https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/bagry-pri-upravach-rek-a-potoku-zahubi-az-tretinu-ryb-zjistil-vyzkum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Bagry při úpravách řek a potoků zahubí až třetinu ryb, zjistil výzkum

19.2.2019 13:20 | PRAHA (Ekolist.cz)
Při pojezdech těžkou technikou zahyne průměrně třetina ryb.
Při pojezdech těžkou technikou zahyne průměrně třetina ryb.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Kubín / AOPK ČR
Při úpravách vodních toků bagry zahyne zhruba třetina ryb, zjistil unikátní výzkum na horských potocích v Beskydech. Technické práce v korytě řek navíc prakticky zničí bezobratlé živočichy žijící u dna a vytvoří tzv. „dnovou antropogenní dlažbu“ – je to jako vydláždit koryto potoka. Vyčištěné a zhutněné říční dno nenabízí vodním živočichům úkryty. Pokud jsou před technickým zásahem v malém vodním toku ryby, měl by být proveden jejich záchranný slov a transfer. V opačném případě může během jednodenního zásahu dojít až k 60% úhynu ryb. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.
 

„Český rybářský svaz se doposud nemohl opřít při vyčíslování škod na rybách při zásazích do vodních toků o žádnou tuzemskou ani zahraniční studii. Výsledky tohoto průzkumu jsou pro nás průlomové – dokazují, že pro ryby jsou práce v korytě potoka mnohdy fatální,“ oceňuje zjištění studie Daniel Gebauer z Českého rybářského svazu.

Odborníci zkoumali, co se děje s šesti stovkami vranek pruhoploutvých a pstruhů obecných, když do potoka vjede těžká technika, jako jsou bagry a nákladní auta. Zjišťovali také, jak se změní dno potoka, a vliv na bezobratlé živočichy.

V případech, kdy nebyl proveden odlov, se ukázalo, že při pojezdech těžkou technikou zahyne průměrně třetina ryb, v jednom případě to bylo dokonce 60 %. Fatální byly dopady na bezobratlé živočichy, kteří jsou pro zkoumané druhy ryb jedním z hlavních zdrojů potravy. Jejich úmrtnost byla téměř 100 %.

Úpravy těžkou technikou se v řekách a potocích často dějí v souvislosti s povodněmi – jako prevence před nimi nebo odstraňování balvanů nebo říčního dřeva po povodni.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR připravuje v tomto roce metodiku, která bpy měla řírodu před negativními vlivy zásahů do vodních toků lépe chránit. Výsledky výzkumu jsou přenositelné na vodní toky pstruhového pásma v celé České republice.

„Vytipovali jsme šest míst, kde probíhaly práce v korytě potoka. Ta jsme srovnávali s dalšími šesti, která zůstala bez zásahů. Ryby jsme slovili, očipovali, znovu je vypustili a sledovali, co se s nimi dál děje. Nečekali jsme, že vliv pojezdů v korytech na ryby bude tak velký, “ popisuje Miroslav Kubín ze Správy CHKO Beskydy.

„Zjistili jsme také, že během plošného zásahu v toku kromě jiného výrazně klesá členitost dna, takže mizí peřeje a tůně, a usazuje se kal. Vranky přicházejí o vhodné úkryty, pstruzi zase o trdliště, tedy místa pro rozmnožování. Zajímavostí bylo, že vranka, považovaná za rybu, která téměř neplave, je schopna se v okamžiku nebezpečí přesunout až o několik stovek metrů proti proudu, stejně jako pstruh,“ pokračuje Miroslav Kubín.

Výzkum ukázal, že před technickými zásahy do vodního toku je potřeba záchranný odlov a transfer ryb na náhradní lokalitu. Data budou také využitelná pro případné vyčíslení škod, například při ilegální těžbě štěrkopísků. Připravovaná metodická příručka by měla poskytnout návod, jak dopady technických zásahů před a během zásahu minimalizovat a jakým způsobem uvést koryto potoka do přírodě blízkého stavu, aby se do něj po zásahu co nejrychleji vrátil život.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Sv

Smrt vydrám

20.2.2019 08:26
No viděl jsem to na vlastní oči, ale do pěti let se o to příroda bez zásahu člověka postarala. Bohužel pak přišel rádoby ekolog a vysadil nám tady vydru s potok je mrtvý. Dostat ho tak do ruk.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

21.2.2019 12:13 Reaguje na Smrt vydrám
Kdyby byl potok mrtví, tak tam nebude vydra
Odpovědět
NK

20.2.2019 12:06
Milý pane "Smrt vydrám", pokud to nevíte, vydra je chráněným živočichem a volat po jejich smrti je tedy známkou vaší tuposti,naprosté nevzdělanosti a neúctě k přírodě, přírodnímu koloběhu a všemu živému!Styďte se a choďte kanálama!Odborné články, prosím, komentujte, až budete o dané věci něco vědět!Dostat VÁS tak do ruk...
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

20.2.2019 21:13 Reaguje na
Likvidace rybí obsádky vydrou je právě důsledkem nevhodných úprav koryt vodních toků. Že je vydra chráněná, je sice správné, je ale ovšem také potřeba chránit ryby před vydrou (a dalšími predátory) tím, že vodní toky budou mít členitá dna s dostatkem úkrytů pro ryby. Praxe čistění toků od tzv. mrtvého dřeva je pro vodní ekosystémy jednoznačně škodlivá, přesto jí podniky povodí stále provádějí i tam, kde to není nutné z hlediska ochrany proti povodním ani pro bezpečnost plavby. Zásahy do vodního toků by měly být důkladně posuzovány z hlediska, zda ekologická škoda jimi způsobená není stejně velká nebo dokonce větší, než škoda způsobená případným zvětšením rozsahu povodní.
Odpovědět
mr

20.2.2019 21:19 Reaguje na Jaroslav Štemberk
A co by tak ty fy. s těmi mnohdy zbytečnými lidmi a strojzařízením asi tak dělaly? Politicky se to nazve veřejným zájmem, nasypou se tam daně a vykážete zaměstnanost ráz dva. A vy je tu strašíte s ekoškodou.
Odpovědět
radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

10.3.2022 06:34 Reaguje na
je třeba nechat nařezat levné otopové dříví pro papaláše na podniku a pocuchat bobří hráze a nory...
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist