Bagry při úpravách řek a potoků zahubí až třetinu ryb, zjistil výzkum

Při úpravách vodních toků bagry zahyne zhruba třetina ryb, zjistil unikátní výzkum na horských potocích v Beskydech. Technické práce v korytě řek navíc prakticky zničí bezobratlé živočichy žijící u dna a vytvoří tzv. „dnovou antropogenní dlažbu“ – je to jako vydláždit koryto potoka. Vyčištěné a zhutněné říční dno nenabízí vodním živočichům úkryty. Pokud jsou před technickým zásahem v malém vodním toku ryby, měl by být proveden jejich záchranný slov a transfer. V opačném případě může během jednodenního zásahu dojít až k 60% úhynu ryb. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

„Český rybářský svaz se doposud nemohl opřít při vyčíslování škod na rybách při zásazích do vodních toků o žádnou tuzemskou ani zahraniční studii. Výsledky tohoto průzkumu jsou pro nás průlomové – dokazují, že pro ryby jsou práce v korytě potoka mnohdy fatální,“ oceňuje zjištění studie Daniel Gebauer z Českého rybářského svazu.

Odborníci zkoumali, co se děje s šesti stovkami vranek pruhoploutvých a pstruhů obecných, když do potoka vjede těžká technika, jako jsou bagry a nákladní auta. Zjišťovali také, jak se změní dno potoka, a vliv na bezobratlé živočichy.

V případech, kdy nebyl proveden odlov, se ukázalo, že při pojezdech těžkou technikou zahyne průměrně třetina ryb, v jednom případě to bylo dokonce 60 %. Fatální byly dopady na bezobratlé živočichy, kteří jsou pro zkoumané druhy ryb jedním z hlavních zdrojů potravy. Jejich úmrtnost byla téměř 100 %.

Úpravy těžkou technikou se v řekách a potocích často dějí v souvislosti s povodněmi – jako prevence před nimi nebo odstraňování balvanů nebo říčního dřeva po povodni.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR připravuje v tomto roce metodiku, která bpy měla řírodu před negativními vlivy zásahů do vodních toků lépe chránit. Výsledky výzkumu jsou přenositelné na vodní toky pstruhového pásma v celé České republice.

„Vytipovali jsme šest míst, kde probíhaly práce v korytě potoka. Ta jsme srovnávali s dalšími šesti, která zůstala bez zásahů. Ryby jsme slovili, očipovali, znovu je vypustili a sledovali, co se s nimi dál děje. Nečekali jsme, že vliv pojezdů v korytech na ryby bude tak velký, “ popisuje Miroslav Kubín ze Správy CHKO Beskydy.

„Zjistili jsme také, že během plošného zásahu v toku kromě jiného výrazně klesá členitost dna, takže mizí peřeje a tůně, a usazuje se kal. Vranky přicházejí o vhodné úkryty, pstruzi zase o trdliště, tedy místa pro rozmnožování. Zajímavostí bylo, že vranka, považovaná za rybu, která téměř neplave, je schopna se v okamžiku nebezpečí přesunout až o několik stovek metrů proti proudu, stejně jako pstruh,“ pokračuje Miroslav Kubín.

Výzkum ukázal, že před technickými zásahy do vodního toku je potřeba záchranný odlov a transfer ryb na náhradní lokalitu. Data budou také využitelná pro případné vyčíslení škod, například při ilegální těžbě štěrkopísků. Připravovaná metodická příručka by měla poskytnout návod, jak dopady technických zásahů před a během zásahu minimalizovat a jakým způsobem uvést koryto potoka do přírodě blízkého stavu, aby se do něj po zásahu co nejrychleji vrátil život.

---

reklama

---