Bezpečnostní omezení přístavby Dukovan zřejmě uzákoněny nebudou
Poslanci v souvislosti s dlouhou debatou o Dukovanech dnes nestihli ani schvalování dalších předloh. Jde o novelu, jež svěřuje kybernetickou obranu Česka vojenské tajné službě, posílení některých pravomocí České národní banky a o nová pravidla kurzarbeitu.
Takzvaný nízkouhlíkový zákon má podle návrhu vlády zavést způsob stanovení výkupní ceny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování celého projektu společnosti ČEZ. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) opakovaně zdůraznil, že při přípravě tendru se postupuje podle usnesení vlády, podle něhož musí být zohledněny bezpečnostní požadavky státu.
Opozice mimo jiné navrhla uzákonit, že stát by nesměl využít nabídky firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, tedy například z Ruska a Číny. Havlíček koncem ledna po jednání se zástupci stran oznámil, že do tendru pravděpodobně nebude připuštěna Čína, ve hře ale zůstává Rusko.
Ministerstvo průmyslu a obchodu by podle dalšího návrhu opozičních poslanců smělo smlouvu o výkupu elektřiny z Dukovan uzavřít pouze v souladu s ústavním zákonem o bezpečnosti. Lidovci by chtěli do zákona vložit ustanovení, podle něhož by ministerstvo průmyslu a obchodu nesmělo uzavřít smlouvu o výkupu, která by mohla ohrozit životní nebo strategický zájem podle Bezpečnostní strategie ČR. Ministerstvo by si kvůli tomu mělo vyžádat předem stanovisko všech zpravodajských služeb České republiky, která by po projednání vládou byla předložena k projednání Parlamentu.
Petr Třešňák (Piráti) požadoval, aby zákon bylo možné využít i pro výstavbu malých jaderných elektráren, které by neměly vládou navrhovaný minimální elektrický výkon 100 megawattů. Další pirátský poslanec Lukáš Černohorský chce uzákonit, aby investor dostavby byl vybrán v otevřeném výběrovém řízení a aby realizační cena nepřesáhla 1600 korun za megawatthodinu vyrobené elektřiny. Toto omezení by podle Heleny Langšádlové (TOP 09) zabránilo možnosti zvýšit cenu elektřiny až o 30 procent, což by zaplatili spotřebitelé. Sněmovní hospodářský výbor úpravy zákona nedoporučil schválit.
Návrh zákona počítá s tím, že pokud bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (4)
Pavel Hanzl
10.2.2021 17:18Tady je jasně vidět, že má pravdu BIS, která už dávno varovala, že promořenost ruskými agenty je u nás na "hranici suverenity".
Vláda se snaží horko těžko stále tlačit Rosatom, i když je to zcela nesmyslná a především sebevražedná strategie.
Nechápu, proč má kybernetickou bezpečnost, kterou velmi solidně dělá NÚKIB, měli převzít vojáci. To tam mají Rusi taky své agenty?
Lukáš Kašpárek
11.2.2021 07:20 Reaguje na Pavel HanzlJe na čase očistit tuto zem od těchto aktuálně vládnoucích zkorumpovaných zaprodanců ve střetech zájmů a nabourávajících vše co se od roku 89 v této zemi podařilo a nastolit tu aspoň jakš takš demokracii... to co se děje od nástupu ANO a Zemana je jedna velká tragédie a cesta zpět do temnot naší ubohé minulosti.
Lukáš Kašpárek
11.2.2021 07:30 Reaguje na Lukáš KašpárekPavel Hanzl
24.2.2021 10:20 Reaguje na Lukáš KašpárekPiráti budou už předem zhyenizováni a i kdyby volby vyhráli, nastane scénář Bělorusko. Jen jsem zvědavý , kolik lidí bude pak ochotno mohutně demonstrovat i za cenu nejvyšší.