Antarktidu trápí ekologický problém: nafta a odpady, zanechané vědci a turisty
„V Antarktidě máme vážný problém s odpady,“ říká Hans-Ulrich Peter z Friedrich Schiller University v německé Jeně, hlavní z autorů vědecké studie o dopadech lidského působení v oblasti. Nejhorší situace je podle výzkumníků na ostrově krále Jiřího, který leží asi 120 kilometrů od samotné antarktické pevniny. Na tamním poloostrově Fildes pravidelně provádějí vědci své výzkumy od roku 1983 a bylo zde možné pečlivě zdokumentovat změny životního prostředí.
„Poloostrov Fildes je jednou z největších ploch Antarktidy bez sněhové pokrývky a s relativně vysokým stupněm biodiverzity,“ vysvětluje Hans-Ulrich Peter, proč je toto místo oblíbené jako stálá základna mnoha vědeckých výprav a také jako cíl pro turisty. Na poloostrově je šest stálých základen včetně přistávací plochy pro letadla. To vše nahuštěno na relativně malé ploše. Jde o jakýsi logistický terminál věděckého výzkumu Antarktidy. Což má samozřejmě své dopady na přírodu.
Vědci z jenské university upozorňují na to, že Antarktidu neohrožují jen globální změny klimatu. Během posledních třiceti let se do ní na lokální úrovni obtisklo i působení vědeckých a turistických výprav. „Místní klimatické podmínky jsou velmi tvrdé a vegetace je velmi zranitelná. K její obnově dochází opravdu velmi pomalu,“ říká Christina Braunová, členka týmu, který o stavu kontinentu podal zprávu.
Braunová se na poloostrov krále Jiřího vypravila za svůj vědecký život celkem sedmkrát. „Stopy po automobilech zůstávají v porostu viditelné i po desítkách let,“ říká Braunová. Ohrožením jsou i lidmi zavlečené rostliny, hmyz a zvířata, špatně čištěné odpadní vody, zbytky zařízení z vědeckých experimentů nebo budování silnic mezi jednotlivými základnami.
Podle vědců se tlak na místní prostředí během let stupňuje a trend zřejmě bude pokračovat. Vědci z německé Jeny navrhují, aby se poloostrov Fildes stal chráněnou oblastí (Antarktic Specially Managed Area). Jde o administrativní označení lokality, který však dává nástroje na vyvážení vědeckých a turistických zájmů a zájmů ochrany přírody. Hans-Ulrich Peter je však skeptický k tomu, že se nějaká ochrana lokality podaří na mezinárodní úrovni dohodnout.
reklama
Další informace |
Líbí se Vám Ekolist? Nebo jen chcete udržet možnost si na něm diskutovat?
Dále čtěte |
Copernicus: Rozsah mořského ledu je na rekordním minimu
Největší ledovec světa se vyplavil u ostrova v Atlantiku, ohrožuje zvířata
Antarktida čelí rostoucímu přílivu turistů, kteří ohrožují její ekosystémOnline diskuse
Zřejmě trochu mylná představa - 16. 2. 2013 - M.Z.Pardon, nevsiml jsem si ze jsem psal dvakrat v podstate to same. Moje otazka ale trva - co tam pozoruhodneho, unikatniho vyzkoumali vsouvislosti treba s tim "globalnim oteplovanim"? Chapu ze Antarktida je atrakce ale z hledisek porozumeni klimatu Evropy (kde zijeme) je nekonecnekrat dulezitejsi treba takove Gronsko. Proc nejezdi vedci spis tam, bylo by to levnejsi a asi i uzitecnejsi. Co se "severoatlantickeho pocasi" tyce tak Gronsko a CR jsou vicemene soucasti "teze nadoby" coz o Antarktide neplati, tam je to uplne jiny svet od mirneho pasu severni polokoule hermeticky oddeleny rovnikovymi oblastmi. Jak je to vlastne s vegetaci spolecnou Arktide a Antarktide. Jak velky je ten prunik - druhu obyvajicich obe tyhle oblasti? To by mi prislo zajimave vedet vcetne objasneni, jak spolu ty populace v geologicke historii komunikovaly |
