https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/afp-najin-a-fatu-jsou-posledni-zastupci-nosorozcu-bilych-severnich-na-svete
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

AFP: Nájin a Fatu jsou poslední zástupci nosorožců bílých severních na světě

23.2.2025 17:43 | OL PEJETA (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Stejskal / Zoo Dvůr Králové
Nájin je v těchto dnech úplně sama, její vzpurná dcera dává přednost nejlepší kamarádce. Takový je úděl mnoha rodičů, ale matka nosorožců má pádný důvod, proč chce mít své dítě blízko sebe: jsou posledními příslušníky svého druhu, kteří na Zemi zbyli. Severní bílí nosorožci jsou od smrti Sudána, posledního samce tohoto poddruhu a otce Nájin a dědečka Fatu, v březnu 2018 považováni za technicky vyhynulé. Začátkem února se agentura AFP setkala s oběma samicemi v jejich výběhu v keňské rezervaci Ol Pejeta, která je pod 24hodinovým dohledem.
 
Samec Sudán, který patřil Safari Parku ve Dvoře Králové nad Labem, byl v roce 2018 v přibližně 45 letech utracen kvůli výraznému zhoršení zdravotního stavu. Sudána s dalšími pěti nosorožci získal z odchytu v jižním Sudánu pro dvorskou zoo v roce 1975 někdejší ředitel zahrady Josef Vágner. Tehdejší skupinu tvořili dva samci a čtyři samice.

Nájin i Fatu, které také patří zoo ve Dvoře Králové, se narodily v ČR. Do rezervace byly převezeny i s dalším samcem Sunim s cílem záchrany druhu v roce 2009. Suni uhynul stářím o pět let později.

Matka má v důsledku dlouhého pobytu v zajetí problémy s koleny a roh jí padá dopředu. Je také náchylná k záchvatům plynatosti. Ve věku 35 let se očekává, že bude žít ještě pět až deset let. "Začínám si dělat starosti," přiznal agentuře AFP Zacharia Mutai, který má na starosti péči o oba nosorožce, s nimiž tráví 12 hodin denně.

"Mají různé povahy, stejně jako lidé," dodal a přiznal, že Nájin, která je vždy velmi klidná, je jeho "oblíbenkyně".

Nosorožci jsou pod neustálým dohledem, zejména ze strážní věže, obklopené ozbrojenými strážci a vycvičenými psy, kteří odrazují pytláky. Zacharia Mutai zdůrazňuje, že v Ol Pejetě se již sedm let nepytlačí.

Jedinými vetřelci ve výběhu je několik antilop, které přeskočily plot, a několik potulujících se prasat bradavičnatých.

Fatu se narodila v roce 2000. Když přišla do Ol Pejety, byla mnohem mladší a divočinu si užívala víc než její matka. Fatu tráví většinu času s Tawu, divokou samicí jižního bílého nosorožce, která byla do rezervace přivezena, aby jí ukázala, jak se chová nosorožec, který se nenarodil v zoo.

Nosorožci jižní bílí, poddruh blízce příbuzný Fatu, byli v 19. století blízko vyhynutí, ale díky intenzivním ochranářským programům jich nyní žije více než 15 000. Oba poddruhy jsou si podobné - oba jsou šedé, nikoli bílé -, ale severní nosorožci jsou menší, mají chlupatější uši a o něco delší ocasy.

Fatu, které bude v červnu 25 let, byla zpočátku mírná. Nyní je "trochu nevrlá" a "chová se trochu jako lidský teenager", říká Mutai. Někdy se pokouší bojovat s Nájin a nutí strážce, aby jí uřízli roh, aby matce neublížila.

Na jejích bedrech možná leží i osud jejího druhu. Fatu se již pokoušela pářit, ale problém s dělohou jí zabránil v rozmnožování. Na rozdíl od své matky má však stále životaschopná vajíčka, která se vědci z projektu BioRescue pokoušejí oplodnit spermiemi uhynulých samců. Při každém odběru jejích vajíček musí být divoký savec kompletně uspán.

Stalo se tak již více než dvacetkrát, což z ní pravděpodobně dělá nejvíce uspávaného nosorožce v historii, ale Fatu zůstává v perfektním zdravotním stavu, říká koordinátor projektu BioRescue Jan Stejskal.

Letos chtějí vědci poprvé implantovat embrya severního bílého nosorožce do náhradní matky - jižního bílého nosorožce. V případě úspěchu by Fatu a Nájin čekal nový úkol: naučit mládě chovat se jako severní bílý nosorožec, než jejich zvyky zmizí.

Je to "obrovská zodpovědnost", uzavírá Mutai. A pak dodá: "Myslím, že se nám to podaří."


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.2.2025 08:09
To je smutné čtení, byť poněkud v rozporu s mantrou, že "predátor si svou kořist nevyhubí". Snad se vědcům bude dařit zrealizovat další kroky k záchraně tohoto druhu.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist