https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/analyza-vetsina-dospelych-jehlicnanu-v-ceskych-lesich-je-ve-spatnem-stavu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Analýza: Většina dospělých jehličnanů v českých lesích je ve špatném stavu

22.6.2022 02:09 | PRAHA (ČTK)
Smrkový les
Smrkový les
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Přes 71 procent jehličnatých stromů v českých lesích minulý rok trpělo výrazným úbytkem jehličí, proti zdravému stavu jim chybí 26 až 60 procent jehličí. Více než sedmi procentům jehličnanů chybělo více než 60 procent jehličí. Zhruba 18 procentům stromů chybělo 11 až 25 procent jehličí a zcela zdravá byla dvě procenta jehličnanů. Vyplývá to z monitoringu Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) a analýzy projektu Česko v datech. Vědci míru ztráty jehličí nebo listí využívají jako ukazatel zdravotního stavu stromů.
 

Ústav vyhodnocuje míru takzvané defoliace, tedy úbytku jehličí nebo listí, na reprezentativním vzorku více 10.000 dospělých stromů, tedy stromů starších 59 let. Podle míry ztráty se rozdělují do čtyř kategorií. V českých lesích stále převládají jehličnaté stromy, podle dat ministerstva zemědělství v roce 2020 zabíraly přes 70 procent plochy lesů.

Listnaté stromy jsou podle monitoringu výrazně zdravější. Zhruba polovina stromů spadala do kategorie, kterým chybělo 11 až 25 procent listí a 26 až 60 procent listí chybělo zhruba třetině stromů. Téměř 13 procent listnatých stromů spadalo do kategorie, které chybělo méně než 11 procent listí a jsou považovány za zcela zdravé.

Podle vědců za špatný zdravotní stav stromů může hlavně sucho, kůrovcová kalamita a znečištění ovzduší. V českých lesích je početně nejvíce zastoupenou dřevinou smrk, který roste na téměř polovině plochy lesů. Petr Fabiánek z VÚHLM upozornil na to, že od od roku 2009 se smrky postupně zotavovaly, ale v roce 2015 přišla změna k horšímu hlavně kvůli kůrovci, který se rozšířil na celé území ČR i do poloh s nadmořskou výškou přes 900 metrů.

Podle monitoringu loni přes 60 procent smrků spadalo do kategorie stromů, kterým chybí 26 až 60 procent jehličí. Aktuální situace může být i horší, než ukazují data. "Uváděné hodnoty silně poškozených stromů nemusí odpovídat skutečné výši. V intervalu mezi pravidelným každoročním hodnocením totiž často dojde k odtěžení těchto stromů. Nemohou tak být zahrnuty do hodnocení," dodal Fabiánek.

V ČR se podle Českého statistického úřadu loni vykácelo přes 30 milionů metrů krychlových dřeva a přes 86 procent vytěžených stromů bylo zasaženo kůrovcem. Na České zemědělské univerzitě vznikl projekt s názvem Chytrá lesní krajina, který studuje, jak se bude česká příroda v budoucnu měnit a jak se lze na změny připravit s využitím moderních technologií.

Vznikl pilotní projekt na rozloze 1725 hektarů v okolí Jevan ve středních Čechách, kde bude do přírody instalována síť senzorů, které budou sbírat data například o změnách vlhkosti či vývoji teploty v jednotlivých částech lesa při extrémním počasí. Vyhodnocovat je má umělá inteligence v datovém centru, kam se budou údaje přenášet pomocí 5G sítě. Projekt počítá také s využitím dronů.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

22.6.2022 06:13
Proč asi, kdy to začalo ?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.6.2022 07:08 Reaguje na smějící se bestie
Nejhorší sucho za 500 let v letech 2015 - 2019.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.6.2022 08:34 Reaguje na Pavel Hanzl
No souhlasím, Smeky potřebují aspoň průměr 800mm srážek za rok. A to je v poslední době málo kde. V době kdy se sázely to nebyl problém.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

22.6.2022 07:27 Reaguje na smějící se bestie
V okamžiku, kdy zvítězila honba za ziskem bez ohledu na stanoviště. Pak už to byla jen otázka času.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.6.2022 08:35 Reaguje na Jakub Graňák
Pokud by měly lesy vodu, nestalo by se to. Alespoň ne v tomhle rozsahu.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

22.6.2022 14:59 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud by složení bylo lesů jiné, jak píše pan Graňák, tak také ne.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

