AFP: Devastace životního prostředí při ruské invazi na Ukrajině ovlivní generace
Ačkoliv jsou všechny konflikty pro životní prostředí škodlivé, v případě Ukrajiny to podle Weira platí obzvláště. Frontová linie je podle něj velmi dlouhá - táhne se stovky kilometrů - a boje se vlečou. Životní prostředí znečišťují vedle intenzivní dělostřelecké palby také časté útoky na energetickou infrastrukturu a obrovské množství trosek kvůli bombardování měst, uvedl šéf CEOBS.
Náklady škod způsobených touto válkou na životním prostředí byly v listopadu vyčísleny na 56 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu korun), upozornil Jaco Cilliers, zástupce Rozvojového programu OSN (UNDP) na Ukrajině. Rozsah tragédie je podle něj obrovský. Odborníci na životní prostředí přitom do velkých částí Ukrajiny nemají přístup - ať už proto, že je Rusové okupují, nebo proto, že jsou blízko frontové linie, poznamenala AFP. Vědci proto škody někdy odhadují například pomocí satelitních snímků nebo záběrů ze sociálních sítí.
Přesně určit nelze ani třeba počet zabitých delfínů v Černém moři, které se také stalo důležitým bojištěm. "Oficiálně registrujeme tisíc mrtvých delfínů," uvedl ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilec, podle něhož mnoho těchto zvířat bylo nalezeno na plážích, kde skončili dezorientovaní kvůli zvukům provázejícím vojenské aktivity. Odborníci ale uvádějí počet mrtvých delfínů v řádu desítek tisíc, dodal Strilec.
Vojenský konflikt podle něj zasáhl také téměř 30 procent ukrajinských lesů a přibližně 20 procent národních parků. Například na východě země, kde se teď odehrávají jedny z nejtěžších bojů, válka zcela zničila dubový les starý přes 300 let, upozornil Bohdan Vychor, šéf ukrajinské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF).
Boje mají na svědomí přibližně 150 milionů tun emisí, což je více, než vyprodukuje Belgie za rok, sdělila podle AFP na okraj klimatické konference COP28 náměstkyně ukrajinského ministra životního prostředí Viktorija Kirejevová. Ukrajinské úřady dále uvádějí, že zhruba 30 procent území Ukrajiny je, nebo by mohlo být, zaminováno, přičemž likvidace nevybuchlé munice může trvat desítky let.
O některých ničivých dopadech na životní prostředí média intenzivně informovala, což se týká například letošního zničení Kachovské přehrady na řece Dněpr, které způsobilo rozsáhlé a smrtící záplavy na jihu Ukrajiny. Jehor Hrynyk z Ukrajinské skupiny na ochranu přírody (UNCG) se ovšem obává, že konflikt může mít i méně viditelné dopady na přírodu, například by mohl přimět zemi k většímu využívání přírodních zdrojů jako je dřevo, aby se pokryly náklady na drahou válku.
reklama
Dále čtěte |
Jaderné výzvy a ignorování zkušenosti z Černobylu
Česká firma Dekonta plánuje na Ukrajině vyrábět mobilní úpravny vody
Záporožská jaderná elektrárna byla dnes ráno na pokraji blackoutu. OpětOnline diskuse
Všechny komentáře (3)
Radim Polášek
5.12.2023 13:14Na plochách zaplavených po zničení Kachovky bude charakterem spíš přírodní znečištění, které se po čase vyřeší zase přírodou. Na plochách, kde válka prošla rychle, bude mimo nějakého bodového znečištění daného třeba vyteklou cisternou ropných látek válečné znečištění v průměru malé a za nějaký rok se většina kontaminujících látek rozloží. podobně to bude v osídlených místech, kde bude třeba hlavně odklidit, případně zrecyklovat suť a odpadky ze zničených domů.
Válka na Ukrajině taky může přinést impulzy k nějakým netradičním řešením. Namátkou mě napadá využít krajinu s množstvím zákopů a krytů k vytvoření nějakých přírodních biotopů nebo vyvinout či zdokonalit recyklační linky na rychlé třídění městských sutí nebo (po odminování) vyvinout třídicí linky na oddělování kovových střepin z munice ze svrchní vrstvy půdy na polích nebo vyvinout nějaký rychlý zemní radar na nalézání objektů s odlišnou hustotou v půdě do aspoň dvou metrů hloubky - na nalézání nevybuchlých střel, raket a podobně zarytých do země atd atd.
