AFP: Kvůli stoupající hladině moří hrozí zánik pobřežního města v Senegalu

Pobřeží města Bargny.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Peter A Harrison / Flickr

Poslední srpnové záplavy nechaly viditelné stopy na obydlí 67leté Diengové, které stojí přímo na pobřeží. Jednu část domu odnesla voda, ačkoliv jej žena zajistila hrázemi v podobě pneumatik a pytlů s pískem. Moře neušetřilo ani plot a zvědavým pohledům kolemjdoucích je tak vystaven na odiv malý dvorek vydlážděný mušlemi a zchátralý dům, kde se členové rodiny sešli na čaj.

Obyvatelných je už jen několik vlhkých místností. V nich se teď mačká celá rodina. Některé děti Diengové však už domov opustily; z deseti potomků zůstali čtyři.

Voda v Bargny odnesla asi 30 domů a spousta rodin se ocitla bez střechy nad hlavou. "V noci nemůžu spát. Mám strach, že přijde další vlna a odnese si vše s sebou. Nemám ale kam jinam jít," říká Diengová, která tam bydlí už od narození. Doufá, že vláda přijde brzy s nějakým řešením.

Podle senegalského ministerstva životního prostředí ztrácí západoafrická země každoročně 0,5 až dva metry pobřeží. Mezi hlavní příčiny patří stoupání hladin moří, pobřežní eroze, ale také těžení písku z pláží a nadměrná výstavba na pobřeží.

Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) už dlouho varuje před stoupající hladinou oceánů zapříčiněnou globálním oteplováním, která ohrožuje pobřežní obyvatele. V Senegalu přitom bydlí více než polovina lidí na pobřeží. Kvůli změně klimatu bude záplav a erozí přibývat.

V Bargny, kde žije asi 70 000 lidí, už zmizelo 60 metrů pobřeží, říkají tamní obyvatelé. Problémy podle nich trvají už od počátku 80. let minulého století, v posledních letech se ale situace výrazně zhoršila.

"Dříve tu stával hřbitov, mešity a také dětská hřiště. Vše ale vzala voda," vzpomíná s lítostí Diengová a ukazuje na místa, kde teď plují barevné bárky, a kde dřív byla nádherná pláž posetá stromy. To vše je teď pryč.

Jen nedaleko od domu Diengové opravuje malou hráz před svým obydlím 63letý důchodce Ibrahima Diouf. Několik dětí mu v tom pomáhá. "Žili tady už prarodiče, žije tu matka. Proč bych odcházel a kam? V Bargny už není žádná půda. Opravím to tolikrát, kolikrát bude třeba," říká Diouf.

Kdysi bylo Bargny rybářské město, dnes je z něj průmyslová část neustále se rozrůstajícího Dakaru. Nachází se zde jedna z největších cementáren v západní Africe a uhelná elektrárna. Míra znečištění se v důsledku toho zvýšila.

Možná i kvůli tomu trpí Bargny nedostatkem ryb. Těžké podmínky a mizivé vyhlídky nutí mladé lidi odejít za vidinou lepšího života do Evropy.

Mamadou Seck, který v Bargny bydlí, vysvětluje, že město má už i vlastní zkratku AIBD - v odkazu na mezinárodní letiště Blaise-Diagne v Dakaru a na masový odchod tolika lidí.

Podle Médoune Ndoyeho, člena místní ekologické asociace, musí senegalská vláda neprodleně podniknout záchranné kroky v podobě vybudování vlnolamů a výsadby kaktusů, palem a dalších stromů a rostlin, které by obnovily ekosystém. Bez toho a jiných opatření se stane z města za pár let jen pouhá vzpomínka.