Analýza: Většina dospělých jehličnanů v českých lesích je ve špatném stavu
Ústav vyhodnocuje míru takzvané defoliace, tedy úbytku jehličí nebo listí, na reprezentativním vzorku více 10.000 dospělých stromů, tedy stromů starších 59 let. Podle míry ztráty se rozdělují do čtyř kategorií. V českých lesích stále převládají jehličnaté stromy, podle dat ministerstva zemědělství v roce 2020 zabíraly přes 70 procent plochy lesů.
Listnaté stromy jsou podle monitoringu výrazně zdravější. Zhruba polovina stromů spadala do kategorie, kterým chybělo 11 až 25 procent listí a 26 až 60 procent listí chybělo zhruba třetině stromů. Téměř 13 procent listnatých stromů spadalo do kategorie, které chybělo méně než 11 procent listí a jsou považovány za zcela zdravé.
Podle vědců za špatný zdravotní stav stromů může hlavně sucho, kůrovcová kalamita a znečištění ovzduší. V českých lesích je početně nejvíce zastoupenou dřevinou smrk, který roste na téměř polovině plochy lesů. Petr Fabiánek z VÚHLM upozornil na to, že od od roku 2009 se smrky postupně zotavovaly, ale v roce 2015 přišla změna k horšímu hlavně kvůli kůrovci, který se rozšířil na celé území ČR i do poloh s nadmořskou výškou přes 900 metrů.
Podle monitoringu loni přes 60 procent smrků spadalo do kategorie stromů, kterým chybí 26 až 60 procent jehličí. Aktuální situace může být i horší, než ukazují data. "Uváděné hodnoty silně poškozených stromů nemusí odpovídat skutečné výši. V intervalu mezi pravidelným každoročním hodnocením totiž často dojde k odtěžení těchto stromů. Nemohou tak být zahrnuty do hodnocení," dodal Fabiánek.
V ČR se podle Českého statistického úřadu loni vykácelo přes 30 milionů metrů krychlových dřeva a přes 86 procent vytěžených stromů bylo zasaženo kůrovcem. Na České zemědělské univerzitě vznikl projekt s názvem Chytrá lesní krajina, který studuje, jak se bude česká příroda v budoucnu měnit a jak se lze na změny připravit s využitím moderních technologií.
Vznikl pilotní projekt na rozloze 1725 hektarů v okolí Jevan ve středních Čechách, kde bude do přírody instalována síť senzorů, které budou sbírat data například o změnách vlhkosti či vývoji teploty v jednotlivých částech lesa při extrémním počasí. Vyhodnocovat je má umělá inteligence v datovém centru, kam se budou údaje přenášet pomocí 5G sítě. Projekt počítá také s využitím dronů.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (14)
Pavel Hanzl
22.6.2022 07:08 Reaguje na smějící se bestieSlavomil Vinkler
22.6.2022 08:34 Reaguje na Pavel HanzlJakub Graňák
22.6.2022 07:27 Reaguje na smějící se bestiePavel Hanzl
22.6.2022 08:35 Reaguje na Jakub GraňákSvatá Prostoto
22.6.2022 14:59 Reaguje na Pavel Hanzlsmějící se bestie
22.6.2022 09:12 Reaguje na Jakub GraňákPavel Jeřábek
22.6.2022 21:24 Reaguje na smějící se bestieNení to žádná nová informace, jen se to trochu víc zhoršilo.
vaber
22.6.2022 08:54ale skutečný stav se pozná až na konci léta kdy listy začnou kosit nemoci
Břetislav Machaček
22.6.2022 09:52lobbisty na pěstování energetických listnatých náletových dřevin. Za sucha
živoří všechny původní dřeviny a tak je na čase přemýšlet, zda urputně
trvat na původnosti a nebo zkoušet odolnější, byť nepůvodní. Lépe je mít
alespoň nějaký les, než žádný, protože po bezlesí následují skály bez
půdy vymleté přívalovými dešti. Tak dopadlo ve starověku Středomoří, kdy
cedry padly na stavbu lodí a nikdo už nové nesázel. Dnes už je ani do
čeho sázet, protože půda ze skal skončila v moři a podobně mohou skončit
i naše hory při zarputilém lpění na původnosti suchem živořících dřevin.
Slavomil Vinkler
22.6.2022 10:23 Reaguje na Břetislav MachačekSvatá Prostoto
22.6.2022 15:02 Reaguje na Břetislav MachačekTen výzkum se netýkal jen jehličnanů, ale všech stromů, titulek článku je prostě jen titulek.
Petr
22.6.2022 16:39Malá koruna nezajistí stromu dostatečnou fotosyntézu pro produkci nezbytných látek a tím potřebnou odolnost třeba proti škůdcům, nezajistí ani životně nutné lesní mikroklima, kdy je jehličnatý porost ve velké výšce zapojený, takže nedostatek světla neumožní existenci nižších pater, les je odspodu až nahoru prázdný a "dutý" a vlhký vzduch je pak průvanem a větrem odnášený pryč, mizí voda a les usychá. Malý kořenový systém pak není schopen dodat stromu dostatek vody, živin z půdy, ani zajistit potřebnou stabilitu.
Listnáčů se toto až tak netýká, u nich to není tak výrazné, jako u jehličnanů. Listovou plochu mají větší, kořenový systém také.