Vratné obaly nemusí být za každou cenu ekologičtější, ukázala analýza
Přeprava je u vratných obalů zodpovědná za největší emise. "Zatímco na kratší přepravní vzdálenosti je tedy vhodné vsadit na vratné obaly, v případě delších vzdáleností mívají menší dopady na prostředí ty jednorázové," uvedla analytička Evropy v datech Hana Vincourová. V neprospěch znovuvyužitelných obalů může hrát také to, že je lidé dostatečně nevracejí.
Při volbě, jestli využít raději jednorázové plastové obaly nebo ty znovuvyužitelné, je zásadní, kolika cykly se daří vratné obaly takzvaně protočit. Vratné plastové sáčky nabízejí v oblasti elektronického nakupování podle studie z roku 2020 oproti těm jednorázovým ekologičtější řešení ve většině případů už po jednotkách použití. Znovuvyužitelné plastové krabice se ale v porovnání s jednorázovou alternativou ekologicky vyplatily jen v případě, že absolvovaly minimálně 32 cyklů. Avšak podle analýzy je ve většině případů použití vratných plastů k prostředí šetrnější.
Za rok 2021 podle dat Eurostatu vznikl největší nárůst obalového odpadu za deset let. V Evropské unii ho na jednoho obyvatele připadalo 188,7 kilogramu, což je o 11 kilogramů více než v roce předchozím, vyplývá z unijných dat.
Hlavní evropskou legislativou je v oblasti obalových odpadů Směrnice o obalech a obalových odpadech. Ta v současnosti stanovuje míru využití obalových odpadů na minimálně 60 procent a míru recyklace na alespoň 55 procent, přičemž do roku 2030 se podíly ještě budou zvyšovat.
Firmy mají ve výsledku na výběr z několika cest, kudy se při eliminaci dopadů obalů na životní prostředí vydat. V Česku například systém vratných plastových krabic a obálek využívá operátor T-mobile. "Průměrná otočka trvá asi osm pracovních dní, jednu vratnou krabici tedy nyní otočíme asi třikrát do měsíce," řekl Martin Zmeškal ze společnosti T-mobile. Celkem je asi polovina zásilek dopravena ve znovupoužitelných obalech. Alternativním řešením je využívání inovativních materiálů, jako je například Myco od českého startupu založený na houbovém myceliu.
Společnost Alza problematiku kolem obalů řeší zavedením nástroje, který pomocí algoritmů vypočítává rozměry obalů tak, aby byly podle potřeb konkrétního produktu co nejmenší.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Jiří Macek
30.5.2024 12:23Honza Honza
30.5.2024 12:53Proč tedy ekologičtější? Protože existuje priorita hodnot a kouř z kamen je sice nezdravý, ale lepší než jaderné palivo, které je na věky, kouř z výfuku spalov. motoru je méně zatěžující než exploatace surovin, které jednou dojdou, nebo než přemíra plastů, které jsou všude, mikroplasty i součást všech buněk.
Břetislav Machaček
31.5.2024 09:43jeden a nebo i více obalů+ ochranných výplní. Co dodávka, tak samozřejmě i
spotřeba baliva auta kurýra a nakonec i spotřeba paliva na odvoz odpadů.
Zdánlivé pohodlí nákupu je vykoupeno očekáváním doručení zboží včetně změn
a zpoždění. Nakonec mnohdy přijde zklamání z podvodné reklamy a než zboží reklamovat, tak vzniká další odpad. Společnost naskočila na nakupování na dálku často i zbytečností. Navíc při množství kurýrních služeb je nemožné
zásilky k jednomu odběrateli sdružovat jak dopravně, tak do jednoho obalu.
Nakonec zjistíte, že balné a přepravné už předraženého výrobku je větší,
než jeho cena a jedinou výhodou je jeho dostupnost i tam, kde nelze koupit
v kamenném obchodě. U "nezbytných" věcí o které mám zájem si vedu seznam a
po čase ho vyhodnotím. Zvážím jejich nezbytnost, cenu, cenu dopravy a taky
to, jak jsem dosud bez těch věcí mohl žít. Vezmu tužku a seznam proškrtám.
Světe div se, ono to zboží po kterém jsem před měsícem toužil nepotřebuji
a nebo jsem ho už koupil v kamenné prodejně sice dráž, ale bez balného a dopravného. A o to jde, rozmyslet si pořádně co chci a co musím mít a bez
čeho se obejdu. Pak ubude obalů absolutně a nikoliv pouze naoko jejich
recyklací. Konzumní společnost je o jakémkoliv plýtvání a moudrý člověk
ji nepodlehne a nenakupuje zbytečnosti pouze proto, že se zdá nákup
momentálně výhodný a zboží nezbytné. Dvakrát měř a jednou řež platí i
pro nákupy a rázem by ubylo i zbytečných obalů zbytečného zboží. Chce
to ale ROZUM a ten se nedá koupit!
Jako otřesný případ plýtvání vždy uvádím ženu podnikatele, která je
v domácnosti a veškeré nákupy provádí přes internet. Jednak je otrokem
kurýrních služeb, které se u ní denně vystřídají a nemá čas ani koupit
v kilometr dalekém hypermarketu potraviny. Tak si je nechává dovážet
taky. Pochválím ji ale za důslednou recyklaci obalů, kterými jen ona
naplní 1000 litrový kontejner na papír. Její "nákupní taška" (malý
elektromobil) zahálí, protože ji vše dovezou až k domu. Takže i on
je zbytečností, kterými je obklopena díky solventnosti manžela. Je
zářným příkladem plýtvání, co kritizuje ostatní okolo za stará auta,
za topení dřívím za hlučné kosení trávy atd. Oni topí elektřinou,
trávu kosí tiché robotické sekačky a manžel používá hybrid za milion
a půl. Oni jsou podle nich EKO a ostatní jsou ropáci. Oni přece vše
recyklují pouze tím, že to vhodí do kontejneru, ale o skutečnou
recyklaci se dál už nezajímají. Ojeté auto prodají a jeho osud je
nezajímá taky, zda bylo zrecyklováno do poslední součástky.