https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/autonomni-robot-agronomum-z-mendelovy-univerzity-usetri-desitky-hodin-prace
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Autonomní robot agronomům z Mendelovy univerzity ušetří desítky hodin práce

21.8.2024 16:11 | BRNO (ČTK)
Univerzální autonomní robot letos ušetří vědcům z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity desítky hodin práce. Stroj využívají na polní pokusné stanici v Žabčicích na Brněnsku hlavně k vytváření několika desítek kilometrů uliček mezi jednotlivými parcelami, na nichž provádějí pokusy. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.
 
Robota vědci začali využívat letos v dubnu. Slouží hlavně k plečkování, tedy hloubkovému kypření půdy v pokusech na malých parcelách. "V těchto pokusech jsou na jednom poli stovky parcel o velikosti deset až 20 metrů čtverečních. Uličky slouží k oddělení sklizňové plochy parcel od takzvaných předpásů, které slouží pro odběr vzorků a také jako ochrana právě pro sklizňovou parcelu. Řádově je na polní pokusné stanici ročně třeba vytvořit několik desítek kilometrů těchto uliček. Je třeba, aby byly co nejvíce rovné a v rámci jednoho pokusu rovnoběžné,“ uvedl Petr Elzner, vedoucí polní pokusné stanice.

Dosud vědci tyto uličky vytvářeli ručně pomocí provazu a herbicidu, což byl postup náročný na přesnost, sílu, zručnost i zkušenost. Vyžadoval účast čtyř lidí - dva drželi provaz a dva aplikovali herbicid. "Zároveň se postřik musí dělat při vhodných podmínkách – nesmí být rosa, nízká teplota vzduchu a nesmí foukat silnější vítr. Část pozemků máme také v režimu ekologického způsobu hospodaření, kde se chemické postřiky nepoužívají. V těchto pokusech jsme tedy dělali uličky pomocí ruční plečky, což bylo fyzicky náročné, zejména v období sucha," doplnil Elzner.

Polnímu robotu teď stačí zadat GPS souřadnice začátku a konce první uličky a pomocí softwaru za pár minut vytvořit schéma dalších uliček podle potřeb daného pokusu. "Tím vznikne plán, jak se má robot pohybovat, kde má mít zahloubené pracovní nářadí, kde se má otáčet a podobně. Vše se pak automaticky přes internet nahraje do robota, a ten tak může začít pracovat. Samotná příprava zkušenému pracovníkovi zabere maximálně půl hodiny," dodal vedoucí stanice.

Robota pak obsluha odveze na příslušné pole a nechá ho pracovat. Může se věnovat jiné činnosti a v případě potřeby pomocí mobilní aplikace sledovat pohyb robota. V případě problémů robot pošle obsluze do mobilu upozornění.

"Kromě využití pro tvoření uliček jsme letos robota využili i k plečkování mezi řádky kukuřice. A určitě máme v plánu i další využití, například rýsování parcel ještě před setím třeba tam, kde se provádí rozdílné hnojení, k vytváření parcel v plném porostu a podobně. Aby robot měl využití, pokud možno v průběhu celého vegetačního období,“ doplnil Elzner.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pe

Petr

21.8.2024 16:47
Správně. Strojů válcujících půdu není nikdy dost.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.8.2024 18:32 Reaguje na Petr
Dost pitomý komentář.
Odpovědět
Pe

Petr

21.8.2024 19:57 Reaguje na pavel peregrin
Možná pitomý, leč smutně pravdivý. Tato věc jen celý den jezdí po poli a něco za sebou tahá. To je vše, nic jiného to neumí. A protože váží kolem 150 kg, tak toho za den uválcuje docela dost. Je mi samozřejmě jasné, že pro takovéto stroje a činnosti máme mnoho ospravedlňujících výmluv typu jinak to nejde, to je nutné, co byste jedl a podobně, ale já to prostě vidím jako negativum a poškozování půdy.
Odpovědět
Pe

Petr

21.8.2024 20:13 Reaguje na Petr
Bude trvat ještě hodně dlouho, než se naučíme vyrábět skutečné stroje, dělající opravdovou práci bez negativních vedlejších vlivů.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.8.2024 20:16 Reaguje na Petr
Samozřejmě souhlasím. Nejméně poškozovali půdu za 1. republiky zemědělští dělníci ze zakarpatské rusi. Čo hodina to koruna platu. No nechcete to vzít za ně?
Odpovědět
Pe

Petr

21.8.2024 20:32 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jenže ti dělníci skutečně pracovali. Kdyby jen chodili rovně po poli a tahali za sebou hrábě, dal byste jim tu korunu?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.8.2024 06:28 Reaguje na Petr
To udělátko pouze vyznačuje a čistí cestičky mezi pokusy. To je tak marginální záležitost, že se jí nemá cenu ani zabývat. A pokud vím, tak vznášedlo pro práce v zemědělství opravdu ještě nikdo nevynalezl a pochybuju, že by se tím někdo i v budoucnu zabýval.
Odpovědět
Pe

Petr

22.8.2024 16:52 Reaguje na pavel peregrin
Marginální? V článku je uvedeno, že cestičky mají několik desítek kilometrů. Kdyby měly 50 km, tak při šířce 0,5 metru, jakou má to motůčko, je to plocha 25 000 m2. Ty cestičky tedy mají 2,5 hektaru, tedy 2,5 hektaru zcela zbytečně uježděné půdy. Mně to marginální nepřijde.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.8.2024 18:57 Reaguje na Petr
Vy jste , nezlobte se na mě, trochu ujetý. A co jako se stane? Vy jste zemědělství viděl asi z rychlíku, že?
Vůbec nic se nestane, protože ta půda se po sklizni opět zkypří.
A jen tak na okraj- měrný tlak nohy či koňského kopyta se moc neliší od tlaku pneumatiky, protože působíte vahou na nepoměrně menší plochu.
Odpovědět
DJ

David Ježek

27.8.2024 17:13 Reaguje na Petr
Petře, ten stroj má 6 pneumatik, které rozloží váhu, ale to hlavní je, že radličkami kypří půdu. Mluvit o utužení půdy u tohoto malého stroje je naprostý nesmysl. Navíc mechanicky ji zbavuje plevele místo použití herbicidů a to je přece velké plus.
Odpovědět
JH

JH

22.8.2024 06:53 Reaguje na Petr
A jak by taková práce bez negativních vlivů měla vypadat? Většina zemědělských prací spočívá v tahání něčeho za sebou. A když tu samou práci, co robot, bude dělat parta zakarpatských dělníků, taky to utuží půdu.
Odpovědět
Pe

Petr

22.8.2024 16:45 Reaguje na JH
A to je právě velký rozdíl - co ušlapou lidé a co ujezdí velká kola těžkých strojů.
Já věřím, že jednou budou stroje, které nejezdí, ale kráčejí. Jenže tou dobou bude půda už jen tvrdý a vysušený jíl.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.8.2024 18:58 Reaguje na Petr
Tak si zkuste na zahrádce vyšlapat, nikoliv vyjezdit cestičku. Ten rozdíl nebude žádný.
Odpovědět
JH

JH

22.8.2024 19:55 Reaguje na Petr
A jak velký je to rozdíl? Máte to změřené? Já myslím, že půdě škodí jiné věci víc, než váha strojů. Navíc existuje spousta vychytávek, které to utužení velkými stroji pomáhají omezovat - stroje mají pásy nebo široké pneumatiky, spojují se operace aby se po poli jezdilo co nejméně, stroje dokážou jezdit na centimetr přesně aby se ušetřily zbytečné přejezdy atd.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.8.2024 07:53 Reaguje na Petr
Srovnával jste někdy kyprost půdy na které se neorá
a půdy orané? Ne? Tak doporučuji se jít konečně
projít do přírody a obojí porovnat. Půda má totiž
tendenci zhutňovat se i bez pojíždění stroji a taky
bez dusáním zvířaty a lidmi. Prostě se vlivem vody
prostory mezi většími kameny zaplní těmi menšími
a nakonec tou hlínou. Vznikne monolit, který se
lidé naučili pro větší úrodnost(vzduch v půdě,
zapravení organiky hlouběji, než na povrchu a
zasakování vody), narušit orbou a další kultivací.
Dnes je trend dokonce omezovat orbu, což je zcela
pro některé druhy půd zhoubné. Pokud už ji nebudu
pravidelně kypřit a zaorávat do ní organiku, tak
směřuji ke stavu v jakém jsou savany a louky. U
nich se spoléháme při kypření pouze na hmyz a na
drobné obratlovce. Zemědělec sice půdu místně
vozidly zhutní, ale naprostou většinu mezi těmi
zhutněnými pásy (je nakonec taky) nakypří. Je
to proces osvědčený tisíce let, který se dnes
snaží reformátoři VŠEHO zakazovat, nebo omezit.
Před měsícem jsem sklidil brambory, srovnal
půdu do roviny a osel zeleným hnojením. Slunce
a lijáky ji udusaly tak, že směska špatně
vzešla a místy zcela chybí. Tam je půda i bez
pojezdu techniky udusaná téměř jako mlát.
Nic se ale neděje. Před prvými mrazy půdu po
vzoru předků poorám a nenechám ji podle rad
dnešních mudrlantů udusanou do jara, abych
pak něco sadil a sil do utužené půdy. Já si
myslím, že zkušení zemědělci sami ví, co té
jejich konkrétní půdě prospívá a nikdo by
jim neměl nařizovat nějaké nesmysly. V mém
blízkém okolí ten bezorební způsob na jednom
poli zkusili a pokus skončil nezdarem. Výnos
pšenice byl poloviční a nevyrovnaný. Na poli
stejné kvality klasicky oraném a zpracovaném
výnos jako vždy vysoký. Pokus už neopakují a
vědí o těch radách své!
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist