reklama

zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

/ zpravodajství / zprávy

Přihlášení

Australští vědci chtějí měnit lidskou moč na hnojivo pro městské parky

5.2.2022 01:26 | LONDÝN (ČTK)

Diskuse: 9

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Nový projekt australských vědců zkoumá, zda by mohla lidská moč sloužit jako levný a udržitelný zdroj hnojiva pro květiny a trávníky v městských parcích. Píše o tom britský deník The Guardian, podle kterého může studie ukončit splachování hodnotných výměšků do kanálu.

"Je to dokonalé tekuté zlato," řekla o lidské moči profesorka Cara Bealová z Griffithovy univerzity, která stojí v čele výzkumné iniciativy. "Představuje koncentrovaný přísun dusíku, fosforu a draslíku potřebný pro růst rostlin a je překvapivě čistá ve srovnání s jiným odpadem," vysvětluje.

Bealová na projektu spolupracuje s inženýrem z Univerzity v Melbourne Stefanem Freguiou, který navrhnul systém pro extrakci cenných složek z moči. Cílem čtyřleté studie je mimo jiné prozkoumat různé verze záchodů s touto technologií. Prototypy "záchodů s odklonem moči" už se nyní testují v Sydney a Brisbane, píše The Guardian.

"Technologii máme. Jde o to podívat se na regulatorní povolení a přimět zdravotnické a plánovací úřady, aby věc pochopily," míní Bealová. Odklon od syntetických hnojiv považuje zároveň za předpoklad pro dosažení nulových uhlíkových emisí. Profesor Stuart Khan z Univerzity Nového Jižního Walesu v Sydney podotýká, že fosfor není obnovitelný a že v současnosti jej po použití v zemědělství "splachujeme do kanálu" bez možnosti jej znovu získat.

Součástí australského projektu bude podle The Guardian i snaha potlačit u veřejnosti instinktivní odpor k recyklaci moči. "Myslím si, že jakmile lidé pochopí význam udržitelného používání omezených zdrojů, převáží to jakýkoli faktor nechutnosti," uvedl profesor Khan.

reklama

tisknout poslat

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Dále čtěte |

Rybák chocholatý Foto: JJ Harrison Wikimedia Commons

V Austrálii se mezi volně žijícími ptáky šíří virus ptačí chřipky H5N1

Chaluha subantarktická Foto: Jake Osborne Flickr

Austrálie zaznamenala první podezřelý případ ptačí chřipky, čeká se na výsledky

Šváb madagaskarský Foto: Almabes at English Wikipedia Wikimedia Commons

Australské úřady zabavily přes 100 000 švábů, jejichž chov je v zemi zakázán

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (9)

Richard Vacek

5.2.2022 06:18

O výhodách tohotu žlutého zlata vědí odjakživa opilci, kteří cestou z hospody toto zlato rozdávají v každém zákoutí.

Odpovědět

smějící se bestie

5.2.2022 06:51

A mají už vyřešené odstraňování zbytků léčiv, antikoncepce, z moči ?

Odpovědět

Miroslav Vinkler

5.2.2022 12:14

Proces je v podstatě elektro-dialýzním systémem zabudovaným v mikrobiálním palivovém článku, kde se elektřina ,generovaná oxidací organických látek v moči a redukcí kyslíku na katodě odolné vůči moči , využívá k přenosu iontových živin .
To umožnilo výrobu kapalného hnojiva s 1,2 % N, 0,4 % K, 0,02 % P, 0,1 % S ,navíc bez těžkých kovů apod.
celé zde : https://www.mdpi.com/2071-1050/11/19/5490/htm

Technicky nesporně zajímavé, bohužel pro praktické využití mimo veřejných WC nevidím reálně.

Odpovědět

ZŠ

Zbyněk Šeděnka

5.2.2022 13:11 Reaguje na Miroslav Vinkler

Taky by mě zajímalo, kde chtějí brát vstupní surovinu a jak ji chtějí zbavit nechtěných příměsí jako jsou drogy a hormony? Aby to nakonec neskončilo jako s tou studií na zpracování banánových šlupek.

Odpovědět

Jiří Kvítek

6.2.2022 17:11 Reaguje na Miroslav Vinkler

Pane Vinklere, já bych to viděl i mimo ty veřejné WC jako obrovskou šanci na pozvednutí našich restaurací a hospod po covidovém útlumu.

No uznejte, když mohou být bezpříspěvkoví dárci krve nebo kostní dřeně, tak by to šlo i s tou močí - příspěvek by za ně dostal ten podnik, kde ho "natankovali".

Aby v tom byl pořádek, zavedou permanentky (tzv. "chlastačenky") a bude se za každý nápoj razítkovat, aby nikdo nepodváděl. Na každý nápoj přispěje stát nebo EU a národ bude spokojen.

Ještě přidat do toho pití vakcíny a nemusí nikoho k posilovací dávce dvakrát přemlouvat!

:-D

Odpovědět

JČ

Jirka Černý

5.2.2022 19:44

Hnojit obsahem kadibudky, tak to je hodně revoluční.

Odpovědět

ZŠ

Zbyněk Šeděnka

5.2.2022 22:38 Reaguje na Jirka Černý

Mám tomu rozumět tak, že pan Hrabal ve filmu Slavnosti sněženek byl vlastně revolucionář?

Odpovědět

Břetislav Machaček

6.2.2022 09:21

V parcích pak instalují tabulky s upozorněním, že je zakázáno v parcích
nouzově močit, protože jsou řízeně močí hnojeny. Kvanta živin končících
ve směsi s chemií v čistírnách a řekách budou jednou lidstvu chybět. Koncepce směsných kanalizací je pohodlná, prý hygienická, ale naprosto nehospodárná a přesto je neustále preferována před ostatními způsoby
využití živin produkovaných miliardami lidí na celém světě. Naši předci
tak hloupí nebyli a sedláci se v zimě předháněli při vybírání žump ve
městech, aby jimi pohnojili svá pole a louky.

Odpovědět

Pavel Jeřábek

6.2.2022 19:51

Myšlenka využít moč z restaurací je super.
Navíc se nabízí možnost nějakého zařízení na recyklaci alkoholu z moči (škoda ho lít na trávníky) a vyrábět tak místní lihoviny.

Odpovědět

reklama

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.