Barma přehodnocuje čínský projekt obří přehrady
Když byl projekt přehradní nádrže pro vodní elektrárnu v hodnotě 3,6 miliardy dolarů (81 miliard korun, odhad z roku 2010) v Kačjinském státě v roce 2011 pozastaven, vzbudilo to negativní reakce Číny. Ta se přitom od počátku na projektu podílela jako investor i potenciální odběratel vyrobené energie a má na realizaci projektu stále zájem.
Důvody pro tehdejší barmské rozhodnutí platí podle investičního experta Tauna Tuna i dnes. Projekt je umístěn v oblasti se zvýšeným rizikem zemětřesení, měl by nedozírné ekologické dopady a bylo by kvůli němu třeba vystěhovat až 12.000 místních obyvatel, etnických Kačjinů.
Dobré vztahy se sousední Čínou, která je jejím největším obchodním partnerem, jsou ovšem pro Barmu klíčové. Vláda držitelky Nobelovy ceny za mír a někdejší disidentky Do Aun Schan Su Ťij v poslední době navíc spoléhá na podporu Číny na půdě OSN, kde je Barma častým terčem kritiky za násilí páchané na příslušnících menšinového muslimského etnika Rohingů. Su Ťij podle Reuters o projektu přehrady v poslední době s čínskými partnery intenzivně jedná.
Kdyby se měl ale pozastavený projekt obnovit v původní podobě, výrazně by to snížilo popularitu vlády mezi etnickými Kačjiny. Tomu se chce vládní strana před parlamentními volbami v roce 2020 vyhnout.
Výstavba nové přehrady je tedy stále nejistá a ve hře je i varianta nabídnout čínským investorům k realizaci zcela jiný projekt. "Tu přehradu v tuto chvíli nepotřebujeme," cituje Reuters barmského vládního experta Tauna Tuna.
reklama