https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/afp-kvuli-stoupajici-hladine-mori-hrozi-zanik-pobrezniho-mesta-v-senegalu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

AFP: Kvůli stoupající hladině moří hrozí zánik pobřežního města v Senegalu

30.10.2024 12:05 | Bargny (Senegal) (ČTK)
Pobřeží města Bargny.
Pobřeží města Bargny.
Ndeye Yacine Diengová se zoufale dívá na svůj dům. Kdysi musel působit útulně a prostorně, teď je z něj ruina. Mohou za to neustálé příboje, které ničí rybářskou čtvrť ve městě Bargny nedaleko hlavního senegalského města Dakar. Napsala o tom agentura AFP.
 
Zaplavené budovy, popraskané zdi, poškozené střechy, díry zející všude, kam až oko dohlédne - Bargny patří k nejohroženějším místům v Senegalu v důsledku stoupání mořské hladiny. Pobřežní eroze narušuje terén a spánek obyvatel vesnice, kteří každou noc usínají s obavami o budoucnost místa, kde prožili většinu svého života.

Poslední srpnové záplavy nechaly viditelné stopy na obydlí 67leté Diengové, které stojí přímo na pobřeží. Jednu část domu odnesla voda, ačkoliv jej žena zajistila hrázemi v podobě pneumatik a pytlů s pískem. Moře neušetřilo ani plot a zvědavým pohledům kolemjdoucích je tak vystaven na odiv malý dvorek vydlážděný mušlemi a zchátralý dům, kde se členové rodiny sešli na čaj.

Obyvatelných je už jen několik vlhkých místností. V nich se teď mačká celá rodina. Některé děti Diengové však už domov opustily; z deseti potomků zůstali čtyři.

Voda v Bargny odnesla asi 30 domů a spousta rodin se ocitla bez střechy nad hlavou. "V noci nemůžu spát. Mám strach, že přijde další vlna a odnese si vše s sebou. Nemám ale kam jinam jít," říká Diengová, která tam bydlí už od narození. Doufá, že vláda přijde brzy s nějakým řešením.

Podle senegalského ministerstva životního prostředí ztrácí západoafrická země každoročně 0,5 až dva metry pobřeží. Mezi hlavní příčiny patří stoupání hladin moří, pobřežní eroze, ale také těžení písku z pláží a nadměrná výstavba na pobřeží.

Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) už dlouho varuje před stoupající hladinou oceánů zapříčiněnou globálním oteplováním, která ohrožuje pobřežní obyvatele. V Senegalu přitom bydlí více než polovina lidí na pobřeží. Kvůli změně klimatu bude záplav a erozí přibývat.

V Bargny, kde žije asi 70 000 lidí, už zmizelo 60 metrů pobřeží, říkají tamní obyvatelé. Problémy podle nich trvají už od počátku 80. let minulého století, v posledních letech se ale situace výrazně zhoršila.

"Dříve tu stával hřbitov, mešity a také dětská hřiště. Vše ale vzala voda," vzpomíná s lítostí Diengová a ukazuje na místa, kde teď plují barevné bárky, a kde dřív byla nádherná pláž posetá stromy. To vše je teď pryč.

Jen nedaleko od domu Diengové opravuje malou hráz před svým obydlím 63letý důchodce Ibrahima Diouf. Několik dětí mu v tom pomáhá. "Žili tady už prarodiče, žije tu matka. Proč bych odcházel a kam? V Bargny už není žádná půda. Opravím to tolikrát, kolikrát bude třeba," říká Diouf.

Kdysi bylo Bargny rybářské město, dnes je z něj průmyslová část neustále se rozrůstajícího Dakaru. Nachází se zde jedna z největších cementáren v západní Africe a uhelná elektrárna. Míra znečištění se v důsledku toho zvýšila.

Možná i kvůli tomu trpí Bargny nedostatkem ryb. Těžké podmínky a mizivé vyhlídky nutí mladé lidi odejít za vidinou lepšího života do Evropy.

Mamadou Seck, který v Bargny bydlí, vysvětluje, že město má už i vlastní zkratku AIBD - v odkazu na mezinárodní letiště Blaise-Diagne v Dakaru a na masový odchod tolika lidí.

Podle Médoune Ndoyeho, člena místní ekologické asociace, musí senegalská vláda neprodleně podniknout záchranné kroky v podobě vybudování vlnolamů a výsadby kaktusů, palem a dalších stromů a rostlin, které by obnovily ekosystém. Bez toho a jiných opatření se stane z města za pár let jen pouhá vzpomínka.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Martin Černý

30.10.2024 12:30
Podle toho, co modeluje NASA na základe IPPC scénářů, tam (na Senegalském pobřeží) se hladina oceánu zvedne (počítáno od baseline 1990 do roku 2040) tak o 15-20 cm, takže paní Yacine Diengová může být z hlediská tání ledovců v klidu, a má i dost času si ten dům přesunout / o dvě cihly zvednout. To, že jí tam dům ohrožují přívalové srážky, je věc jiná a dokumentuje to s oteplováním jsoucí vyšší úhrny srážek v subsaharské Sahaře (což taky vychází v modelech IPCC). Až se naučí s tou sladkou vodou v Senegalu pracovat (akumulace, zavlažování atd), tak budou happy víc něž teď. Odkaz na simulace/projekce hladiny oceánu zde https://sealevel.nasa.gov/ipcc-ar6-sea-level-projection-tool?psmsl_id=1816&data_layer=warming
Odpovědět

Viktor Šedivý

30.10.2024 15:43
Další vyděračský článek - vidíš, sytý Evropane, Ndeye Yacine Diengová trpí kvůli tomu, že ty se vozíš autem.

Houby, i kdyby vzestup hladiny oceánů byl jen a pouze kvůli změnám CO2 v atmosféře, tak jakékoli odříkání Evropanů nebude na senegalském pobřeží vůbec měřitelné.

Mají ty domy na špatném místě. Eroze hlodá od těch dob, co začala šplouchat voda v prvních mořích.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist