Bezemisní Kalifornie? Jde to, ale ne bez jádra nebo "čistého uhlí"

Obyvatelé Kalifornie by se za čtyřicet let mohli budit do světa, ve kterém bude většina věcí na elektřinu – auta, vytápění domů, ale i průmyslová výroba. Vědci z laboratoře univerzity Berkeley spočítali, na co musí Kalifornie vsadit, pokud chce radikálně snížit emise skleníkových plynů. Možné to prý je, ale ne bez jádra nebo vylepšených tepelných elektráren.

Kalifornie se rozhodla snížit své emise skleníkových plynů zákonem. A to dost radikálně, úroveň v roce 2050 se má snížit oproti roku 1990 o 80 %. To znamená zmenšit objem ze 427 milionů tun oxidu uhličitého v roce 1990 na 85 milionu tun v roce 2050. Pro srovnání Česká republika vypouští dnes přes 130 milionu tun oxidu uhličitého ročně.

Vědci z berkeleyské národní laboratoře (Berkeley Lab) a energetické konzultační firmy E3 (Energy and Environmental Economics) si položili otázku, jak na to. Hlavním prostředkem má být elektřina. Ta by měla vystřídat ropu a zemní plyn, především v dopravě a vytápění. Hlavním zdrojem elektřiny se mohou podle studie stát jak obnovitelné zdroje, tak jaderné reaktory nebo uhelné elektrárny vybavené systémem ukládání uhlíku do země (tzv. technolgie CCS). Nicméně každá z těchto technologií dnes naráží na technické limity a navíc je dražší než konvenční výroba proudu v tepelných elektrárnách.

Samotné obnovitelné zdroje mají podle vědců velký potenciál, ale ani v budoucnu nemohou uspokojit celou spotřebu. Mohou prý stačit na maximálně 75 %, zbytek musí podle studie dodat jiný zdroj. Výroba elektřiny z větru nebo slunce také vyžaduje vyřešit problém s ukládáním energie a inteligentní systém nabíjení elektromobilů i odběr proudu u řady spotřebičů. Nízkoemisní výroba elektřiny má snížit emise o 27 %.

Ještě o procento více, tedy o 28 %, má emise snížit efektivnější spotřeba energií. Vědci počítají s růstem energetické efektivity o 1,3 % každý rok. To je prý stále méně, než jak rostla během krize v dodávkách elektřiny v letech 2000-2001. Na druhou stranu se také nikdy efektivita nezvyšovala plynule po dobu desítek let, dodávají vědci. Energie se má šetřit především díky zateplováním budov, zlepšit se má i spotřeba vytápění a chlazení budov, osvětlení a domácích spotřebičů.

Úspory v objemu 15 % emisí oxidu uhličitého se prý najdou v lepším hospodaření v zemědělství a také při ukládání odpadu, dalších 14 % připadá na řadu různých opatření, počínaje lepším plánováním měst, přes biopaliva pro kamiony a letadla až po solární panely na střechách domů.

Posledním krokem je masivní elektrifikace – týká se především automobilů, včetně malých nákladních vozů. Podle studie by v roce 2050 mělo být 70 % všech naježděných kilometrů "elektrických". Další elektrifikace čeká vytápění budov a ohřev vody, ale i průmyslovou výrobu. Podle vědců musí vzrůst podíl elektřiny na konečné spotřebě energií na 55 %, zatímco dnes je to 15 %. To by mělo přinést konečnou úsporu 16 % emisí.

„Studie ukazuje, kam bychom měli v budoucnu investovat,“ říká jedna z autorek studie Margaret Tornová z Berkeley Lab. Podle ní může Kalifornie skutečně své emise do čtyřiceti let radikálně snížit, zejména když se vezme do úvahy další vylepšování dnes známých technologií. Vědci studii zveřejnili v aktuálním čísle časopisu Science.

---

reklama

---