Biolog: Úhyn lesů a odvodnění dělá z krajiny poušť, ubývá zemědělská půda

Ztráta vzrostlých živých lesů, rozšiřování měst, průmyslu a zpevněných ploch bez vysoké zeleně mění podle biologa Jana Pokorného českou krajinu v poušť a step. Denně v České republice ubude 11 hektarů zemědělské půdy a nahradí ji zastavěné plochy, které nedrží vodu v krajině. Suché plochy se sluneční energií přehřívají. Z lesů se voda odpaří a z mraků naprší zpět. Stromy dokážou ve vedrech ochladit prostředí o desítky stupňů Celsia, řekl ČTK Pokorný, který se zabývá rovnováhou mezi vegetací a sluneční energií. Podobná situace je i jinde v Evropě. Podle Pokorného tak dnešní svět opakuje historickou chybu, kdy dávné civilizace vyschly, protože odlesnily a vysušily krajinu. "Soustředili jsme se na CO2 v atmosféře, ale neuvědomujeme si, co děláme tady dole," uvedl biolog.

V extrémním vedru dokážou stromy ochladit okolní prostředí o desítky stupňů Celsia. "Když vejdete do zdravého vzrostlého lesa, máte tam teplotu do 30 stupňů. A když vezmu termovizi a půjdu na parkoviště k supermarketu, tak mám povrchovou teplotu 60 stupňů," poznamenal Pokorný. Dodal, že denně zmizí v ČR 11 hektarů zemědělské půdy, která se promění v nákupní centra, průmyslové areály či individuální zástavbu. Oteplení je podle něj znatelné například v krajině České Kanady, kde lesy poničil kůrovec. Kvůli odlesnění některé obce přišly o zdroje pitné vody.

Když slunce svítí na rozpálené plochy bez zeleně, ohřátý vzduch stoupá vzhůru a netvoří se mraky. Krajina tak stále více vysychá. Lidé se místo do zelených zahrad a lesů chodí ochladit do klimatizovaných kanceláří a obchodů, klimatizace ale okolní klima ještě více zatíží. "Jestliže je příkon do klimatizace nějaké dva kilowatty, tak ty dva kilowatty se vypustí ven jako teplo z jednotky na střeše," řekl Pokorný. Naproti tomu strom chladí sebe a okolí výparem vody. Teplo se přemění při srážení vodní páry zpět na vodu při tvorbě rosy či v mraku.

V současných slunných dnech přichází na metr čtverečný až 1000 wattů sluneční energie. Z nich se čtvrtina odrazí a čtvrtina vyzáří do atmosféry. "A člověk rozhoduje o tom, zda se zbývající stovky wattů naváží do vodní páry při růstu trávy, plodin, lesa, nebo zda ohřejí suchý povrch a od toho se ohřeje vzduch na teplotu až ke 40 stupňům Celsia. Zelené střechy jistě pomohou, ale máme dělat nákladné zelené střechy, když vedle likvidujeme vzrostlé stromy a na místo trávníku rozšiřujeme dlažbu a nazýváme to revitalizace?" dodal Pokorný.

Biolog Jan Pokorný se narodil v roce 1946 v Jindřichově Hradci. Vystudoval fyziologii rostlin na Přírodovědné fakultě University Karlovy, kde 27 let přednášel. V posledních letech se věnuje otázkám distribuce slunečního záření v krajině v souvislosti s vodním oběhem a vlivem na místní a globální klima.

---

reklama

---