo. To se několikrát opakovalo, až se asi po půl století vrátili na původní stanoviště, kde půda mezitím zregenerovala, získala zpět svou úrodnost. Boj s plevelnými rostlinami tím však nekončil a vlastně pokračuje až do dnešních dnů.

Pozor na „zlotřilé lumpajznice“!

Tak už se nám zase množí případy nálezů mladých „kukaček“. Tedy ptačích mláďat všemožných druhů, které laikové mylně považují za mládě našeho jediného hnízdního parazita. Kukačka nápadností a snadnou rozpoznatelností svého hlasu vzbuzuje dojem všudypřítomnosti. Ale potkat kukaččí mládě je vzácná událost. Může to být i životní zážitek. Pokud si jej nenecháte pro sebe, můžete přispět k poznání jedinečného a tajemného života kukačky.

Nejkrásnější vyhlídky na Labe

Neopakovatelné pohledy na Labe z ptačí perspektivy se otevírají z mnoha skal a kopců v Českém středohoří a Děčínské vrchovině. Naše největší řeka tu opouští českou kotlinu a proráží si cestu napřič horskými masivy. Vytváří přitom úchvatné kaňonovité údolí Porta Bohemica, jež patří bez nadsázky k nejkrásnějším v Evropě. Nejhezčí z četných vyhlídek na kroutící se řeku vám přiblíží tento článek.

---

reklama

---