https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ap-vedci-pestuji-morske-plody-a-rasy-pod-vetrnymi-turbinami-na-mori
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci pěstují pod větrnými turbínami na moři mořské plody a řasy

23.6.2024 01:53 (ČTK)
Větrná farma na moři
Větrná farma na moři
Foto | Slaunger / Flickr
Ve vlnách mezi vysokými větrnými turbínami na moři se pohupuje malý člun. Posádka noří ruce do chladné vody Baltského moře a odstraňuje dlouhé šňůry natažené mezi stožáry. Na nich rostou mušle a mořské řasy. Je to součást úsilí o prozkoumání více způsobů využití vzdálených mořských větrných farem, například pro produkci čerstvých mořských plodů, napsala agentura AP.
 

Čtyřletý projekt, který provozuje švédská státní energetická společnost Vattenfall a dánská Aarhuská univerzita, začal v roce 2023 u východního pobřeží Dánska na největší skandinávské větrné farmě Kriegers Flak. Po pouhých 18 měsících od první sklizně již vykazuje známky prvních úspěchů.

"Na pevnině i v moři je stále větší konkurence o prostor," uvedla vedoucí vědecká pracovnice Aarhuské univerzity Annette Bruhnová, která projekt vede. "Na jedné ploše můžeme vyrábět jak energii bez fosilních zdrojů, tak potraviny pro rostoucí populaci," dodala.

S kapacitou přes 600 megawattů může Kriegers Flak napájet až 600 000 domácností. Jeho 72 turbín dodává čistou energii do nedalekého Dánska a Německa na jihu. Výzkumníci však viděli v území parku o rozloze 132 kilometrů čtverečních i další potenciál.

Zdejší voda byla přeměněna na experimentální podvodní farmu na chov mořských plodů. Na čtyřech sto metrů dlouhých řadách mezi turbínami se pěstují mořské řasy a mušle. Řasy byly nedávno poprvé sklizeny.

"Mořské řasy a slávky jsou nízkotrofické akvakulturní plodiny, což znamená, že je lze pěstovat bez použití hnojiv. Čerpají živiny z moře a produkují zdravé potraviny," uvedla Bruhnová.

Nedávné modelování Aarhuské univerzity naznačuje, že tuny čerstvých mořských plodů by bylo možné ročně vyprodukovat s využitím pouhé desetiny plochy dánského větrného parku. Podle vědců by přínosy mohly jít mnohem dál než jen k produkci potravin - produkce mušlí a mořských řas by mohla pomoci zlepšit kvalitu vody a zachycovat uhlík. "Jedná se o plodiny, které se nemusí krmit, živí se tím, co nasají z moře, zachycují emise místo toho, aby je vytvářely," řekla Bruhnová.

Vědci tvrdí, že nyní, kdy evropské státy masivně zvyšují produkci čisté energie z větrných turbín v Severním moři, je čas na vypracování pokynů, které by povzbudily společnosti k tomu, aby plánovaly vícenásobné využití oceánu.

V roce 1991 se Dánsko stalo první zemí na světě, která instalovala komerční větrný park na moři. O více než 30 let později pochází téměř polovina dánské výroby elektřiny z větrných turbín.

Devět evropských zemí, včetně Dánska, loni oznámilo, že ve snaze splnit klimatické cíle a snížit energetickou závislost na Rusku plánují do konce desetiletí zčtyřnásobit současnou výrobu elektřiny z větrných turbín na 120 gigawattů a do roku 2050 dosáhnout 300 gigawattů.

Podle experta společnosti Vattenfall na biotechnologie Tima Wilmse je zde "obrovský potenciál". "Mezi našimi turbínami máme tolik plochy, která není využívána," řekl. "V některých oblastech má velký smysl kombinovat ji s udržitelnými potravinami", zatímco v jiných oblastech "bychom se mohli zabývat solárními elektrárnami na moři", dodal.

Rostoucí počet výzkumů ukazuje, že větrné elektrárny na moři mohou mít jak pozitivní, tak negativní dopad na místní ekosystémy. Projekty na moři byly kritizovány za škody způsobené na mořském dně během výstavby, hlukové znečištění a nyní vyvrácená tvrzení, že způsobily úhyn velryb.

Velké balvany položené u základny turbín, které mají zabránit erozi, mohou zároveň fungovat jako umělé útesy přitahující další mořské živočichy a chránit před rozsáhlým rybolovem. Wilms uvedl, že podvodní průzkumy starších větrných elektráren odhalily struktury "zcela přeměněné", zarostlé různými druhy.

Liselotte Hohwyová Stokholmová, generální ředitelka dánského think tanku Ocean Institute, uvedla, že je zapotřebí více "znalostí o víceúčelovém" rozvoji, aby bylo možné pochopit, jak kombinovat lidské činnosti tak, aby se velké oblasti oceánu mohly stát "přísně chráněnými oblastmi".

V současné době je úsilí v omezeném měřítku, ale výzkumníci doufají, že brzy přenesou své poznatky do extrémních podmínek Severního moře a nakonec je rozšíří na komerční produkci potravin.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist