https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/areal-byvale-vojenske-strelnice-v-krnove-se-zmeni-v-pastviny-koni-a-praturu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Areál bývalé vojenské střelnice v Krnově se změní v pastviny koní a praturů

11.6.2022 01:54 | KRNOV (ČTK)
Stádo, které bude území spásat, bude pětihlavé. Tvořit ho budou tři exmoorští koně a dva pratuři. Ilustrační foto
Stádo, které bude území spásat, bude pětihlavé. Tvořit ho budou tři exmoorští koně a dva pratuři. Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Areál bývalé vojenské střelnice v krnovské části Chomýž se změní v pastviny. Svůj domov by tam pak mělo najít od příštího roku pětihlavé stádo exmoorských koní a praturů. Důvodem jejich umístění je, aby spásáním ochránili vzácnou luční vegetaci, která se vyskytuje na bezmála 37 hektarech, řekla mluvčí města Dita Círová.
 

Změna střelnice na pastevní areál vyjde město na víc než pět milionů korun. Za desetiletou péči o stádo pak zaplatí radnice dalších 2,3 milionu korun. Zvířata Krnovu zapůjčí společnost Česká krajina.

Území bývalé vojenské střelnice dvacet let podléhá jako významný krajinný prvek mimořádné ochraně, jejímž cílem je uchovat zdejší chráněné rostliny a živočichy. Mezi ně patří například hvozdík pyšný, několik druhů orchidejí, bělopásek dvouřadý nebo čolek velký. Dosud se o lokalitu starali dobrovolníci z několika organizací.

Nyní péči převezme město. Vlivem náletů dřevin a křovin i rozmnožení třtiny křovištní se území postupně znehodnocuje. A zhoršily se podmínky pro existenci významných druhů. Cílem projektu je obnovit vhodné podmínky pro život řady živočichů. To bude zajištěno pastvou exmoorských poníků a praturů, což je poslední šance, jak rozsáhlé a dosud biologicky cenné území, i když již dost zdegradované, zachránit. Umístění stáda bude levnější než pravidelné kosení luk.

Stádo, které bude území spásat, bude pětihlavé. Tvořit ho budou tři exmoorští koně a dva pratuři. Práce by měly začít letos, dokončeny budou v příštím roce.

"Zhotoviteli v průběhu června předáme staveniště a ten začne na ploše jednoho hektaru s výstavbou aklimatizační ohrady, ve které zároveň zřídí napajedlo a vybuduje dřevěný přístřešek," uvedl Dušan Martiník z odboru investic a správy majetku. Do měsíce od dokončení ohrady se začnou budovat dvě pastviny ze tří a vyklízet místo od zbytků vojenských objektů, stavební suti, pražců, kovů, drátů a odpadků.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

12.6.2022 10:47
řekl bych že to je solidní kšeft pro ten spolek Česká krajina !!! radnice mohla areál třeba nechat v péči nějaké místní neziskovky a ne dělat kšefty s tou Českou krajinou ! proč všude cpou jen ty poníky a ten Heckův skot ? proč neskusí experimentovat třeba s polskými Koniky nebo Huculy ? nebo tam nepustí ovce vřesové ?
Odpovědět
Sl

Slovan

12.6.2022 20:17 Reaguje na radim buffalo tobias
Možná byste měl začít sledovat ochranářskou organizaci Rewilding Europe, aby byla Vaše touha po Konikach nebo Huculech naplněna a mohl jste v klidu usínat, že se používají i oni a ne jen ti proradní "poníci" této společnosti.

Můžete zmínit, která místní neziskovka by to měla dostat? No a pokud Vám vadí, že ten spolek za to dostává zaplaceno, můžete v klidu založit svůj spolek, nabídnout svá zvířata (dle Vašeho výběru) a dělat to klidně zadarmo. Ostatně i běžní pastevci, kteří jsou požádáni o pastvu nějakého prostoru jsou za to placeni.

Moc nechápu tu kritiku na Českou krajinu. Jsou první kdo k nám s podobnou myšlenkou přišel, cesta to nebyla ani zdaleka jednoduchá a dle mého to prostě má smysl. Nejenom, že to veřejnost dokázalo zaujmout a ochranáři jí tak mohou sdělit informace o které by se jinak moc nezajímala, ale minimálně Milovice jsou krásným "experimentálním" místem, kde můžeme sledovat vliv působení původních velkých býložravců na krajinu ve větším měřítku. Co je na té společnosti tak strašně hrozivého mi ještě žádný kritik nedokázal vysvětlit. Jediné co člověk slyší je, že by to mohl dělat někdo jiný s něčím jiným - no tak ať dělá. Však to nikdo nikomu nezakazuje.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.6.2022 09:14 Reaguje na Slovan
In fact jen další důkaz toho, že bezzásahovost ve (střední) Evropě je blábol od fanatiků.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.6.2022 17:47
Oni se ti kopytníci docela rychle množí a co asi tak s nimi, když to nejsou
zvířata určená na jatka. Budou tak pro ně hledat nové a nové lokality, asi
až do nekonečna. Nakonec uniknou na svobodu a jako chráněná nahradí zvěř,
která je nyní trnem v oku novodobým lesákům. Mimochodem to pak bude teprve
okus a škody na zemědělských plodinách!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.6.2022 09:08 Reaguje na Břetislav Machaček
No, ve skutečnosti jsou to zvířata dost odolná být bez péče, tj. samostatný celoroční pobyt venku. Běžné krávy to nejsou. Až bude jich dost, tak určitě i na maso budou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.6.2022 09:52 Reaguje na Slavomil Vinkler
Otázkou bude kvalita na kterou je zvyklý dnešní většinový spotřebitel z převážného sortimentu na pultech. Znám lidi,
kterým nechutná skopové, kozí, divočina, ale po vepřovém a
kuřatech z velkovýkrmen se mohou utlouci. No a taky to
bude o tom, že na pohled zdravé a odolné zvíře může trpět
svalovcem, tasemnicí atd. a může tak skončit v kafilérii.
Ale o tom si podiskutujeme, až to bude aktuální, protože to
je jako s chovem kaliformských žížal. Dokud se chovaly na
prodej chovného materiálu, tak to byl vývar, ale produkce jejich "výtvorů" už je těžko prodejná. On takový "žížalí
čaj", či jejich vermikompost je hnojivem pro ekofanatiky
s naditou prkenicí. Na hnojení zahrady si to já určitě nekoupím. Podobné to může pak být i s jejich masem o které
bude mít zájem pouze hrstka těch, kteří chtějí jíst něco
vzácného. Já v celé společnosti pozoruji odklon od práce
ve smyslu budu chovat tyto kopytníky, protože se nemusím o
ně starat, les obnovím samovýsevem bez údržby a těžit budu
pouze to nejnutnější, protože mě ten les neživí a ani ten dobytek. Prostě bez práce mi někdo dává koláče (dotace)
a mohu si tak hrát na nezištného stvořitele světa.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.6.2022 06:48 Reaguje na Břetislav Machaček
Pozoruji, že vláda se chystá na Konečné řešení majetkové otázky národa jeho prodejem. A pak nebude nic naše, ani lesy a půda. Budeme konečně bez starostí?
Navíc i pro peníze platí 1. termodynamický zákon, Nemůžete použít (ukrást) veškerou energii(peníze). Musíte vytvořit proud energie (vody, peněz) a do něho můžete vložit stroj (mlýnské kolo, penězovod), který část energie (peněz odkloní do mlýna či na správný účet na Kajmanských ostrovech).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.6.2022 09:54 Reaguje na Slavomil Vinkler
Asi jste si všimnul, že dlouhodobě varuji před
další privatizací lesů hlavně spekulanty. Ti vidí
v lesích dobrou investici, kterou budou chtít
zúročit. Ochraně přírody udělají dlouhý nos a
někteří ekologové to asi psychicky neunesou. Ono
to nebudou pouze energetické lesy, ale i přezvěřené honitby chovající zvěř na poplatkové odstřely. Do
výsadby a pěstění lesa se pouštět nebudou, protože
nechtějí čekat 70 a více let na jeho zhodnocení.
A máte pravdu s tou vodou do mlýna, protože co taky
s inflačními penězi na účtech, když je možné za ně
koupit pozemky a malou domů odklonit těm, co o tom
nyní rozhodují. Něco málo vím i o privatizaci zemědělské půdy přes podivné restituce a byl to hnus. To samé může nastat u lesů a zbývajících státních podniků. Hlavně honem, honem, dokud jsou
u koryt a pak odlet na ty Kajmanské ostrovy!
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist