Analýza: Zavedení zálohování PET lahví a plechovek bude stát 5,2 miliardy korun
Analytik CETA Michael Fanta uvedl, že hlavní tíhu vybudování a provozu systému na zálohování obalů ponesou obchody. Největší náklady pro ně budou představovat stavební úpravy kvůli případnému umístění automatů na sběr obalů. Náklady budou mít i na provoz automatů, personál a předpokládá se také případné rozšiřování skladovacích prostor. Podle dotazníkového šetření mezi členy SOCR ČR by například obchody s plochou od 400 do 2500 metrů čtverečních mohlo stát rozšíření skladu na úkor prodejní plochy 350.000 Kč. Pro obchody nad 2500 metrů čtverečních by náklady byly zhruba dvojnásobné.
Analýza upozorňuje na to, že připravovaná úprava evropského nařízení o obalech zavádí pro členské státy povinnost zavést zálohový systém v případě, že do roku 2026 nedosáhnou devadesátiprocentní míry zpětného odběru.
Svaz obchodu sdělil, že z šetření mezi členy vyplynulo, že preferují povinné zapojení do systému zálohování pro prodejny od 400 metrů čtverečních. Obchodníci by také podle dotazníku preferovali výši záloh mezi třemi až pěti korunami. Na spotřebitele podle nich musí působit motivačně.
Zavedení systému dlouhodobě podporuje Iniciativa pro zálohování. Sdružuje firmy Coca-Cola HBC ČR a SK, Kofola, Mattoni, Heineken ČR a Plzeňský Prazdroj, které patří k největším výrobcům nápojů v Česku. Z loňského průzkumu agentury Ipsos pro iniciativu vyplynulo, že zavedení záloh na PET lahve podporuje 74 procent Čechů, pro zálohy na plechovky je 70 procent lidí. Podle průzkumu lidé považují ideální výši záloh čtyři koruny na lahve i plechovky.
Iniciativa v tiskové zprávě k analýze svazu obchodu uvedla, že oceňuje posun v diskusi o přípravách systému. Nabízela svazu i součinnost, čehož podle ní nevyužil. "Neznáme proto veškerá vstupní data, ze kterých studie vycházela. Ta, o kterých víme, jako je například prodejní plocha pro povinné zapojení do sběrné sítě, se zcela liší od námi navrhovaných parametrů systému záloh. Tyto parametry přitom mohou zásadně ovlivnit také dopad zálohového systému na obchodníky," podotkla.
Prezident SOCR ČR Tomáš Prouza k analýze uvedl, že cílem bylo vyčíslit všechny náklady a najít případná rizika. Debata by se podle něj měla přesunout na úroveň ministerstva životního prostředí.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (29)
Katka Pazderů
2.2.2023 06:35Nyní většinově třídičky vytřídí jen PET a zbytek se pro neprodejnost druhotné suroviny chápe v zásadě jako výmět na výrobu TAP.
Břetislav Machaček
2.2.2023 09:18 Reaguje na Zbyněk Šeděnkaročně a to mne nezrujnuje. Možná to pár stovek tisíc lidí naučí totéž co mne a kde není spotřeba, není ani výroba
a starost co s odpadem. Ušetří se i na výrobě, dopravě
balené vody a hlavně se to nebude líbit obchodníkům a
zpracovatelům PET, kteří si na tom založili svůj byznys.
Výroba i recyklace jsou zlatý důl a proto ten pláč!
Pavel Hanzl
3.2.2023 08:28 Reaguje na Břetislav Machačekvladimír šmídl
3.2.2023 11:20 Reaguje na Pavel HanzlBřetislav Machaček
3.2.2023 14:50 Reaguje na Pavel Hanzlvody po něm není ani památky (viz Bečva, kde se
neustále básní o chlóru, který se v plynné formě
plazí po zemi na nejnižší místo(za války zákopy)
a aby ho cítili rybáři, tak by ho musely být asi
desítky tun, protože menší množství by ani cítit
po pár minutách nebylo. Za humny mám chemičku
vyrábějící Chloramin a evakuační plán doporučuje
při úniku chloru odejít do horních pater budov a
na terénní vyvýšeniny. Takže odvětrat chlorovanou
vodu a bez obav pít!