22.6.2022 09:12 Reaguje na Jakub Graňák
A o tom to je, navíc mnohdy za pomoci zelených.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

22.6.2022 21:24 Reaguje na smějící se bestie
Přibližně v druhé polovině minulého století.
Není to žádná nová informace, jen se to trochu víc zhoršilo.
Odpovědět
va

vaber

22.6.2022 08:54
pravda je, že letos ,listnaté stromy vypadají lépe než dříve i moje ovocné stromy nasadily neobvykle mnoho nových výhonků ,proč netuším,
ale skutečný stav se pozná až na konci léta kdy listy začnou kosit nemoci
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.6.2022 09:52
Čekám na článek o zdravotním stavu listnáčů, ale asi není zkoumání zadáno
lobbisty na pěstování energetických listnatých náletových dřevin. Za sucha
živoří všechny původní dřeviny a tak je na čase přemýšlet, zda urputně
trvat na původnosti a nebo zkoušet odolnější, byť nepůvodní. Lépe je mít
alespoň nějaký les, než žádný, protože po bezlesí následují skály bez
půdy vymleté přívalovými dešti. Tak dopadlo ve starověku Středomoří, kdy
cedry padly na stavbu lodí a nikdo už nové nesázel. Dnes už je ani do
čeho sázet, protože půda ze skal skončila v moři a podobně mohou skončit
i naše hory při zarputilém lpění na původnosti suchem živořících dřevin.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.6.2022 10:23 Reaguje na Břetislav Machaček
Co to je původnost. Například borovice černá roste v Rakousku cca 100km od hranic. Myslím, že pokud by nebyla zemědělsky obhospodařovaná KRAJINA CCA 10 000 LET, BOROVICE a STŘEDOMOŘSKÉ DUBY BY BYLY NA PALAVĚ.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

22.6.2022 15:02 Reaguje na Břetislav Machaček
Stačí číst ... "Listnaté stromy jsou podle monitoringu výrazně zdravější. Zhruba polovina stromů spadala do kategorie, kterým chybělo 11 až 25 procent listí a 26 až 60 procent listí chybělo zhruba třetině stromů. Téměř 13 procent listnatých stromů spadalo do kategorie, které chybělo méně než 11 procent listí a jsou považovány za zcela zdravé."

Ten výzkum se netýkal jen jehličnanů, ale všech stromů, titulek článku je prostě jen titulek.
Odpovědět
Pe

Petr

22.6.2022 16:39
Já se vůbec nedivím, že v současných podmínkách naše deformované jehličnany živoří. Ty stromy zdravé být ani nemohou, nedovolili jsme jim to. Doplácejí na náš produkční způsob pěstování "jako žito". Kvůli dřevu se jehličnany už od výsadby pěstují jako přehoustlý koberec. To způsobuje nevratné deformace stromů, které pak opravdu připomínají žito - vysoké a tenké kmeny, minimální koruny a minimální kořenové systémy. Kvůli produkci rovného dřeva bez suků máme porosty oslabených a živořících, zdeformovaných stromů, které nejsou schopné odolávat větru, sněhu, škůdcům ani suchu.
Malá koruna nezajistí stromu dostatečnou fotosyntézu pro produkci nezbytných látek a tím potřebnou odolnost třeba proti škůdcům, nezajistí ani životně nutné lesní mikroklima, kdy je jehličnatý porost ve velké výšce zapojený, takže nedostatek světla neumožní existenci nižších pater, les je odspodu až nahoru prázdný a "dutý" a vlhký vzduch je pak průvanem a větrem odnášený pryč, mizí voda a les usychá. Malý kořenový systém pak není schopen dodat stromu dostatek vody, živin z půdy, ani zajistit potřebnou stabilitu.
Listnáčů se toto až tak netýká, u nich to není tak výrazné, jako u jehličnanů. Listovou plochu mají větší, kořenový systém také.
Odpovědět
Pe

Petr

22.6.2022 19:11 Reaguje na Petr
A nejsmutnější pohled je, když pak takový produkční jehličnatý les projde nějakou změnou, třeba když do porostu vnikne silný vítr, nebo něco uschne a dojde k proředění, nebo i jen pouhé těžbaě s ponechanými výstavky. Pak jednotlivé vyčouhlé stromy trčí k vysoko k nebi jako podivné, přerostlé májky, a svými holými kývajícími se kmeny straší do okolí.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist