https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/analyza-agrovoltaika-zvysuje-vynosy-plodin-az-o-16-procent-prinasi-vyssi-zisky
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Analýza: Agrovoltaika zvyšuje výnosy plodin až o 16 procent, přináší vyšší zisky

29.8.2024 12:41 (ČTK)
V agrovoltaice jsou solární panely instalovány na zemědělské plochy nad zemí, takže pod nimi mohou růst plodiny či se pást zvířata. Panely rostliny zároveň chrání před příliš silným letním sluncem, krupobitím, nebo neočekávanými mrazíky, které mohou úrodu ohrozit, řekl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
V agrovoltaice jsou solární panely instalovány na zemědělské plochy nad zemí, takže pod nimi mohou růst plodiny či se pást zvířata. Panely rostliny zároveň chrání před příliš silným letním sluncem, krupobitím, nebo neočekávanými mrazíky, které mohou úrodu ohrozit, řekl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Využití agrovoltaiky může zvýšit výnosy plodin až o 16 procent a navýšit zemědělcům zisky za hektar pěstované pšenice zhruba o 1268 eur (asi 31 744 korun), vyplývá z analýzy think-tanku Ember, kterou má ČTK k dispozici. Agrovoltaika podle ní umožňuje farmářům získat další zdroj příjmů z prodeje elektřiny a zároveň zachovat půdu pro zemědělské účely.
 
"Studie ukazuje, že agrovoltaika může výrazně přispět k zvýšení výnosů plodin a současně posílit výrobu obnovitelné energie, což je klíčové pro udržitelný rozvoj zemědělství i energetiky," uvedl v reakci na analýzu mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

V agrovoltaice jsou solární panely instalovány třeba na zemědělské plochy nad zemí, takže pod nimi mohou růst plodiny či se pást zvířata. Agrovoltaika nad plodinami je podle analýzy vhodná pro jablka, meruňky, špenát, okurky, rajčata nebo například maliny. Při pěstování zmíněných plodin pod panely jsou výnosy vyšší až o 16 procent a zároveň vyrábí 63 procent elektřiny, kterou by poskytla tradiční solární elektrárna. Pro energetickou spotřebu zemědělství by přitom podle analýzy stačilo využít pouze devět procent potenciálu agrovoltaiky.

Panely rostliny zároveň chrání před příliš silným letním sluncem, krupobitím, nebo neočekávanými mrazíky, které mohou úrodu ohrozit, řekl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Pšenice, ječmen nebo oves jsou na zastínění citlivější, využití panelů mezi plodinami může i při udržení velkých vzdáleností mezi řádky způsobit podle odborníků ztráty na úrodě do 20 procent. Analýza společnosti Ember tvrdí, že prodej elektřiny ze solárních panelů nicméně případné ztráty na úrodě kompenzuje. Příjmy z kombinovaného prodeje elektřiny a pšenice mohou být až dvanáctkrát vyšší než při pěstování samotné pšenice, uvádí.

Výroba elektřiny z agrovoltaiky by v České republice, Maďarsku, Polsku a na Slovensku mohla dosáhnout 191 terawatthodin (TWh) elektřiny ročně, což je podle společnosti desetkrát více než roční spotřeba elektřiny pro zemědělství a potravinářství v regionu. Zemědělci by tak mohli přebytečnou elektřinu prodávat i do národních sítí.

"Agrovoltaika přináší zemědělcům výhody energetické transformace, ale je naléhavě zapotřebí regulace, která by zemědělcům pomohla experimentovat s novými obchodními modely," uvedl jeden z autorů analýzy Pawel Czyzak.

V současnosti je agrovoltaika v ČR zakotvena novelou zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která umožňuje kombinované využití zemědělské půdy a elektřiny bez nutnosti vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu. Konkrétní podmínky pro instalaci stanoví připravovaná vyhláška.

“V Česku máme jeden z nejlepších zákonů pro agrovoltaikou v Evropě, který vzešel z úzké spolupráce státu se sektorem a zemědělci. Plný potenciál však bude využit teprve, když se umožní instalace vertikálních panelů, s čím vláda počítá až v pozdějších krocích, podle nás ale není důvod čekat," dodal Jiří Bím, vedoucí sekce agrovoltaiky v Solární asociaci.

Ember je nezávislý klimatický think-tank, jehož cílem je urychlit celosvětový přechod na čistou energii. Součástí práce společnosti je zveřejňování dat o energetice či modelování možností transformace energetiky v různých částech světa.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

29.8.2024 14:31
Jistě je to dobrá možnost! Nechť se tedy zavede spravedlivé prostředí v němž je důsledně zpoplatněn veškerý fosilní uhlík a za elektřinu se důsledně platí spotové ceny. Ať si pak agrofotovoltaika vybojuje své místo na slunci a naplní slova studie.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.9.2024 09:43 Reaguje na Jiří Svoboda
A jak si to zpoplatnění reálně představujete?
Nejen EU na to vymyslela emisní povolenky, dejte něco lepšího a hlavně celosvětového.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

29.8.2024 14:45
Každý, kdo si zastřeší kus pozemku (třeba jako stání pro auto) ví, že auto je proti krupobití chráněno, ale neroste tam ani tráva. Ani když to bude zalévat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.8.2024 20:14 Reaguje na Richard Vacek
To není zastřešení.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.8.2024 08:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Zastřešení to není, ale je to zastínění a nerovnoměrně se
rozloží po pozemku srážky. Místy bude pod panelem sucho
a mimo něho přemokřeno. Hlavním problémem bude ale sníh,
který po nasněžení časem sjede z výšky ve formě laviny a
může dolámat ty keře pod panely. Je mi však jasné jedno
a to, že tu nejde už o zemědělství, ale o energetiku a
veřejnost přijme lépe agrovoltaiku, než dosavadní solární elektrárny na zemědělské půdě. Je to majstrštych, jak oblbovat občany a umožnit solární byznys na polích.
Beru krajiny s přebytkem slunečního záření, ale u nás ty
rostliny toho slunce moc nemají mimo nějaké výjimky. No
a je mi jasné, že po čase se tam nemusí ani nic pěstovat,
ale panely už tam zůstanou a o to solárníkům jde.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.9.2024 09:35 Reaguje na Břetislav Machaček
Vy prostě všude vidíte podvod, šmé, tunel, křivárnu a všivárnu. Vy jste se takhle choval celý život, že z toho podezíráte zcela pořád všechny ostatní?
"Plný potenciál však bude využit teprve, když se umožní instalace vertikálních panelů," to znamená, že nezaberou prakticky žádnou plochu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.8.2024 15:54
Maliny, rybíz angrešt, no to asi ano, a další lesní plodiny. Ostatní nevěřím.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

29.8.2024 16:15 Reaguje na Slavomil Vinkler
ono i maliny, rybíz, angrešt potřebují taky slunce aby dozráli.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.8.2024 16:18 Reaguje na Jaroslav Řezáč
No, polostín mají raději než úpal.
Odpovědět

Viktor Šedivý

30.8.2024 18:03 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ovšem FV panel, ten nevytvoří toulavý stín.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.8.2024 15:56
Mohou panely topit při přízemním mrazíku?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

29.8.2024 16:14 Reaguje na Slavomil Vinkler
to těžko. Fyzikálně se chová stejně jako cokoliv jiného.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.8.2024 16:18 Reaguje na Jaroslav Řezáč
To byla řečnická otázka.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

29.8.2024 17:45 Reaguje na Slavomil Vinkler
Protože jsou černé, tak vyzařují víc tepla a za tmy jsou tak chladnější než světlé předměty.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.8.2024 09:03 Reaguje na Richard Vacek
To není pravda. V oblasti tepelného vyzařování jsou skoro všechny předměty "černé", kromě lesklých kovových povrchů.
Odpovědět

Viktor Šedivý

30.8.2024 18:05
Jak hezky se historie opakuje.
Už asi bude málo pamětníků, jak sovětští lidé pěstovali kukuřici bez tepla (za polárním kruhem). My budeme mít plodiny pěstované bez světla.

A kdo tvrdí, že fotosyntéza potřebuje světlo, ten je agent Kremlu, fosilní vykopávka a flastenec.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.9.2024 09:38 Reaguje na Viktor Šedivý
Proč si nepřečtěte ten článek, na který reagujete? Je to tam vysvětleno.
Odpovědět
ZW

Zdenek Wenzel

1.9.2024 16:00
Soudruzi Svobodo, Vacku, Macháčku a Vinklere.
Vaše názory na Agrovoltaiku jsou směšné a trapné.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

1.9.2024 18:23 Reaguje na Zdenek Wenzel
A což takhle místo toho vašeho konstatování, trochu argumentů, v čem spočívá směšnost a trapnost názorů těch jmenovaných - byste nám zde nesdělil?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.9.2024 09:41 Reaguje na Zdenek Wenzel
Nejen na argovoltaiku, prakticky i na vše ostatní.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist