Analýza: Agrovoltaika zvyšuje výnosy plodin až o 16 procent, přináší vyšší zisky

Využití agrovoltaiky může zvýšit výnosy plodin až o 16 procent a navýšit zemědělcům zisky za hektar pěstované pšenice zhruba o 1268 eur (asi 31 744 korun), vyplývá z analýzy think-tanku Ember, kterou má ČTK k dispozici. Agrovoltaika podle ní umožňuje farmářům získat další zdroj příjmů z prodeje elektřiny a zároveň zachovat půdu pro zemědělské účely. "Studie ukazuje, že agrovoltaika může výrazně přispět k zvýšení výnosů plodin a současně posílit výrobu obnovitelné energie, což je klíčové pro udržitelný rozvoj zemědělství i energetiky," uvedl v reakci na analýzu mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

V agrovoltaice jsou solární panely instalovány třeba na zemědělské plochy nad zemí, takže pod nimi mohou růst plodiny či se pást zvířata. Agrovoltaika nad plodinami je podle analýzy vhodná pro jablka, meruňky, špenát, okurky, rajčata nebo například maliny. Při pěstování zmíněných plodin pod panely jsou výnosy vyšší až o 16 procent a zároveň vyrábí 63 procent elektřiny, kterou by poskytla tradiční solární elektrárna. Pro energetickou spotřebu zemědělství by přitom podle analýzy stačilo využít pouze devět procent potenciálu agrovoltaiky.

Panely rostliny zároveň chrání před příliš silným letním sluncem, krupobitím, nebo neočekávanými mrazíky, které mohou úrodu ohrozit, řekl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Pšenice, ječmen nebo oves jsou na zastínění citlivější, využití panelů mezi plodinami může i při udržení velkých vzdáleností mezi řádky způsobit podle odborníků ztráty na úrodě do 20 procent. Analýza společnosti Ember tvrdí, že prodej elektřiny ze solárních panelů nicméně případné ztráty na úrodě kompenzuje. Příjmy z kombinovaného prodeje elektřiny a pšenice mohou být až dvanáctkrát vyšší než při pěstování samotné pšenice, uvádí.

Výroba elektřiny z agrovoltaiky by v České republice, Maďarsku, Polsku a na Slovensku mohla dosáhnout 191 terawatthodin (TWh) elektřiny ročně, což je podle společnosti desetkrát více než roční spotřeba elektřiny pro zemědělství a potravinářství v regionu. Zemědělci by tak mohli přebytečnou elektřinu prodávat i do národních sítí.

"Agrovoltaika přináší zemědělcům výhody energetické transformace, ale je naléhavě zapotřebí regulace, která by zemědělcům pomohla experimentovat s novými obchodními modely," uvedl jeden z autorů analýzy Pawel Czyzak.

V současnosti je agrovoltaika v ČR zakotvena novelou zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která umožňuje kombinované využití zemědělské půdy a elektřiny bez nutnosti vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu. Konkrétní podmínky pro instalaci stanoví připravovaná vyhláška.

“V Česku máme jeden z nejlepších zákonů pro agrovoltaikou v Evropě, který vzešel z úzké spolupráce státu se sektorem a zemědělci. Plný potenciál však bude využit teprve, když se umožní instalace vertikálních panelů, s čím vláda počítá až v pozdějších krocích, podle nás ale není důvod čekat," dodal Jiří Bím, vedoucí sekce agrovoltaiky v Solární asociaci.

Ember je nezávislý klimatický think-tank, jehož cílem je urychlit celosvětový přechod na čistou energii. Součástí práce společnosti je zveřejňování dat o energetice či modelování možností transformace energetiky v různých částech světa.

---

reklama

---