České zemědělství je o krok blíž k energetické revoluci: poslanci schválili uzákonění agrovoltaiky
„Extrémní projevy počasí jsou s postupující klimatickou změnou stále častější. Kromě ochrany plodin před nepřízni počasí pak agrovoltaika představuje pro zemědělce zajímavý způsob snížení nákladů na energie a posílení energetické soběstačnosti, protože souběh energetické a zemědělské produkce jim umožní pokrýt část vlastních energetických potřeb,“ říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Dvojí využití půdy pro zemědělství a fotovoltaiku je využíváno v řadě zemí EU, v USA i v Číně. Agrivoltaika navíc pomáhá i bojovat se samotnou změnou klimatu, jejíž projevy budou stále častěji ohrožovat úrodu českých farmářů, sadařů, zelinářů nebo vinařů. Instalace fotovoltaických panelů v jinak nevyužitelném prostoru kolem zemědělských plodin má totiž velký potenciál v produkci bezemisní energie. Pro představu, využití pouhého 0,5 % zemědělské půdy v Česku k souběžné produkci solární energie a zemědělských plodin by podle odhadů Svazu moderní energetiky vedlo k výrobě zhruba 15 terawatthodin čisté energie ročně.
Kromě příležitosti pro zemědělce otevírá agrovoltaika i obecně dveře šetrné výstavbě pozemních solárních elektráren. „Chceme-li skutečně dekarbonizovat českou ekonomiku a připravit se na elektrifikaci odvětví jako jsou mobilita či třeba ocelářství, budeme muset stavět velké solární a větrné parky. Agrovoltaika umožňuje alespoň část těchto výroben stavět na půdě tak, aby pod nebo mezi panely probíhala zemědělská činnost,“ říká ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Abychom v Česku mohli agrovoltaiku využít skutečně efektivně bude však zapotřebí povolit i výstavbu vertikálních panelů, které jsou v zahraničí velice rozšířené, avšak česká legislativa s nimi prozatím bohužel nepočítá.
„Agrovoltaika je velmi efektivní nástroj moderního zemědělství i moderní energetiky. S pokračující klimatickou změnou roste její důležitost. Viděli jsme v Evropě velké množství agrovoltaických projektů, které již dnes pomáhají zemědělcům vytvořit lepší podmínky pro pěstování plodin. Jsme moc rádi, že bude agrovoltaika nyní uzákoněna v České republice, která se tím zařadí po bok Francie, první země s regulérní legislativou. Agrovoltaické systémy umožňují zvýšit efektivitu využití dané plochy, dokážeme díky ní ochránit zemědělské plodiny a vyrábět elektřinu ze slunce,“ říká Jiří Bím, vedoucí sekce agrovoltaiky v Solární asociaci.
„Agrovoltaika je jednou z velmi perspektivních oblastí nové energetiky, která se rychle a velmi dobře osvědčuje. Dokáže řešit energetické i environmentální výzvy, proto je dobrou zprávou, že čeští zákonodárci schválili novelu, která otevírá cestu k jejímu masivnějšímu rozvoji. Skupina SOLEK má zkušenosti s touto technologií ze zahraničí, připravujeme projekty například ve Francii a zajímavý potenciál vidíme i v českých podmínkách. Agrovoltaika pomáhá ekonomicky zemědělským regionům a zároveň snižuje naši závislost na fosilních palivech,” uvedl Zdeněk Sobotka, majitel společnosti SOLEK Holding, která podniká v oblasti obnovitelných zdrojů v Evropě a Latinské Americe.
„Agrovoltaika představuje příležitost pro hledání rovnocenného vztahu mezi moderní energetikou a tradičním zemědělstvím. Ačkoliv by se mohlo zdát, že jsou to od sebe velmi vzdálené světy, mají si rozhodně co nabídnout a věřím, že hned poté, co novela vstoupí v platnost, řada hospodářů začne vedle zemědělských plodin sklízet i levnou a bezuhlíkovou energii vyrobenou přímo v areálech svých farem. Novela v neposlední řadě znamená i velkou příležitost pro české výrobce konstrukci pro ukotvení solárních panelů. Evropský trh momentálně konstrukcemi zásobuje hlavně Polsko a Čína, a česká verze agrovoltaiky nyní pomůže Evropě ukázat i kvalitu a inovativnost českých výrobců,“ říká Tomáš Brýdl, společník firmy Bragen, která patří mezi pilotní společnosti zabývající se přípravou na agrivoltaiku v Česku. Bragen již dnes provozuje testovací instalaci u Litomyšle.
Celoevropský potenciál pro výrobu elektřiny v zemědělství je navíc obrovský. Podle propočtů vědců z univerzity v dánském Aarhusu by evropské agrivoltaické instalace mohly mít výkon až 51 terawatt a vyrobit 71 500 terawatthodin energie ročně.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (10)
Karel Zvářal
3.5.2024 17:50Toto by mohlo a mělo být řádně rozvedeno, jinak to lze považovat za blábol, který má zamotat šišku aktivistům. Nic proti solárům v poušti či ve městech. Dokud nebudou panely tak vysoko, aby pod nimi mohla projet mechanizace, budou to jen propagandistické materiály biznismenů. Nebo ve výši stávajích projektů (nízko nad zemí), ale leda snad pro bylinkáře a pod. živnosti. Stěží pro masové rozšíření, byť AI dovede vytvořit poutavá ilustrační fota.
Prioritou státu by měla být ochrana půdy a rozvoj jádra.
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
6.5.2024 08:06 Reaguje na smějící se bestieMilan Milan
3.5.2024 20:44Slavomil Vinkler
4.5.2024 06:52 Reaguje na Milan MilanBřetislav Machaček
4.5.2024 19:18 Reaguje na Slavomil Vinklertak. To mají prosperovat ve stínu a zavlažovány budou pouze
v místě okapu a pod zbytkem panelu bude sucho?
Agrovoltaika je obezlička, jak zlegalizovat zastavění polí
fotovoltaikou, která bude zisková a na zemědělské produkci
nebude záležet. Klidně může uschnout, nebo být zaorána,
protože základem bude zisk z výroby elektřiny. Takže se
tam nakonec ani nemusí orat a postřikovat mimo postřiků
proti jakékoliv vegetaci.