BBC: Studie prokazuje přenos jedovatých látek do Arktidy

Kvůli mořským ptákům se dostává průmyslové a zemědělské znečištění do Arktidy, tvrdí kanadští vědci. Podle nich ptáci přenášejí látky, jako je DDT a rtuť, které se pak ukládají v místech, kde ostatní zvířata nalézají potravu. Celý proces tak přispívá k ukládání nebezpečných látek v tělech místních lidí.

I ve vzdálené a nehostinné krajině Arktidy se obejvuji chemické látky z průmyslové výroby
Foto: /NOAA library

Výsledky výzkumu, publikované v časopise Science, jsou vodou na mlýn ekologickým aktivistům, kteří bojují proti používání nebezpečných chemických látek. Ti teď mohou poukazovat na to, že chemikálie používané v průmyslových zemích ničí i ty nejodlehlejší a nejméně dotčené oblasti planety.

Podle současné studie je úroveň jedné z průmyslových chemikálií, polychlorovaných bifenylů (PCB), v tělech kanadských eskymáků žijících na severu Arktidy až třicetkrát vyšší něž u lidí žijících v kanadských městech. PCB jsou takzvané perzistentní organické polutanty (POP), které se těžko v přírodě odbourávají. Navíc se ukládají v živých organizmech, včetně lidského těla. Další POP látky jsou nejrůznější pesticidy, včetně DDT nebo HCB (hexachlorobenzenu) používaného jako ochrana obilí před napadením houbami.

Jak se tyto látky dostávají do prostředí v Arktidě a do organizmů žijících ve zdejší přírodě, nebylo dosud jednoznačně prokázáno. Existuje řada různých cest, chemikálie mohou být rozptýleny ve vzduchu, ve vodě a pravděpodobně i v tělech migrujících živočichů. Nyní skupina vedená Julesem Blaisem z University of Ottawa potvrdila vliv jednoho druhu stěhovavých ptáků, buřňáka ledního. „Studovali jsme populaci buřňáků na ostrově Devon v kanadské Arktidě, zvlášť na Cape Vera, kde žije jedna z největších a zároveň nejvíc izolovaných kolonií těchto ptáků,“ řekl Jules Blais BBC.

Na ostrově je jedno z největších hnízdišť, objevuje se tu až 10 000 párů. Cílem studie bylo zjistit, jaké množství látek, jako jsou PCB, DDT nebo rtuť, se nachází v okolí. Místa v blízkosti hnízdišť byla bohatá na dusík, který pochází z ptačího trusu. Tato místa také obsahovala zvýšené koncentrace DDT. Oblasti hojně navštěvované buřňáky vykázaly desetinásobně vyšší úroveň HCB, pětadvacetinásobnou u rtuti a šedesátinásobnou u DDT. To velmi pravděpodobně znamená, že zdrojem znečištění je ptačí trus. Potrava buřňáků ledních pochází ze severního Atlantiku, skládá se z planktonu, ryb, chobotniček a zdechlin v mořské vodě. To znamená, že tyto zdroje potravy musejí být pro ptáky i zdrojem DDT, rtuti a HCB.

Podle Blaise je fakt, že znečišťující látky zůstávají v místech hnízdění, závažný problém. „Hnízdiště jsou biologické oázy v krajině, která je celkově nehostinná,“ říká. „V těchto místech můžeme pozorovat vyšší aktivitu hmyzu, kterým se živí ptáci jménem sněhule severní. A vyskytují se tu také dravci, jako je liška, která tu najde dostatek potravy.“ Eskymáci jedí vejce mořských ptáků, což je asi onen biologický přenos, kterým se na člověka dostávají chemické látky z oceánu. Ačkoli jistotu výzkumníci dosud nemají.

Výrobu a používání některých POP látek zakazuje Stockholmská úmluva, kterou navrhlo OSN. Výsledky tohoto výzkumu vedou podle Gwynne Lyons, která se zabývá jedovatými chemikáliemi v rámci organizace WWF, k jedinému závěru – je potřeba zakázat používání řady dalších látek. Stockholmská úmluva zakazuje používání dvanácti POP látek, Evropská unie chce v blízké době přidat na seznam dalších devět chemikálií.

Podle článku Richarda Blacka BBC Online News 15. 07. 2005.

---

reklama

---