Biologická rozmanitost přispívá k lepšímu dýchání

Studie Forest Service na téměř 50 000 dětech na Novém Zélandu zjistila, že u těch, kteří žijí v zelenějších čtvrtích, je menší pravděpodobnost vzniku astmatu. Ne všechna zeleň však působí dobře. Děti žijící v oblastech s nepůvodními rostlinnými druhy nebo s nízkou rozmanitostí rostlin byly ve skutečnosti ve větším riziku vývoje chronického onemocnění plic. Studie je první, která naznačuje, že rozmanitost rostlin může chránit před určitým nepříznivým zdravotním následkem a je zveřejněna v časopise Nature Plant. Informuje o tom například EurekAlert.

Podle Geoffreyho Donovana, výzkumníka v Tichomořské severozápadní výzkumné stanici a hlavního autora studie, výsledky ukazují, že zachování biologické rozmanitosti není jen ekologickým problémem, ale také poskytuje konkrétní přínosy pro zdraví.

Předchozí výzkum Geoffreyho Donovana, kde spolupracoval s Masseyovou univerzitou na Novém Zélandu, o výhodách městských stromů umožnil výzkumníkům dlouhodobé studium vztahu mezi přírodním prostředím a zdravím díky rozsáhlé databázi od 4.6 milionů obyvatel, která zahrnuje 166 miliard dat o zdraví, bydlení a dalších proměnných.

Geoffrey Donovan a jeho kolegové zkoumali na Novém Zélandu souvislost mezi astmatem a přírodním prostředím na 49 956 novozélandských dětech ve věku 18 let. Vypočítali zeleň s využitím satelitních snímků a údajů o využití půdy a spojili tento index vegetace se zdravotními záznamy z celého života každého dítěte.

Tato studie vycházela z kombinace odborných znalostí v oblasti lesnictví, zeleně a veřejného zdraví. Na studii se podíleli vědci jak ze Spojených států, tak z Nového Zélandu. Jejich výsledky naznačovaly, že zeleň v celém životě dítěte může pomoci chránit před astmatem a byla spojena s 6% nižším rizikem vzniku nemoci. Podobně vystavení různorodé přírodní vegetaci po celý život dítěte může pomoci chránit ho před onemocněním, což je spojeno s téměř 7% snížením rizika.

Vědci předpokládají, že tento ochranný efekt je způsoben tím, že biodiverzní krajiny zvyšují mikrobiální expozici, což podporuje zdravou imunitní funkci - fenomén zachycený v hygienické hypotéze. Bez této expozice mohou být děti náchylnější k imunologickým podmínkám, jako jsou alergie a astma. Výzkumníci nenalezli žádné důkazy o tom, že s ochranným účinkem je spojeno snížení znečištění ovzduší.

Na druhou stranu, dva typy nepůvodních druhů - invazivních rostlinných škůdců a exotických druhů - byly spojeny s 3% a 4% vyšším rizikem vzniku tohoto onemocnění. Nepůvodní rostliny, jako jsou tyto, obvykle vylučují původní druhy nebo jsou v případě exotických jehličnanů pěstovány v monokulturách na Novém Zélandu, které mají nízkou biodiverzitu. Mohou také vytvářet pyl, který může způsobit dráždivý účinek na dýchací cesty.

Astma, onemocnění plic, které způsobuje, že se dýchací cesty člověka zvětšují a těžce se dýchá, postihuje přibližně 25 milionů Američanů nebo 1 z 13 lidí, tvrdí to Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí. Asi 8 % dětí ve Spojených státech trpí astmatem, jedná se o hlavní chronické onemocnění. Donovan věří, že vztah mezi biodiverzitou a zdravím je univerzální, protože hygienická hypotéza platí v zemích po celém světě.

Tichomořská severozápadní výzkumná stanice se sídlem v Portlandu, Ore. - vytváří a sděluje vědecké poznatky, které pomáhají lidem činit informovaná rozhodnutí o přírodních zdrojích a životním prostředí. Další informace naleznete na adrese fs.fed.us. Na studii se spolupodílel Jeroen Douwes, ředitel Centra pro výzkum veřejného zdraví na Massey University.

---

reklama

---