Biologové zachraňují mlže při snižování hladiny Velkého otvického rybníka

Na Velkém otvickém rybníku u Chomutova snižují vodohospodáři hladinu, aby mohli zkontrolovat technický stav opevnění z betonových panelů. Biologický dozor s ústupem hladiny zajišťuje přesun mlžů, a to škeble říční a silně ohroženého velevruba malířského. ČTK a Českému rozhlasu to řekla mluvčí Povodí Ohře Dana Zikešová. "Na vodním díle provádíme mimořádnou manipulaci. Chceme snížit hladinu přibližně o 1,35 metru," uvedla Zikešová. Denně hladina klesne až o 20 centimetrů. Na základě výsledků průzkumu opevnění, které tvoří betonové panely, nechá povodí zpracovat projektovou dokumentaci. "Samotnou opravu opevnění předpokládáme v příštím roce," řekla mluvčí. Z projektové dokumentace vzejde podle ní nejen postup oprav, ale také finanční náročnost. Povodí začne po průzkumu opět vodu dopouštět. Zikešová předpokládá, že to bude nejpozději na konci listopadu.

U každé mimořádné manipulace na vodním díle je přítomný biologický dozor. U Velkého otvického rybníku ho zajišťuje Petr Janda. "Smyslem biologického dozoru je zachránit živočichy, od jedinců až po celé populace, které mohou být ohroženy při manipulaci s vodou," popsal náplň své práce Janda. Při nakládání s vodou jsou ohroženi nepohybliví živočichové, v případě nádrže u Chomutova jsou to mlži.

Nádrž obývá několik tisíc jedinců. Denně se při poklesu hladiny musí vysbírat z pláží a přenést do míst, kam už hladina neklesne. "Při obnažení sedimentu se musí celá oblast projít a je to jako sběr hub. Musíte vědět, co hledáte a musíte to umět najít," řekl Janda. Na odhalených místech jsou i uhynulí jedinci, po kterých zůstala prázdná schránka. Živí mlži jsou i pod sedimentem, který biologický dozor odhaluje. Denně takto najde a přesune až 120 živočichů. Současné chladné počasí může být pro živočichy rizikové, proto se upouštění hladiny zpomalilo.

Mlži jsou indikátory čistoty vody. "Nádrž je specifická tím, že je napájená vodou z přivaděče průmyslové vody, který sbírá krušnohorské potoky," uvedl odborník. Proto mlžům voda vyhovuje, někteří jsou až 15 let staří. Janda nicméně pozoruje jejich úbytek, který přisuzuje sušším létům v uplynulých letech, kdy se zpomalila obměna vody v nádrži.

Odborník narazil zřejmě i na jednu kuriozitu. "S největší pravděpodobností tento jedinec je mezidruhovým křížencem škeble říční a velevruba malířského," uvedl Janda. Kříženec vznikne náhodným přijetím spermií. "U škeblí dochází vzácně k hybridizaci," doplnil Janda, který živočicha zdokumentoval a fotografie poslal k posouzení odborníkům. Může také jít o zvláštního jedince velevruba malířského či o další druh mlže, a to velevruba tupého.

Panelové opevnění vodního díla je původní. Budovalo se v období mezi lety 1963 až 1967.

---

reklama

---