Pavel Hanzl
3.2.2023 15:55 Reaguje na Břetislav MachačekPavel Hanzl
3.2.2023 15:57 Reaguje naViktor Šedivý
3.2.2023 23:28 Reaguje navladimír šmídl
3.2.2023 10:08 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
3.2.2023 14:42 Reaguje na vladimír šmídlprotože za to mají platit viníci(spotřebitelé) odpadů a nikoliv ti, kteří ty "odpady"(obaly) nepotřebují v poplatcích na likvidaci! Jen ať hlupáci platí za svoji hloupost a totální zbytečnost!
Michal Uhrovič
2.2.2023 09:24 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaA dle průzkumů většina zákazníků chce vratné pet.
Jaroslav Řezáč
2.2.2023 10:08 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
2.2.2023 10:25 Reaguje na Jaroslav ŘezáčViktor Šedivý
3.2.2023 20:43 Reaguje na Michal UhrovičProč by ale zákazník měl ještě navíc k tomu platit za naprosto neefektivní simulaci "šetření". Neušetří se nic, jen se bude nehorázně plýtvat při pokusech vyhovět ideologickému diktátu.
Viktor Šedivý
2.2.2023 21:12 Reaguje na Katka Pazderů-
A co to udělá s odpadem? No nebudou v něm PETky, které doteď významně pomáhaly sběr plastů držet v chodu, takže to bude další položka nákladů, kterou zaplatí úplně všichni a o které se raději nemluví.
vaber
2.2.2023 09:48na skládkách, ve spalovnách v přírodě ,to je lepší?
ano musí to zaplatit zákazníci ,ti jsou motorem pro výrobu a když nechtějí šetřit musí platit
Viktor Šedivý
2.2.2023 21:07Pokud je dnes návratnost PETek někde kolem osmdesáti procent a zvedne se na devadesát, znamená to, že za deset procent, tedy trochu přes dvě stě milionů obalů, zaplatíme jen na provozních nákladech 1,3 miliardy. To je nějakých šest korun za navíc získaný obal.
K tomu investice na zavádění systému.
Fakt se všichni zbláznili? Těch šest korun, to přece nejsou jen čísla, to reprezentuje energie věnované sbírání, třídění, dopravě těch obalů. Takže vynaložíme na získání druhotné suroviny energie a suroviny v hodnotě několikanásobně vyšší.
Je to sofistikované (každoročně opakující se) stavění hladové zdi s celospolečenskými náklady převyšujícími 5 miliard.
Pavel Hanzl
3.2.2023 08:27Nechápu, proč nejdou systémem výkupu všech plastů, stejně jak u kovů.
Tam by museli spolupracovat i výrobci, možná tohle je problém.
Břetislav Machaček
3.2.2023 15:01 Reaguje na Pavel Hanzlnení levnější, než jeho výroba v panenské podobě. Navíc pokud chci
kvalitní plastový výrobek, tak musí být nejlépe s panenského plastu
bez jakýchkoliv nechtěných příměsí, které v recyklátu vždycky nějaké
jsou. Ideálem je radikálně snížit spotřebu a bez třídění je spalovat
spolu s jinými směsnými odpady. Moderní technologie to už zvládnou
téměř bez toxických zplodin a navíc je to zdroj zásobní energie.
To může hravě nahradit ty výpadky vašich OZE, ale prosím ať se
toho chopí provozovatelé OZE a účtují si pak výslednou cenu z
obou zdrojů bez slízávání smetany.
Pavel Hanzl
3.2.2023 16:05 Reaguje na Břetislav MachačekRecyklát by nebyl vhodný pro všechny výrobky, taky nikdy nemůže dosáhnot sta procent.
Spaování má jednu vadu, že produkuje CO2 a vhodné by bylo jen pro nerecyklvatelnou část, navíc plazmovým systémem.
Cenově celý proces od ropy, její dopravy krakování, sběr odpadu a ekologické spalování je určitě horší (a možná i dražší), než recyklace.
Břetislav Machaček
4.2.2023 17:23 Reaguje na Pavel Hanzla do továrny zpracující PETky na granulát(u nás ve
městě). Plasty se svážejí do třídíren, z nich do
zpracovny a granulát zase k výrobcům. Při spalování
to bude jedna cesta od popelnice do kotlů. Ty vaše
OZE potřebují plynové zálohy a ty neprodukují CO2 ?
Že vás to baví plácat ty nesmysly. Zajeďte se třeba
podívat do Vídně na spalovnu stojící téměř v centru
města produkující teplo i elektřinu a odstraňující tu dopravu při recyklaci u odpadů na pá kilometrů. To jsou ty úspory a taky efekt z likvidace odpadů!