Bohaté státy neplní slib: chudým státům v boji proti klimatu moc nepomáhají
V roce 2009 bohaté státy slíbily, že chudým státům do roku 2012 poskytnou 30 miliard dolarů. Tyto finance měly jít rovným dílem na projekty přizpůsobení se klimatickým změnám a na vyhnutí se jim. A bohaté země se také zavázaly pomáhat prvně těm nejzranitelnějším zemím a také otevřeně informovat o své pomoci.
Analýzu toho, jak bohaté země plní své sliby, provedl nezávislý think tank International Institute for Environment and Development. V detailním výzkumu hodnotil plnění slibů pomocí 24 kritérií. Výsledky jsou tristní: nejlepší výsledek byl splnění slibů na 67 procent.
Zatím však bohaté státy ze slíbených 30 miliard dolarů uvolnily 23,6 miliard. A z této sumy šlo na projekty, které chudým státům pomohou se na změnu klimatu adaptovat, jen 20 procent.
Méně než polovina finančních prostředků je ve formě grantů. Zbytek jsou půjčky, které budou muset chudé státy splatit i s úroky. To je ve svém důsledku absurdní situace. Chudé státy si od bohatých zemí půjčí peníze, aby mohly bojovat s problémem, který mají na svědomí rozvinuté země.
Bohaté státy ani neposkytují dostatečně transparentní informace o tom, zda jejich příspěvek na splnění závazku je skutečně navýšení pomoci, nebo zda jde jen o už zavedenou rozvojovou pomoc.
„Pokud nebude jasné, jak a kdy splní bohaté státy své sliby ohledně financování protiklimatických opatření, budou chudé státy v nejistotě a bez možnosti dobře naplánovat své projekty,“ říká spoluautor studie Timmons Roberts z Brown University v USA.
Mezi bohatými státy se k svému závazku nejlépe postavilo Norsko, které poskytlo pětinásobek podílu, který na něj připadal. Na opačném konci žebříčku jsou Island a Spojené státy americké, které na splnění slibu poskytly jen polovinu jejich podílu.
Think Tank do své analýzy zahrnul EU jako celek, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Norsko, Island, Austrálii, Nový Zéland, Japonsko, USA a Kanadu.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Pokrytectví - 27. 11. 2012 - P PNadpis by možná měl znít: Bohaté banky ....Pokud se nemýlím, tak Spojené Státy, ale i jiné rozvinuté země mají astronomicky vysoké dluhy, většinou vůči soukromým bankám. Otázkou tedy je, zda o takových státech můžeme mluvit jako o bohatých. Další věc je tzv. pomoc ve formě půjčky, no obávám se, že jde o pouhou lichvu, opět ze strany soukromých finančních institucí. Na rozdíl od rádoby rozvojové pomoci, u těchto půjček není ani příslib návratnosti investic. Podtrženo sečteno, nic nového pod sluncem. Jen opakování toho starého. Prostřednictvím zkorumpovaných vlád získat přístup k nerostnému, přírodnímu bohatství a levné pracovní síle, jakoliv se můžeme domnívat, že jsou místní lidé líní - není tomu tak všude. Samozřejmě o záchraně stávajícího klimatu nemůže být řeč. |