BBC: Populace lachtanů v severním Tichém oceánu klesá

Vědci předpokládají, že jsou velmi blízko vysvětlení otázky, proč dochází k tak prudkému poklesu počtů populace lachtanů ušatých i ostatních savců v severním Tichém oceánu. Počet jedinců v této části světa poklesl od počátku sedmdesátých let o více než 80 procent.

Podle odborníků ze Společnosti pro mořské savce univerzity North Pacifc je hlavní příčinou tohoto úbytku změna složení stravy. Mořští predátoři dnes loví ryby, které obsahují daleko menší množství tuku, než byli zvyklí. Kvůli tomu si nemohou tuleni vytvořit dostatečnou zásobu podkožního tuku, která jim umožňuje přežít a rozmnožovat se ve velmi chladném prostředí.

"V roce 1977 došlo k prudké změně a ta ovlivnila celý místní ekosystém," říká ředitel společnosti pro mořské savce Andrew Trites. "Nedotkla se jen lachtanů a lvounů, ale také garnátů, krabů nebo lososů. Celá řada mořských živočichů najednou začala vymírat," dodává. Tuleni ušatí se vyskytují od Japonska přes Rusko, Aljašku, Britskou Kolumbii až po Kalifornii. Jádro populace žijící v oblasti Aljašského zálivu a Aleutských ostrovů pokleslo na 30 000 jedinců. Otázka, proč lachtani opustili svůj zvyk jíst kaloricky bohaté ryby, jako jsou sledi, a "naordinovali si odtučňovací kůru", složenou především z tresky a platýze, však zůstává nezodpovězená.

	Lachtani na Aleutských ostrovech v roce 1941.
	Foto: Kapitán Harry D. Reed/C&GS/NOAA photo library

Vědci zkoumali zvířata v akváriu ve Vancouveru, aby potvrdili svou hypotézu nedostatečné výživy. Někteří lachtani byli krmeni různou potravou, kvůli studiu jejich potravních potřeb i vlivu na růst a metabolismus. Jiní se pohybovali na volném moři a vědci zjišťovali kolik energie vydají při shánění potravy. "Zjišťujeme množství kyslíku, který spálí před tím, než se potopí. Pak je necháme potápět se po určitou dobu a do určité hloubky a poté je změříme znova," říká Gorodon Hastie z University of Brithish Columbia. "Tak získáváme informace o energii, kterou lachtani vydají při lovu ryb v hloubkách."

Za změnou stravovacích návyků může stát celá řada faktorů. Příliš intenzivní rybolov může mít dopad na stavy ryb, stejně tak mohou hrát svou roli klimatické změny. I zcela přírodní změny, které ovlivňují oceány mohou mít na svědomí menší počet vhodných ryb. "Velmi mnoho změn, které se staly a jež mají vliv na počty mořských živočichů, mají vztah k lidské aktivitě," říká Trites. "V tomto případě nemusí být člověk ten, kdo je vinen, ale musíme to prokázat s naprostou jistotou".

Podle článku Jonathana Amose BBC Online News 13. 02. 2004.

---

reklama

---